Vlčí bouda

Tenhle film Věry Chytilové se dá zařadit do několika žánrů, protože je tu od každého trochu a tak vznikl hustý koktejl ozdobený třemi třešínkami v podobě vedoucích v čele s Miroslavem Macháčkem. Paní Chytilová byla velmi schopná a specifická. To se jí musí nechat. Dokázala divákovi nasrvírovat hutnou a divnou atmosféru. Byl to takový hezký psychologický experiment, který krásně dotvářela Kocábova hudba, taky divná. Já jsem měla pocit, že se rodiče těch svých výpučků chtějí zbavit a nebo si to celé vykládám úplně jinak. Každopádně se děťátka měla něco naučit. (04.03.2015)

(Komentář obsahuje spoilery.) Namítat lze leccos, třeba že tak slibné téma - děti uvězněné v horské chatě s psychopatickými vedoucími - se dalo rozehrát lépe, vygradovat od nenápadného úvodu až k šílenosti. Zde už od začátku kamera zlověstně přejíždí po sněhu a hraje do toho děsivá hudba, což silně naznačuje, že se blíží zlo. Proto se hlavně ve střední části film trošku motá v kruhu (kdykoli někdo z dětí pronese větu ,,Já tě snad zabiju!", můžete se vsadit, že se vzápětí odněkud vynoří démonický Macháček a řekne: ,,Opravdu bys byl schopný zabít?"). Také bych osobně uvítal, kdyby linka s instruktory nebyla tak doslovná, ale dávala větší prostor úvahám, zda jde o skutečné mimozemšťany, nebo zda je to celé nějaká zvrácená hra psychopatů. A v neposlední řadě se dá proti Vlčí boudě namítnout, že herecké výkony mladých žáků patří k nejhorším v dějinách české kinematografie (což mi ale zrovna nevadilo, podle mě to jaksi patří ke zvláštnímu kouzlu tohoto snímku). Ale vem to všechno čert. Horor je můj oblíbený žánr a pokud se řekne, že těch slušných je v dějinách českého filmu tolik, že by se spočítaly na prstech jedné ruky, pak to není žádná metafora, ale tvrdý fakt... Proto si těch několik málo exemplářů musíme hýčkat. O to víc, že se Chytilové povedlo (jak jinak u ní) překročit rámec pouhého strašení a dostat do filmu i morální apel. Teprve když děti odmítnou určit ze svého středu jednu oběť, oprostí se od materiálna a od všech lží, předsudků, přítěží a bloků, je jim dovoleno utéct zlu v památné závěrečné scéně. (21.08.2014)

Absolutně aherecká bída, kde by se lépe než přítomní hrála i tlupa podivně rostlých kedluben a ředkví, které by dost možná dokázali napsat i lepší scénář, kde by nebylo tolik logických kiksů a méně pokusů o znásilnění sněhové závěje. A to je více méně všechno milé protektorátní děti, sice je tu pár náznaků o jakousi atmosféru (pár záběrů v polorozpadlé horské boudě, nebo ambivalentní hudba), ovšem nepovedený pokus o téma morality a neherectví pohřbilo docela nadějné dílo hluboko pod lavinu průměrnosti. (02.10.2014)

Byl jsem přáteli pokárán, že když jsem takový filmový fanda, proč jsem ještě neviděl tuto kultovní záležitost. Nechápu, ale tenkrát mi to nějak prostě uteklo. A fakt je to škoda. Vždyť jen těch lyžáků na podobných chatách... Po tomhle filmu to všechno mohlo být ještě mnohem tajemnější. Znám lidi co si živě pamatují jak se u toho báli. Dnešní teenager by se tomu asi vysmál, ale socialistický divák, ke kterému jen sem tam pronikl nějaký horor maximálně tak na videu nebyl ještě zocelen strachem a hrůzou. Dnes už viděsí diváka jen máloco a to dokonce když film explicitně zobrazuje např. mučení atd. Krom Upíra z Feratu si moc nevybavuji, že by něco dalšího hororový žánr tehdy splňovalo. Jenže paní Chytilová rozehrála filmem dvojí hru. Kdo chce, vidí v něm strašidelnou záležitost (a naštěstí to spolkli i soudruzi), film je ale skrytou krititikou tehdejšího režimu. Režimu, který dělá z lidí ovce, poslušné stádo (jeden za všechny, všichni za jednoho) s kolektivní vinou, stádo, které je ponoukáno aby ze svého středu (kolektivu) vylučovalo jedince kteří jsou jiní, nebo kteří svým ostražitým přístupem mohou stádu nabořit jistoty ve kterých se cítí bezpečné a které mu jsou garantovány. V tom je genialita filmu. Skoro mi tedy mrzí, že jsem film neviděl v mládí jako horor a ke stáru jako alegorii k žití v komunistickém státě za dob normalizace. Avšak i s přihlédnutím k tomuto faktu, s vědomím skvělého hraní pana Macháčka i skvělé hudby Kocába nemohu jít nad 3 hvězdy. Někteří z herců strašně přehrávali (Dingo, Babeta) a byla tam i kupa nelogičností. Naštěstí závěr filmu ač bych to jindy u hororu viděl nerad byl optimistický což s vědomím oné alegorie dávalo tehdejšímu divákovi který uměl číst mezi řádky jistou naději. Ta naděje společného úniku z podobné Včí boudy se pak naplnila o 3 roky později v listopadu 1989. Dávám tedy za 3 naběračky fazolí. * * * (20.03.2021)

Horor? Ani omylem. Filmům od Chytilový nějak nemůžu přijít na chuť. Je to podobnej nesmysl jako jinej "slavnej" a mnohými opěvovanej film od Chytilový - Panelstory. Zase ta šílená kamera, šílenej střh, šílená Kocábova hudba (já teda klidně můžu poslouchat speedcore a spát u toho, ale Kocábova hudba na mě působí asi jako když někdo škrábe nehtama po tabuli)... Prostě hnusnej film. Jestli bylo cílem Chytilový, abych měl během sledování nutkání jít se vyblejt, tak se jí to povedlo. Já ale od filmu očekávám něco jinýho. (23.02.2008)