Píseň pro Rudolfa III.

Z velmi raného dětství jsem si pamatovala, že kdysi v TV běželo něco o Rudolfovi a zpíval tam Matuška "Slavíky z Madridu" a trhal rukama kuřata... Po revoluci jsem si všechny díly nahrála a cca po roce si je pouštím, kdykoli mám blbou náladu. Darek Vostřel jako řezník a starostlivý otec, Stela Zázvorková jako jeho "personál" ("jestli jste tenhle týden něco neprosekla na buřtech, dá Bůh a budou i premie") Iva Janžurová dokonale předstírající puberťačku, Hrzán jako její nápadník kouzelný jako vždycky a snad všichni tehdy známí zpěváci od nás + každý díl jeden zahraniční host ("Proč ten Francouz zpívá pod mostem? On ve Francii zpívá pod mostem?" "Ne, nezpívá" "A oni to nevědí?" "Vědí" "Tak proč ho točí, že zpívá pod mostem, toje nějaká blbost" "Jak bych ti to maminko vysvětlil: on ví, že je to blbost, my víme, že je to blbost a to, že to děláme, i když je to blbost, nás tak nějak spojuje..."). Navrch má každý díl svůj vlastní příběh a svou stylizaci (doba Rudolfa II, svět románu Hrabě Monte Christo, svět pana Pickwika...). Třešničkou na dortu je poprvé nahraná Modlitba pro Martu, která původně byla jako jedna z mnoha a teprvě kontext s obsazením Československa jí vypíchl tam, kde dnes je. (16.07.2007)

Rudolf III. není žádným habsburským monarchou, nýbrž pragmatickým socialistickým řezníkem - uzenářem Rudolfem Vandasem. Jeho dospívající dcera Šárka, v jejíž hlavince se svižně rozvíjejí feudální fantázie, v něm však dokáže bez problémů vidět vladaře, či kohokoli jiného. Seriál je založen na trefných hovorech zejména mezi otcem, dcerou či sympaticky zakřiknutým nápadníkem Vaňkem, které nenuceně vyúsťují v kostýmové videoklipové hity své doby. (28.01.2009)

Dějově absolutně směšné, ale tady jde především o hudbu, a ta je skvostná. Tolik krásných hlasů a spousta nádherných melodií dělá z tohoto filmu nejlepší muzikál, jaký jsem viděl. Škoda, že někteří zpěváci již nedostali ve filmech další příležitost. V této době ještě stále platilo - "co Čech to muzikant - resp. zpěvák", dnes to již bohužel nelze říci. (02.09.2009)

Když jsem vyrůstala točil Dietl už jen seriály z pracovního prostředí, mezi nimiž Synové a dcery Jakuba Skláře patřili ještě k tomu lepšímu. Bylo pro mě zajímavé zjišťovat, že onen člověk dokázal natočit také něco docela jiného. Pro mě je vrcholem Dietlovy seriálové činnosti vedle životopisu Alexadra Dumase právě tento seriál. Někdy je dojem z něj pravda rozpačitý, jindy však výborný. Odvážné mi příjde vystavět seriál na výchozí zápletce, v níž to nejzajímavější se má odehrávat výhradně ve světě představ. Zbytek děje je vlastně až vždy uboze jednoduchý. Ten spor středostavovské omezenosti a třeskuté fantazie, z něj však dělá cosi velmi zvláštního. (I já díl Betlém považuji za nejlepší a tomu dávám *****.) (08.11.2004)

Můžu říct, že je to alespoň pro mne jedna z nejlepších výpovědí své doby- nálada ve společnosti, radost ze života, prostě to na mě velmi silně zapůsobilo. Navíc uprostřed výroby seriálu přijedou Rusáci a utnou Pražské jaro, což se projeví v dalších dílech celkovým zvážněním a ztemněním písní i hrané části. Je vidět i v závěrečných dílech, jak jsou všichni zdrcení a neví co bude, nálada v těch dvou posledních dílech je fakt pohnutá, Martina Motlitba na konci Monte Christa a vánoční koledy na Půlnoční ve svatém Jakubu, toť sepětí národa v těžké chvíli, které má svou sílu i dnes. Ale krom toho se užije i spousta srandy, herecké výkony excelentní, většina velkých hitů své doby tu taky zazní. Tenhle seriál mne prostě dostal..100% (04.01.2015)