Nevidím zlo, neslyším zlo

Potenciál vďaka dvom výborným komikom a námetu bol veľký, lenže z prevedenia mám pocit, že režisér bol hluchý a kameraman slepý. Film si len tak mimochodom plynie, hlášky a komické situácie stále neprichádzajú a celé sa to doplazí do tuctového predvídateľného konca. To by nám ale nemalo vadiť, ak by sme sa mali čomu počas filmu smiať. Problémy v komunikácii hlavných postáv mi už po pol hodine začali poriadne liezť na nervy a tajne som dúfal, že film zachráni aspoň milostná scéna so ženou s najkrajšími nohami, aké kedy Dave videl. Lenže ten blbec dal prednosť spravodlivosti, ktorá sa nakoniec neukáže ako slepá. Takže ďalší z kultových filmov mojej predpubertálnej mladosti, ktorý stratil všetko svoje kúzlo. (12.10.2013)

"Nevidím zlo, neslyším zlo." Ideální heslo pro kteréhokoli z našich korytářů do příštích voleb. Takového bych snad i volil, protože by aspoň nekecal. Jinak u filmu jsem se pobavil ještě líp než při svornosti tří sociálních mušketýrů v duchu hesla "jeden na všechny, všichni na jednoho" ohledně problematiky tajných schůzek s prezidentem, což je pro Arthura Hillera poklona až k zemi, protože takovou prču jen tak něco nepřekoná. (31.10.2013)

Slabší místa tam sice byla, ale neotrávila mě - bral jsem je jako takové nádechy mezi k popukání vtipnými scénami. Kromě fotografování na policejní stanici jsem se mohl zbláznit třeba když Gene Wilder "v tichosti" pronikal do skleníku, to se opravdu musí vidět. V neposlední řadě se mi líbilo, že si film nedělal legraci z nevidomých ani z neslyšících, ale že zároveň ani nebyl přespříliš opatrný - zkrátka znal správnou míru. (15.12.2018)

Z pozdního dětství/rané puberty si matně pamatuju plakáty do kina a pak popisky z nočního televizního programu. Teď, po dvou desetiletích, jsem se rozhodl konečně podívat na tuto klasiku americké komediální tvorby. A uviděl jsem zlo a uslyšel jsem zlo. 100 minut promrhaných na stupidní zápletku, křečovité herecké výkony a žalostně nevtipné gagy. Ani jednou jsem se neusmál, stokrát jsem za to proklínal tvůrce i mé blbé sentimentální nápady. Ruce pryč. (06.09.2015)

Kterak slepý a hluchý přelstili gangstery. :-) Původní scénář se zdál genu Wilderovi trapný a jeho agent mu ho nabízel tak dlouho, dokud ho nevyrazil. Nic netušící nový agent mu nabídl tentýž scénář a když se mu dostal do ruky potřetí, Wilder souhlasil pod podmínkou, že ho může celý přepsat. Protože nechtěl filmem urazit neslyšící, šel se poradit do jakéhosi centra pro sluchově postižené, co si může a nemůže dovolit, jak je takovému hluchému, když mu někdo řekne "Sedíte si snad na uších?" atd. Ujala se ho jistá slečna Webbová a s její pomocí si to ujasnil natolik, že (dle mého názoru) napsal a natočil nejzábavnější komedii z těch, kde hrál s R. Pryorem. třeba scéna s fotografováním do policejních záznamů... no to se musí vidět. A mimochodem, tu slečnu Webbovou si nakonec vzal za manželku. :-) 70% (09.01.2006)