Der Lebensborn - Pramen života

Velmi zajímavý počin, a to zejména originálním námětem a také hereckými výkony nejen Moniky Hilmerové ale třeba i Vilmy Cibulkové... Jedna věc mi ale na filmu vadila - a to podle mě dost kýčovitý konec (nebudu ho tu popisovat, abych nenaštvala ty, kdo film ještě neviděli), ale je to takový Happy End za každou cenu a podle mě se do toho filmu prostě nehodí. Slyšela jsem, jaký byl původní záměr s koncem filmu a myslím si že je škoda, že byl na popud režiséra změněn. (29.04.2005)

Tak zase úplne iný pohľad na druhú svetovú vojnu, takmer až výnimočná téma. K ďalším pozitívam priraďujem prácu s farbou. Tá je síce trochu prvoplánová, ale významovotvorná. Herecky vyčnieva Cibulková, okrem nej a Hilmerovej tu nemá nikto väčší priestor. Lenže...nemám vôbec pocit, že sa pozerám na historické udalosti, ale že iba sledujem moderný film o vojne. Všetko je miramaxovsky naleštené a mne to k látke nepasuje. Česi si ale myslia, že práve toto je ten prístup, ktorý automaticky urobí z filmu umenie. Záver je extrémne skratkovitý a dáva poznať, že ako seriál by Lebensborn mohol byť omnoho emocionálne nabitejší. Milostná aférka so židovským chlapcom je našróbované klišé. A asi je zbytočné pripomínať, že Hilmerová rozhodnutím využiť v pikantných scénach dablérku zabila komerčný potenciál filmu :) (19.05.2016)

V rámci světové tvorby by se jednalo o trojku a nic víc, takových snímků už vzniklo. Ale na české poměry věc nevídaná. Nebýt Vilmy Cibulkové tak se o nějakých výjimečných hereckých výkonech mluvit nedá, nicméně Vilma se pro tuto roli nejspíš narodila. Co se týče prostředí, přírody a zároveň jazykové kompetence Pramenů života, tady nacházím velké plus. Celkově se Ciesler blýsknul, osobně si však myslím, že spolupráce Kornera s Vláčilem byla poetičtější. (16.05.2012)

Opět velmi zajímavý snímek. Nacisté svoji teorii o nadřazené rase rozvedli do takových detailů, že nejenže dělily typy lidí podle rozměrů lebek, barev očí či vlasů na což vědci vypracovali rozsáhlé tabulky.... Jejich snaha o rasovou čistotu vedla i k takovým nápadům, jako byla sanatoria o jednomž z nich pojednává tento snímek. Zde se za úředního dohledu dle výběru druhů měly nechat oplodnit ty nejlepší árijské dívky s těmi nejlepšími árijskými vojáky. Z těchto spojení měl vzniknout nový život. Rasově čistá, nová omladina Třetí říše. Noví vojáci s hrdinskou krví po otcích, kteří dotáhnou vlekoucí se válku do vítězného konce. Divák díky filmu může nahlédnou za zdi tohoto nacistického ,,sanatoria''. Roli Grétky se velmi dobře zhostila Monika Hilmerová a oceňuji i výkon Esesačky Vilmy Cibulkové. Doporučuji vidět! * * * * (27.06.2012)

V českém hraném filmu ojedinělý pohled do prostředí u nás téměř neznámého - "reprodukovny panské rasy". Ve skutečnosti pohled do obludného nevěstince-kravína, v němž jsou obě pohlaví rovnoměrně ponižována ve jménu posedlých nacistických pseudoteorií. Nikoliv náhodou je spoluscénáristou tohoto filmu velká autorská postava tématu - Vladimír Körner. Asociace s ADELHEID nebo KRVÍ ZMIZELÉHO nejsou tedy náhodné. Jedna z největších tragédií moderního středoevropanství je více než přes ideologické slogany a velká slova nazírána důsledně pohledem zděšeného, nejistého děvčete, pochybujícího i o vlastním původu. Z plejády skvělých hereckých výkonů mimo Hilmerové určitě vyniká i Cibulková, dnes jedna z nejvyzrálejších původních osobností naší střední herecké generace. Námět i směřování filmu je jistým pandánem ke konzumistickým šekovým jistotám a důrazným varováním před tím, co by také, byť před lety zažehnáno, mohlo znovu příjít. Varováním ne marným a inspirujícím pro ty, kteří jsou připraveni naslouchat. (12.09.2007)