Mládí

Od dob tohohle filmu mě Seattle hodně láká. Je to město pro mladé s neomezenými možnostmi a hudbou, která je tak skvělá, živelná, emocionální stejně jako barevnost našich hrdinů a vztahů které řeší nebo prožívají. Výborný výběr herců, kteří jsou mými oblíbenými dodnes/hlavně B.Fonda,Pullman a Dillon./. Potěšením pro mě byla účast členů Pearl Jam, kteří si ve filmu i zahráli a to přímo v Dillonově skupině "Občan pták" :). (19.03.2010)

9/10 - Že o tomhle grunge rock nebyl a Kurt Cobain o tomhle nezpíval? A víte, že mi to vůbec nevadí? Ano, o tzv. grunge generation pravdivěji referuje např. novela Michaela Hornburga Břečka nebo biografické knihy o výše zmíněném zpěvákovi, pro něhož Pearl Jam byla pouze komerční rocková kapela a Alice in Chains obyčejný heavy metal (mimochodem obě tyto skvělé kapely mají s filmem hodně společného, netřeba se o tom ani rozepisovat). Přesto nehodnotím kladně jen hudbu (ve filmu zazní např. i Pixies, Screaming Trees a další kapacity amerického nezávislého rocku), ale i příběh – inteligentní, který nesklouzává ke kýčovitosti či ´kontroverzi´ mnohých amerických filmů či seriálů o mládeži. Nadprůměrný film, objektivně – na pět hvězdiček asi není, ale prostě nemohu jinak. (31.01.2007)

Film na půli cesty. Zdá se slibovat trochu komornější téma, má lehký náběh do nezávislé scény a charaktery zdánlivě nejsou úplně ploché, nejsou namířeny na juchajícího teenagera. Jenže zůstává na půli cesty, všecko je tak trochu přebarevnatělé, vtípky jsou tak nějak laciné, osudy tak nějak klišovité ( když člověk volá na záznamník holce, že ji miluje a pokud mu neodpoví, tak ji nechce vidět - a zrovna u tohohle se podělá záznamník...) Na "pravý Hollywood" moc pomalé a komorní, na alternativu banální, nicneříkající, přeplácané barvičkama a vysvětlujícím komentářem. (01.06.2007)

Skvělý scénář, dobré až vynikající herecké výkony, sympatické postavy. To je to, co mají filmoví fanoušci rádi na díle Camerona Crowea. Zmíněné podstatné klady jsou i v tomto filmu. Životní osudy skupiny nezadaných mladých lidí ze Seattlu tu jsou podány opravdu realisticky. Za pozornost stojí, že hudbu k filmu spoluvybíral Chris Cornell, zpěvák Soundgarden (dnes už neexistujících), který si ve filmu i zahrál (stejně jako část Pearl Jam). Musím též zmínit písničku Drown od mých oblíbenců Smashing Pumpkins, která zazní na konci filmu. (22.03.2005)

Očekávání bylo veliké a úměrně tomu následovalo i zklamání. Příběhy roztříštěné bezmála do formy povídkového filmu do mne žádným způsobem nevstupovaly, připadal jsem si skoro jako čtenář novin, jejichž obsah je mi vzdálený a konce článků podle očekávání vždycky stejné. Tři hvězdičky jen za řemeslo, jinak bych šel ještě níže. (08.01.2012)