Mládí

How to settle down in Seattle? Cameron Crowe zachytil osudy dvacátníků z jednoho bloku a zmrazil zvláštní atmosféru bezstarostných 90.let. Není těžké začít, ale vytrvat. Není těžké hledat, ale najít. Singles zdobí skvělé herecké výkony, scénář i soundtrack. Ale tu rozevlátou náladu vystihuje song jedné kanadské písničkářky: Life’s a dance. We all have to do. What does the music require. People all moving together. Close as the flames in a fire. Feel the beat. Music and rhyme. While there is time.... We all go round and round. Partners are lost and found. Looking for one more chance. All I know is.... WE´RE ALL IN THE DANCE. (30.05.2007)

Za mě takový krásný návrat do minulosti 30let zpět, kdy jste mohli vidět, jak se kdysi lidi seznamovali, jak trávili čas a jak to celé bylo úplně jiné než teď :D Pěkné, příjemné, určitým způsobem "smutné", jak jsou z toho, že jsou chvilku singl zoufalí, což je podle mě zbytečnost, ale jak by třeba řekl nějaký romantik - "láska přijde až bude potřeba" :) (21.06.2024)

Tento film jsem sháněl opravdu strašně dlouho, nakonec jsem ho sehnal na kazetě (dokonce v původním znění), není divu, že se mi ruka chvěla, když jsem kazetu vkládal do videa. Čekal jsem možná až příliš od režiséra takového snímku jako je Almost famous (pravda, že je to asi jediný film, kterému se ta atmosféra v jeho filmech opravdu - ale opravdu velmi povedla - film je v mém top), na druhou stranu natočí takový hrozný film jako je Elizabethtown. Singles jsou někde mezi, ale abych jim nekřivdil, docela mě bavili, ale co je horšího než velké očekávání...třeba při příštím shledání s nimi budu méně přísný, ale zatím mě bohužel nedostali. (10.10.2006)

Očekávání bylo veliké a úměrně tomu následovalo i zklamání. Příběhy roztříštěné bezmála do formy povídkového filmu do mne žádným způsobem nevstupovaly, připadal jsem si skoro jako čtenář novin, jejichž obsah je mi vzdálený a konce článků podle očekávání vždycky stejné. Tři hvězdičky jen za řemeslo, jinak bych šel ještě níže. (08.01.2012)

Nie som a nikdy som nebol fanúšikom grunge, ale dnes už toto obdobie beriem značne nostalgicky a moje antipatie už časom vymizli. Môže za to asi aj Crowe, ktorý je tak šikovný režisér, že máte pri jeho filmoch pocit absolútnej úprimnosti a ich pozitívne vyznenie nepôsobí nikdy falošne. Singles som videl už dávnejšie, ale celkom dobre si ich pamätám a rád by som si ich v TV niekedy zopakoval, ak by vedenie komerčných televízií vôbec poznalo meno Cameron Crowe. VIDENÉ ZNOVA: Tak som sa dočkal v TV po rokoch reprízy a film na mňa pôsobil rovnako, ako v 90-tych rokoch. Čo viac si môže režisér od svojho filmu priať viac, ako nadčasovosť témy a jeho večnú obľúbenosť. Ani som si nevšimol strašidelnosť módy prvej polovice 90-tok, možno to v okolí grunge scény nebolo tak hrozné. Najlepšie z množstva cameí: Chris Cornell a repráky v aute. (28.01.2013)