Oliver!

Muzikály nikdy neboli a nebudú mojou šálkou kávy (nehovoriac o tom, že ju vôbec nepijem) a zväčša sa k nim dostanem len skrze dobré referencie, prípadne pre záujem o niektorého z tvorcov. Tu to boli režisér, jeho synovec - menovec hlavného hrdinu (keďže približne poznám jeho herecké kvality, dalo sa tušiť, že ostane len pri ,,normálnom" hraní bez spevu), 5 Oscarov, najlepší film ´68. Z môjho nezasväteného hľadiska sa jedná skôr o priemerný kúsok, po všetkých filmárskych stránkach len lepší štandard tej doby. Ani samotné choreografie neboli zväčša ničím iným len 100 krát videným neškodným nadskakovaním a iným tralalákaním, niekedy dokonca bez výraznejšieho opodstatnenia (viz. pieseň ,,Kto kúpi to nádherné ráno" v ktorej príde rad aj na pochod vojenskej gardy). Reed rozhodne nebol žiaden nímand a zaujímavým by tiež bolo pozrieť si, ako by vedel príbeh previesť do klasického dramatického filmu. Griffithova mikrorola bola skutočnou ozdobou. (221. hodnotenie, 28. komentár k filmu) (12.02.2013)

Vitaz az 5 Oskarov, a to v dobe, ked Oskar nieco znamenal, dnes sa to uz degradovalo na Osrala a Ochcala vdaka ultra debilinam ako Moonlight. No nic, mne ako artovemu hnedopichovi toto maximalne vyhovuje, film ani nema poriadnu dejovu liniu, miestami je to az cervena knihovna, ale to nevadi, film som si perfektne uzil. Pesnicky na urovni, spieva sa o dusu, akurat tie dialogy boli pre mna obcas az podpriemerne kvalitne, respektivne nekvalitne. Fakt ako mohli si nechat viac zalezat na nich. Kulisy vsak na urovni, Reed to rezisersky dobre ustal, relativna spokojnost, ale nie uplna . 71 % (11.11.2017)

Ide o vydarený muzikál, aj keď medzi tie naj by som ho nezaradil a Oscar za najlepší film treba brať s ohľadom na dobu a vtedajšiu muzikálovú módu. Najväčším plusom sú muzikálové scény (môže byť v muzikáli niečo dôležitejšie?), ktoré sú v drvivej väčšine davové a spevácky aj choreograficky sú zvládnuté výborne, dokonca mi to občas pripomínalo spartakiádu. Jediné, čo mi vadilo, bol predstaviteľ Olivera, ktorý bol taký nijaký. Spievať vie, no svojim jemnučkým hláskom znel skôr ako dievča a herecky teda veľa neukázal, ani na chvíľu mi nepripadal ako sirota z chudobinca, ale ako rozmaznaný bohatý chlapček. Jeden príklad za všetky, keď po dlhom cestovaní a hladovaní dostane do ruky pečivo, tak z neho odhryzuje po drobných kúsočkoch, akoby práve dojedol výdatný obed a toto musel do seba pchať nasilu. (22.12.2015)

Výpravná, náročná a do detailů vypilovaná tanečně-hudební čísla na sebe strhla veškerou pozornost - a na malého Olivera a jeho smutný osud jakoby se při všem tom rozpustilém křepčení trochu pozapomnělo. Jaký byl vlastně ten nebohý chlapec ? Nevyhlížel nijak zvlášť zbědovaně a příliš se neprojevoval - snad s výjimkou dvou scének: V první z nich žádal o přídavek nechutné kaše a ve druhé bránil památku své mrtvé matky. Dalo by se říct, že byl naivní - to bylo možné akceptovat vzhledem k jeho věku a zkušenostem ... dále byl tvárný - to bylo nutné pro jeho přežití v nevlídném světě ... ale především byl nevýrazný - a to bylo příčinou mého mizivého zájmu o jeho osobu ... 3,5 * (08.04.2012)

Posun do muzikálu Dickensově předloze docela prospěl. Spojil totiž dokonale tři strany jeho knižek: naivitu a jistou nevinnost hlavních představitelů knih(nejen Oliver, ale třeba David Copperfield, Nadějné vyhlídky), což je vyjádřeno v davových písničkách Consider yourself a Who will buy, jež vyjadřují Oliverův pohled na Londýn; z karikatur zlosynů udělal živé postavy (dokonalý Ron Moody Vám nedá vydechnout a vy si ani neuvědomíte, že se v něm projevil Dickensův antisemitismus, neboť jde o postavu z rodu Shylocka - píseň Renewing situation považuji za jednu z nejlepe provedených muzikálových sólovek) a tu tolik v učebnicích proklamovanou sociální kritiku. Zpěvné písničky tak doprovází zlodějna a vražda. Pro mě jeden z vrcholů muzikálu. (04.01.2009)