Náhradníci

Dle šablony nalinkovaná sportovní komedie sestavuje fotbalový mančaft z nepravděpodobných lůzrů, existencí jak z 'Policejní akademie' (náhradníků, protože profesionální primadony stávkují pro přidání dalších miliónů ke svým miliónovým platům), kteří tak dostávají jedinečnou šanci si zahrát několik zápasů nejvyšší ligy. Avšak trapnými, prvoplánovými vtípky (včetně zvracení na trávníku), instantní romancí, ani řemeslně slušně nasnímanými výkony (s přečastým prostříháváním na vilné kreace roztleskávaček) si mě nezískala, přestože stmeleným týmovým spiritem s vylepšením dojmu mocně zafinišovala. (07.11.2018)

Na Náhradnících byste toho mohli najít hrozně moc, čeho se mohli chytnout, abyste je posadili zpátky na lavičku - přímočarej scénář ždímající sportovní klišé až na dřeň, postavy plochý jak japonská plavkyně... ale to, že byste se u nich nebavili a po zhlédnutí neměli chuť také s někým vytřít hřiště, to opravdu ne. Perfektní biják na večer před důležitým zápasem. (11.02.2010)

Neviem, či by som to nemal jednoducho nazvať guilty preasure, dať do komentu milión bodiek, smajlíka a nechať tam spokojných plných 5. "Asi bych měl říct něco duchaplnýho... ale to není náš styl!" Táto veta myslím dáva najavo všetko, o čo filmu ide.. Ja len dodám, že obsadenie bolo megachrumkavé! Ani večne mdlý Keanu a večne afektovaný Jones mi tu kupodivu vôbec neprekážali. Ale tri víťazné stupienky patria samozrejme trojici: utrhnutý Favreau, neustále húliaci Ifans a netradične taťkovský Hackman. Nie, toto nie je asi umenie, ale je to rozhodne zábava. A hlavne so srdcom(!). (03.01.2015)

Feel Good zábavka, ktorá možno mala ambície vystreliť vyššie, ako vystrelila, ale na počudovanie fakt slušná. Neriešim rozprávkový nereálny príbeh a konanie hlavných postáv, ale kasting vyšiel na jednotku od samotného Keanu Reevesa až po najposlednejších "pošukov" z náhradníkov. Pohodový film aj po tých dlhých rokoch od premiéry. (12.04.2021)

Jistě, je to stále stejná písnička, ale tentokrát skvěle podaná. Zábavná i napínavá, dobře obsazená. Vtipná nejen v tradiční první části formování nesourodého týmu svérázných outsiderů, ale i v části druhé, neméně tradiční, která je i přes jasný a přímočarý tah k předem danému závěru, nečekaně napínavá. Rozesmály roztleskávačky naverbované ze striptýzového baru i terminátor vysazený na červenou barvu, Gene Hackman má stále své kouzlo a dokonce jsem i pochopil o co vlastně na hřišti při tom americkém fotbale jde. (06.02.2011)