Náhradníci

Klasický příběh ze sportovního prostředí, který jsme v různých obměnách už mohli vidět mnohokrát. Tento nepřináší nic nového a objevného. Sem tam se něčemu zasmějete, vše kolem je tak na pohodu a směřuje k očekávanému finále. Je to film na jedno kouknutí, který nenudí, ale ani něčím neuchvátí. Na zabití času v pohodě. Howgh! (23.01.2011)

Neviem, či by som to nemal jednoducho nazvať guilty preasure, dať do komentu milión bodiek, smajlíka a nechať tam spokojných plných 5. "Asi bych měl říct něco duchaplnýho... ale to není náš styl!" Táto veta myslím dáva najavo všetko, o čo filmu ide.. Ja len dodám, že obsadenie bolo megachrumkavé! Ani večne mdlý Keanu a večne afektovaný Jones mi tu kupodivu vôbec neprekážali. Ale tri víťazné stupienky patria samozrejme trojici: utrhnutý Favreau, neustále húliaci Ifans a netradične taťkovský Hackman. Nie, toto nie je asi umenie, ale je to rozhodne zábava. A hlavne so srdcom(!). (03.01.2015)

"Ve sportu platí pravidlo: V ničem nevynikej, když nesnášíš gratulace." Jsem vděčný za každý sportovní snímek, který v sobě najde sílu kombinovat hru se srandou. A Náhradníci takoví jsou, protože trenér McGinty při rychlosestavování týmu projevil tak skvělý smysl pro humor, že jsem ochoten snímku leccos odpustit. Mé bránici totiž hrozně nakládal policejní buldok s alergií na červenou barvu Bateman, ale skvělí byli i prohuleně vychrtlý čutálista Gruff, pohublý sumista Fumiko, dva nepřevratitelní bratři Jacksonové či v sebe sama nevěřící quarterback Falco. Tahle parta určitě stojí za zhlédnutí a roztleskávačky ze sptriptýzového klubu jim rozhodně hru nekazí. Kdo však nemá rád prostou sportovní zábavu, tak ať si raději dál ukájí své intelektuální libido při náročnější filmové potravě a neplete se mezi nás, kteří si pro trochu smíchu nechají s radostí ukopnout hlavu od negramotného černého zadáka. (13.06.2012)

Profesionální hráči amerického fotbalu se rozhodnou stávkovat za zvýšení svých platů, tak je trenér (Gene Hackman) najmout tým náhradníků (Shane Falco (Keanu Reeves) - hráč, který kdysi dávno zkazil Sugar Bowl a od té doby je vyřízenej), hluchého útočníka, kněze, bojovníka sumo, osobní gorily jednoho zpěváka, a v neposlední řadě mého oblíbeného Rhyse Ifanse). I když jsou ze začátku jen k smíchu, později se této bandě začne i dařit - zvlášť když jsou podporováni roztleskávačkami z blízkého erotického klubu... A nechybí spousta humorných okamžiků, velké vítězství i velká láska, skvělé herecké výkony ... (11.03.2004)

„Jdeme do toho!“ Lehká sportovní strava, po víkendu stráveném ve společnosti asijských filmů zcela ideální. Příběh čitelný jako text na reklamním billboardu rozumně dávkuje scény dravé (zápasy), hravé (muzikální výstup!) a dojemné (romantika musí být). Film neztrácí dech a předkládá očekávanou porci decentní zábavy pro všechny, kteří rádi dobré konce. U herců vám nemusí být líto, jak ploché charaktery hrají (včetně „light verze“ Genea Hackmana). Dobrá, nekomplikovaná zábava, o ní zde běží a pro toho, komu by to náhodou nebylo jasné, tvůrci do scénáře zakomponovali výmluvnou hlášku „Rád bych vám řekl něco duchaplného, ale to není náš styl“. 75% (08.05.2008)