Režie:
Jean-Daniel VerhaegheScénář:
Danièle ThompsonKamera:
Gérard VigneronHudba:
Philippe SardeHrají:
Carole Bouquet, Kim Rossi Stuart, Judith Godrèche, Claude Rich, Bernard Verley, Constanze Engelbrecht, Francesco Acquaroli, Maurice Garrel, Rüdiger Vogler (více)Obsahy(1)
Láska a zrada z napoleonskych čias vo výpravnom koprodukčnom filme, ktorý získal mnoho ocenení. Príbeh z 19. storočia rozpráva o vzostupe mladého muža z nižšej triedy, ktorý sa vďaka svojej inteligencii a schopnosti naväzovať styky dostane do vyššej spoločnosti, dokonca nadviaže romantický vzťah s dámou. Film je zároveň portrétom jednej historickej epochy, poznačenej triednymi rozdielmi, pokrytectvom a nemožnosťou prekročiť svoj osud. Hrdinom príbehu je 19-ročný Julien Sorel, vášnivý obdivovateľ cisára Napoleona. Sklamaný revolučnými ideálmi rovnosti sa rozhodne vyšplhať po spoločenskom rebríčku prostredníctvom žien z vyšších kruhov. U madam Renalovej pracuje ako učiteľ. Podarí sa mu zviesť túto príkladnú manželku pevných katolíckych zásad. Kvôli klebetám a ohováraniu však musí jej dom i mesto opustiť. Dáva sa do služieb markíza de la Molea a zoznamuje sa s jeho očarujúcou dcérou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (1)
Opět přetrvává moje pochybnost nad názvem, když toho červeného (vojenského) je tam skutečně pramálo. Na tv film opravdu dobře, i když o něco více romantická než by podle mě být měla, natočená adaptace Stendhalova románu (možná jsem ho kdysi v mládí proletěla, ale rozhodně nečetla) o člověku, který pohrdal chudými a nenáviděl bohaté (nebo snad naopak?), obdivoval Napoleona a nevěděl si příliš rady s láskou. Paralela s předkem slečny La Mole a královnou Margot mě vždycky fascinovala, na Romualda se dobře koukalo a obě dámy (Matylda i paní de Renal) do svých rolí také zapadly. V závěru stařičký kněz nabídl svému někdejšímu chráněnci naději, ale v podstatě byl Julian Sorel osamělý od začátku až do konce a na rozdíl od obou žen jsem ho zase nepochopila (ani SPOILER důvod postřelení paní de Renal ani jeho politicky motivovaný proslov při své obhajobě ani jeho rozhodnutí zemřít) taková láska k paní de Rénal se mi nezdá vůbec realistická (i z osobní zkušenosti) KONEC SPOILERU. Srovnání se zpracováním s Gérardem Philipem a Danielle Darrieux, viz toto, a ani tam se mi najít pochopení nepodařilo (a obě verze vzhledem ke dlouhé stopáži mohly ty jeho pohnutky vysvětlit mnohem lépe) asi pro ně budu muset nahlédnouti do knihy… ()