Nebe

Tykwer-Blanchett-Kieslowski a už jsem věděla, že to prostě musí být dobrý film. Tíha viny a odpovědnosti za smrt tolika nevinných lidí a otázka, jestli byla vinna jen sama Philippa, osudové rozhodnutí mladého policisty a odevzdanost ve tváři jeho otce, to jsou ty nejsilnější momenty NEBE. Nad typickým Tykwerovým koncem jsem se pousmála a myslím, že byl nádherný. (04.01.2006)

Tak neviem, ono mi to celé nejak vyšumelo do prázdna, veľmi, ale veľmi nepravdepodobná historka o úteku mladej ženy a policajta. Do Ribisiho by sa v jeho imidži zvoleného pre tento film nezalúbila ani Murriel, ktorá sa vydáva. Melanchólia z Princezny a bojovníka možno trochu zostala, ale silný príbeh už nie. Aj keď námet je podľa ohlasov výborný. Už trochu moc vyumelkovaný Tykwer. (01.08.2009)

Film, který se snaží být thrillerem a milostnou romancí zároveň, ale selhává v obojím. Především v otázce vzájemné lásky obou protagonistů působí nepřesvědčivě; o tlumočníkově vzplanutí mají svědčit jeho vrátivší se problémy s inkontinencí, nebohá učitelka pak zřejmě v "zápalu boje" zčistajasna odhodí veškeré své morální zásady ("Za vraždu chci nést odpovědnost..."), aby mohla po boku italského mladíka utéct v širé pole, zelený háj. O vzájemném, definitivním propojení duší ústřední dvojice, pak má zřejmě vypovídat společná volba vojenského sestřihu ala Sinead O'Connor a sladěnost uprchlického oděvu. Všechny scény, které mají podle všeho hrát na city (ráno na půdě, zpověď v kostele...) působí velmi uměle, nejsou součástí žádné uvěřitelné kauzality a některé dialogy, které se zde odehrávají, vypadají jako pokus sériového výrobce německých romantických filmů za každou cenu zaujmout oscarovou porotu. Závěrečnému kýčovitému splynutí těl, které si hrdinové dají i se západem Slunce, nezbývá než se pousmát, o finální scéně s helikoptérou ani nemluvě. Sice vím, že "ve skutečnosti se takto vysoko nelétá", ale pokud tedy mělo jít o pohádku, spíše než příběh prince a princezny Nebe připomíná nepovedenou love story paničky ze statku a čeledína odvedle. (12.07.2009)

Příliš mi tento film nesedl a vlastně sama to nechápu, jelikož toto je přesně ten způsob vyprávění, který mám ráda. Pomalu plynoucí děj bez větších dějových zvratů, Tom Tykwer se zaměřuje pouze na dvě hlavní postavy, jejich pocity a dopodrobna rozebírá každičký kousek jejich nitra. Některé momenty úžasné (první výslech), ale přesto mi to přišlo celkem prázdné a hodně vleklé. Vyzdvihnout rozhodně musím famózní herecký výkon Cate Blanchett. Bohužel, čekala jsem více, dostala jsem sice povedený thriller s nezpochybnitelnými filmařskými kvalitami, ale nějak mi to nestačilo. (14.10.2011)

Z mého hlediska nejlepší Tykwerův film - snad za to může hvězdnější herecké obsazení - přesto mě neoslovil tolik, jak bych očekávala. Všechna ta psychologie, romantika a moralizování šlo tak nějak mimo mě, příliš pomalé, příliš komorní... možná jsem zkrátka při sledování neměla tu správnou náladu na tenhle typ filmu. Určitě se budu chtít někdy podívat znovu, zatím mírný nadprůměr - 66,6 %. (20.03.2009)