Haibane renmei

U tohoto seriálu jsem se hrozně těšil na každý další díl, což se mi u seriálů stává málokdy... Život Šedokřídlích si mě velice rychle omotal kolem prstu svým příběhem... Od počátečního seznámení s Rakko a dalšími, přes jejich příběhy, které byly jak vtipné, tak dramatické, ale především dohromady tvořili jeden velký a krásný děj... Doufám že Tomokazu Tokoro udělá v budoucnu další tak skvělý seriál, jako je tento, jelikož takových je málo... (12.03.2008)

Haibane renmei je silné v okamžicích, kdy brnká na vážnou strunu, ale jeho slabostí jsou pasáže, ve kterých pozorujeme poklidný život obyvatel Starého domova a přilehlého městečka. Mezi ty se řadí hlavně úvodní díly, které mají za úkol seznámit nás se světem ve kterém žijou Šedokřídlí a samozřejmě nám mají dát poklady pro poznání jednotlivých postav. Bohužel většina jich je v seriálu jen do počtu, jsou zbytečně představeny v samostatném dílu, ačkoliv už dále v seriálu nemají téměř žádnou roli. Tohle seznamování je bohužel poněkud zdlouhavé a monotónní, navíc ty méně důležité postavy nejsou vůbec zajímavé (nejméně asi Nemu), vztahy mezi nimi taky ve většině případech leží pouze na principu "buďme na sebe milí", ale opravdové pouto je snad jen mezi Reki a Rakkou. (17.07.2008)

Mám rád díla, u kterých si může divák leccos domyslet a vymyslet si vlastní verzi pohledu na věc. Tenhle seriál splnil mé očekávání do puntíku a i když jsem si v některých komentářích četl, že je to celkem pomalé a vyloženě nudné, nemůžu souhlasit. Mě to chytilo od prvního dílu a než jsem stačil vydechnout stejně roztomile jako Rakka, byl už konec. Fakt, není nic lepšího než si to pustit tak hezky na večer, kdy už máte všechny povinnosti za sebou a chcete se u něčeho uvolnit a při usínání trochu nad něčím zapřemýšlet, není lepší možnosti než si pustit právě Šedokřídlé. Je to o hovně a zároveň o všem, je to krásně hudebně podkresleno a nutí to vyloženě k přemýšlení. Ale z mysli to jen tak nedostanu a Rakka s Reki mi prostě zůstanou asi na hodně dlouho otištěny jako sympaťačky nevídaných rozměrů ;) (29.11.2011)

Haibane renmei je dielkom natoľko sa vymedzujúcim a prosto iným, že ho možno len ťažko niekam konkrétne zaradiť. Podobne ako u ďalšieho počinu, na ktorom sa podieľal (i keď vo výrazne vyššej miere) Ómori a s ktorým som mal tú česť (Durarara!!), je žánrové škatuľkovanie tejto zvláštnej utopickej balady problematické. Haibane renmnei vlastne nemá príbeh, ani ústrednú zápletku (pokiaľ príde reč na jeden z mnohých motívov a malých črepín osudov, ak sa to tak dá nazvať, tu už by hnidopich čo-to našiel). Nie je tu (ako to v anime tak často býva) do koho sa zamilovať, ani proti komu bojovať - jedine proti sebe samému a svojej hmlistej minulosti. Po dobu celých 13 epizód sledujeme jedno životné obdobie, mystický cyklus "šedokrídlych", akýchsi anjelov, ktorí prišli z neznáma a do neznáma sa uberajú (pozn.: a navyše tu prakticky nie je jediná mužská postava). Takmer slice of life z iného sveta, ktorý je tak podobný našemu, a predsa to nie je on, odohrávajúci sa v dobe tak veľmi pripomínajúcej tú našu, a predsa to nie je ona. Zavalený nekončiacim prívalom ďalších a ďalších otázok, týkajúcich sa postáv a ich sveta, nachádza divák záchytný bod vo vývoji hlavnej "hrdinky" Rakky, ktorá sa musí vyrovnať s minulosťou, ktorú nepozná, osudom, ktorému nerozumie, a nájsť si svoje miesto vo svete a spoločnosti, ktoré sú pre ňu nové. A s tým prichádza aj puto a strach zo straty toho mála, čo má... ////////// Od úvodnej epizódy po záverečné titulky jednoducho nádherný lyrický skvost s emotívnym nábojom, ktorý v mojich očiach predčí aj masterpiece už tak na hrane možností, čo všetko sa dá ešte z diváka vytlačiť bez skĺznutia do citového vydierania - Gunslinger Girl. Čo na tom, že sa oba líšia tak, ako sa len dva seriály môžu líšiť. Povinná jazda pre všetkých anime gurmánov, ktorá je vyvážená, pomalá, citlivá a postavená na nápade za milión. Trocha mysticizmu, trocha (ne)náboženských motívov, trocha zo života, trocha melanchólie a navrch v zopár epizódach aj trocha toho humoru (aby to zasa divák nebral až tak vážne a nevybral sa so svetelným mečom v ruke vyslobodiť šedokrídlych do bezmenného mesta), ale aj zopár myšlienok, ktoré stoja za pozornosť. Čarokrásny opening len dokresľuje kawaii-look (k čomu sa viaže, ako inak, aj lahodný vizuál), ktorý je tak nenútený a podmanivý, až si ma úplne a absolútne získal. Postavy a svet som si už zamiloval natoľko, že sa túžim okamžite vrátiť späť a prežiť s nimi aspoň pár ďalších minút. Ale možno je lepšie, že má Haibane renmei len 13 epizód - kedykoľvek si ho preto veľmi rád pozriem znova. V jednoduchosti je krása - platí pre všetky aspekty seriálu. 100% Obľúbené postavy: Rakka, Reki. (14.08.2014)

Nádherné anime s velice zvláštní klidnou, rozjímavou až mystickou atmosférou. Úplně ideální, když se na ně kouknete někde v klidu o samotě. Stačí se jen pohodlně usadit, uvolnit se, a jen se dívat – za chvíli zapomenete na všechny svoje starosti a ponoříte se přemýšlení. ----- V mnohých momentech smutné až děsivé a taky intenzivní (mám na mysli hlavně scénu růstu křídel), přesto už jsem dlouho neviděla nic tak pozitivního, tak krásného, co by mi dovedlo po těžkém dni zlepšit náladu. Byť zahalené do fantasy až náboženského rámu, v jádru příběh o přátelství, cestě za vyrovnáním se s minulostí a odpuštěním. Jistě, někomu se může zdát, že se v Haibane Renmei v podstatě nic neděje, protože tu není epický příběh, který by odhalil něco zásadního (i k mému zklamání jsem odpovědi na ty „pálivé otázky“ ze zdejšího obsahu nedostala, aspoň ne přímo řečené, ale možná se mi je nakonec povedlo odhalit) a nějak zásadně změnil zaběhnutý řád věcí, i když to tak ze začátku vypadá, protože se seznámíme s někým, kdo je v tomto světě nový a skrze něj ten svět a jeho pravidla poznáváme. Taky to může vypadat, že všechny ty fantastické prvky, s jejichž vymýšlením si tvůrce mangy jistě dal práci (zrození šedokřídlých, Federace, chrám, Washi, Den vzlétnutí atd.) jsou tu zbytečně, avšak dle mého jsou tu hlavně proto, aby zdůraznily to, co postavy prožívají a přiměly diváka se také zamyslet. Je dost možné, že jsem to pochopila špatně, ale za mě život šedokřídlých znamená, že se proměněný (který byl nejspíš předtím člověkem) i přes absenci vzpomínek na svůj předchozí život musí vyrovnat se svou minulostí, se svými hříchy a očistit se od nich, a nakonec získat odpuštění a požehnání. ----- Už jenom kvůli nakonec neodhaleným tajemstvím bych si přála vidět nějaké pokračování. Ale taky bych ho chtěla vidět kvůli sympatickým postavám, i když některé z nich už by v něm nebyly. 9/10 (27.02.2020)