Recenze (616)

Star Trek: Section 31 (2025)
Je to jako by vás v Zrcadlovém vesmíru (Mirror Universe) zavřeli na hodinu a půl do kóje bolesti (agony booth). A ano, viděla jsem to celé. Koneckonců jsem jednou z těch masochistů, kteří viděli celé Star Trek: Discovery, takže tohle jsem si pochopitelně nemohla nechat ujít :). 2/10

Kočičí odysea (2024)
Jsem opravdu ráda za každý originální animák, ve kterém se nezpívá a nekřepčí (a tudíž neobsahuje ani dementní vtipy a přehnaný humor). Jsem o to radši, když je takový animák patřičně doceněn a ukáže tak, že animace není jen pro děti a že existují i animované filmy bez krve a dalších nepřístupných věcí, které uspokojí starší publikum. Animace a kočička určitě láká vzít na to děti, ale ty se podle mě budou spíš nudit. Tohle je spíš pro člověka, co si po dlouhém dni práce/studia na vejšce chce zajít do kina, trochu se u toho uvolnit, ale zároveň nemuset trpět žádný cringe. Kdo si chce u filmu zapřemýšlet, hledat tam něco hlubšího, klidně může a možná i něco najde. Zároveň to ale není podmínka a člověk se může prostě nechat příběhem unášet a užívat si prostě nádherné audiovizuální podání, které je tu dechberoucí, zejména s patřičným ozvučením v kině. Snad nejsem jediná, komu to připomnělo hru Stray s podobným námětem a dovedu si dost dobře představit, že by se plánovaná filmová adaptace Stray mohla zde inspirovat. 8/10

Mass Effect: Ushinawareta Paragon (2012)
Fakt škoda té nepříliš povedené kombinace 2D a 3D animace, která ten zážitek celkově dost sráží a nedivím se, že kdo hry nehrál a nezná jejich příběh, snadno to odsoudí jako nějakou blbost. Přitom příběh tohohle filmu je opravdu dobrý a krásně zapadá svým vážným a depresivním naladěním do zbytku série. Tady se dělají těžká rozhodnutí a mají následky, které pocítí postavy a skrze ně i diváci, to se tak často nevidí. Člověka to nutí k zamyšlení. Navíc postava Jamese Vegy je zde mnohem sympatičtější než ve hře, je tu vysvětleno jeho trochu podivné chování ve hře a dává to dokonalý smysl. Skoro bych radši, kdyby místo tohohle filmu s touhle animací vyšlo radši další DLC k dvojce/trojce (s patřičným grafickým zpracováním), kde by hráč převzal za Jamese kontrolu - schválně, jak byste se na konci v jeho pozici rozhodli vy? 7/10

Umělá spravedlnost (2024)
Zajímavý koncept a přijde mi, že i podaný dost věrohodně - tak nějak by to (nejen ve Španělsku) mohlo vypadat a probíhat, kdyby se vážně uvažovalo o zavedení AI do soudnictví. Samotný příběh je pak taková klasika, kdy se někdo zaplete s velkou společností a vládou, hraje se o osud celé země atd. Vlastně by tu ta AI ani nebyla nutná, je jen to taková nadstavba, skoro až kulisa pro ten standardní příběh. Vzhledem k současné pokročilosti AI už mám skoro problém nazývat to vůbec sci-fi, navíc samotná AI tu není jako taková moc používána a čekala jsem, že jako entita tam třeba bude mít nějakou roli (jak by se na sci-fi slušelo). ---------- Nabízí se srovnání s relativně nedávným českým Bodem obnovy, který podobně jako tento film obsahuje příběh typický pro detektivku/thriller. Bod obnovy ale víc pracuje s tou vědeckou fikcí (a jejími prvky) a víc se ptá, co kdyby. Jeho děj někam směřuje a taky je řádně ukončen, byť je to třeba klišoidní konec. Umělá spravedlnost v podstatě nemá konec. I kdyby byl sebepitomnější, bylo by fajn, kdyby tvůrci film ukončili víc než náznakem. Čekala jsem finále, dostala jsem střih a měla silný neodbytný pocit, že tam něco chybí. SPOILER: opravdu mě dostalo, že se napříč celým filmem řeší referendum, jestli přijmout AI a ani v titulcích se nezmíní, jestli ho lidi opravu přijali? To myslíte vážně? Ano vypadalo to, že nejspíš přijmou, film nicméně končí debatou v médiích a možností, že tato debata ovlivní názor voličů. KONEC SPOILERU. Vyloženě špatný nebo nepovedený film to není. Dokonce má potenciálně podnětný námět, ale nic z toho, co měl k dispozici, nevyužil k vytvoření výraznějšího filmu, který by byl hoden dalšího doporučení. 6/10

Star Trek: Discovery - Season 5 (2024) (série)
Tohle je kvůli omezení počtu znaků v komentáři především dodatek k hlavnímu komentáři k seriálu: https://www.csfd.cz/film/424901-star-trek-discovery/recenze/?comment=12221265 PÁTÁ SÉRIE: Pro začátek si vypůjčím část komentáře uživatele Praxis k poslednímu dílu téhle série, protože to vystihl naprosto dokonale: „Poslední tři řady Disco byly pro mě něco na způsob masochistického sebemrskačství. Bylo to strašné, ale svým úchylným způsobem jsem chtěl vědět, jak to dopadne.“ ---- Kupodivu jsem u téhle série netrpěla tak moc jako v předchozích dvou sériích, v tomto tedy poslední série předčila má očekávání. (Dost možné je to i menším počtem epizod.) Jinak mi to ale přišlo spíš jak taková rezignace – tvůrci jeli ve stylu dali nám poslední sérku, takže tam sice dáme něco „velkýho“ jako je Progenitor’s Tech, ale jinak to bude příběh jak z levný scifi z nějaký zapadlý tv stanice. Tady šel akorát budget do efektů a akce, ale jinak na to evidentně všichni ostatní (až chvilky, kdy se Frakes ujal režie) evidentně už házeli bobek, aby to měli rychle za sebou (jak jinak si vysvětlit částečnou absenci části osazenstva můstku a jejich nahrazení random lidmi, jejichž jména zapomenete do konce titulků nebo upozadění Sarua?). Většinově je to prostě nudný a nezáživný s dějem, kterej by ve starých Star Trecích byl na max dvě tři epizody (něco jak v minulé sérii).----- Snad tu i ubylo nesnesitelných emočních výlevů, ale dost možná jsem je nezaznamenala, když jsem některý scény buď nudou nevnímala nebo projížděla zrychleně. Bohužel pořád tu zůstávají postavy jako Adira, kolem kterých je špatně naprosto všechno a skupinám, které mají reprezentovat, dělají tak akorát medvědí službu. A zůstaly i rozpravy o jejich pocitech apod., které mě absolutně nezajímají, je to jen zbytečný ředění a naprostá ztráta času. K tomu ještě přidají postavu jako je Moll, která je mimořádně otravná a dokonce se v tomhle ohledu i vyrovnala Burnham. Bohužel pořád je Burnham ta jediná, kdo má pravdu ať se děje cokoliv a žádný admirál nebo muž bílé pleti (jestli člověk nebo mimozemšťan je úplně jedno) nemůže být morálně nebo jakkoliv jinak nad ní. Což normálně tyhle věci zas tak nesleduju a neprožívám jak jiní uživatelé zde, ale tady, jak trochu ustaly emoční výlevy, je to víc vidět než v předchozích sériích. Schválně se zaměřte na chudáka Raynera (za poslední tři série jedinou postavu, která mě doopravdy zaujala a i jsem si jí oblíbila). Tvůrci z něj nejednou dělají neschopného blbce na úkor Burnham a někdy i Tilly (představte si, že vás poučuje někdo jako Tilly, lol). Snad víc než kdy jindy jsem měla pocit, že Hvězdná flotila je akorát banda neschopných a psychicky labilních tupců. --- Záporáci na tom nebyli o moc líp. Nemám problém s tím, že si vybrali zrovna Breeny (i když taky jsem si je představovala jinak, ale co už, tenhle design taky ujde), v DS9 to byli slušní záporáci. V Discovery ale působí jako blbci, se kterýma lze snadno manipulovat (teď si představte, že vám dává rozkazy někdo jako je Moll). Musím ale přiznat, že L’ak mě i přes tak debilní jméno celkem bavil, stejně tak rozšiřování mytologie tohohle druhu. 4/10---- Naštěstí už je tomuhle panoptiku opravdu konec a nezbývá než doufat, že se tvůrci poučili a nové startrekovské projekty se budou kvalitou blížit spíše SNW a třetí sérii Picarda, než Discovery (i když u chystaného Section 31 tomu po traileru moc nevěřím).

Deadpool & Wolverine (2024)
Deadpoola jsem v době uvedení prvního a druhého filmu měla hodně v oblibě, ale pak jak se objevoval furt všude + Reynolds ho hraje všude, tak mě začal dost štvát a uvědomila jsem si, že ta postava je celkem povrchní a vůbec tihle vtipní držkatí kecalové mi vadí. Navíc první dva filmy si už moc nepamatuju, i když jsem je svého času hodnotila kladně. Nebýt tam Wolverine a nebýt to součástí MCU (které se mi taky částečně omrzelo, ale tam je to spíš slabšími filmy posledních pár let a absencí nějakého velkého příběhu v pozadí), tak bych na trojku bych už asi nešla. ---------------- Nejvíc jsem se bála humoru, ale nevadil mi tak moc, jak jsem čekala, pár vtipů bylo za mě i dost povedených. Taky je fajn, že oproti Marvels není potřeba nějaká hlubší znalost MCU posledních pěti let (po Endgame), ku prospěchu může být asi jedině znalost seriálového Lokiho, ale vše je pochopitelné i bez něj. Zásadnější je podle mě znalost komiksovek od Foxů z počátku tisíciletí, všech filmů s X-Meny a pak pozadí za vznikem či pádem všech těch filmů. Kdo o tomhle nic moc neví, půlka narážek a vtipů mu nic neřekne. Doporučuju si to pozadí předtím zjistit, je to často zajímavější než ony zmíněné MCU filmy posledních pěti let. ------ Největším plusem filmu jsou za mě asi camea, která byla do filmu zakomponována smysluplně a nešlo jen o to naházet jich tam co nejvíc. Sice o půlce jsem věděla, protože ty spoilery už jsou prostě všude, ale pár překvapení tam pro mě ještě zbylo. Příběh podobně jako u Marvels žádný zázrak a sám o sobě by asi moc nevytrhl, ale tady to zachraňuje špičkování hlavních hrdinů, Hugh Jackman a výrazně zajímavější záporák (i když taky mám pocit, že potenciál Cassandry Novy nebyl úplně využit). 7/10

Marvels (2023)
Když budu předstírat, že ta jakoby bollywoodská zpívající scéna tam není, není v tom filmu nic, co by stálo za pozornost. Příběh je horší než průměrná epizoda Star Trek: Discovery (3. a 4. série), naštěstí tady se aspoň nikdo nepřibližuje podobně nesnesitelným emočním výlevům jako hlavní hrdinka zmíněného seriálu (Kamale se to dá ještě odpustit, i když je to otravné). Postavy jsou naopak ploché, moc se o nich nedozvíme, jen takové základy jako že Kamala je fanynka Captain Marvel apod. Nějaká hlubší charakterizace tu chybí. Zrovna nedávno jsem znovu viděla první Avengers, kde tvůrci zvládli postavy i jejich minulost představit rychle a přitom dost na to, aby si k nim člověk vytvořil vztah, pokud náhodou nějaký předchozí film neviděl. Při vůbec prvním zhlédnutí mě Avengers přiměli zpětně nakoukat Captaina Americu a Thora. U Marvels se přímo vyžaduje, že diváci budou znát seriály... Bejvávalo, doby, kdy jsem nakoukávala dokonce i Agent Carter (který se tehdy dal v klidu ignorovat a na filmy vliv neměl), jsou dávno pryč a prázdný mnohokrát předělávaný film jako Marvels mě fakt nepřiměje, abych se jim zase začala věnovat. Ten tah na branku jako v době prvních i druhých Avengers tu není. Nic moc triky už ani neřeším, tam je ten úpadek dlouhodobější. Ani ty souboje mě moc nebavily. Vlastně se vůbec nedivím, že to prodělalo, i když je pravda, že to diváka neuráží tolik jako čtvrtý Thor. 4/10

Království Planeta opic (2024)
Tenhle nový příspěvek do opičí ságy mě baví, ale tak úplně nesdílím všeobecné nadšení. Příběh je určitě fajn a neurazí, zejména zezačátku mi ale přišel až směšně předvídatelný a klišoidní, kdy jsem si nejednou řekla: "A teď se stane tohle" a přesně to se potom stalo. Celkově mi zas tak promyšlený nepřišel a přijde mi zbytečný omlouvat to tím, že je to "první díl" nové (asi) trilogie. Podle tržeb to stejně dost možná bude i poslední díl. A pak co? Budeme mít akorát náhodný film s opicemi, který nikam nepovede. -------------- I když ne příběhovou, tak aspoň production value si série drží pořád, efekty jsou nádhera a akademici snad jednou ty digitální opice a hraní na motion capture náležitě ocení. Z postav mě určitě zaujaly víc opice (ale těm z trilogie z let 2011 až 2017 se stejně nevyrovnají), lidské postavy moc zajímavé nebyly a ani jejich herci nepředvedli extra výkon (z Freyi Allan žádná super herečka nebude a hvězda lákající do kin davy už vůbec ne). ------- Už jenom kvůli tomu, aby dál vznikaly podobně slušné filmy, kdy nebudu litovat peněz utracených za předražené lístky v multiplexu, bych filmu přála úspěch. A taky bych se ve stylu téhle reboot série ráda dočkala i přímého remaku původní Planety opic. Ale i vzhledem ke krizi, jakou teď kina prožívají, si o tom asi budu moct nechat tak akorát zdát. 7/10

Avatar: Legenda o Aangovi (2024) (seriál)
Tuhle recenzi píšu z pozice skalního fanouška, který původní seriál miluje už léta. Nesdílím nadšení, které se objevuje ve fanouškovských reakcích ve skupinách např. na Facebooku. Nová adaptace od Netflixu mi nepřijde zdaleka tak super jako jim, mám k ní dost výhrad. Začnu ale tím pozitivním: ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Audiovizuál: Vizuálně je tahle adaptace opravdu povedená. Co do lokací a jejich následném vyrenderování, tam si v podstatě není na co stěžovat, kdo se těšil, že uvidí určité lokace ze seriálu v live-action (např. Omashu), tady bude spokojen, výprava je tu úplně někde jinde, než u té parodie z roku 2010 (tam se o výpravě vlastně ani mluvit nedá). Kostýmy jsou asi taky to, co byste si představili, kdybyste si u animáku řekli, jak by to mohlo „v reálu“ vypadat. Až na ten účes Yue a celkově Yue, která mi spíš připomíná někoho z Mrazíka než z Avatara :(. Appa mi přijde v pohodě, zato Momo mi teda vůbec nesednul, upřímně mi přišel i celkem hnusný a já se nedivím, že za celou sérii moc prostoru na obrazovce nedostal. Ovládání elementů taky v pohodě, tak jak by to asi „v reálu“ mohlo fungovat. Naštěstí tady nedochází k podobným „omylům“ jako že vládci ohně potřebují externí zdroj ohně nebo že je potřeba šest vládců země ke zvednutí jednoho kamínku. Akorát u ovládání vody, když ji vládce zvedne do vzduchu, tak mu z ní pořád něco kape, což se v originále nedělo – slyšela jsem názor, že je to nedostatečnými triky, ale James Cameron ve filmu Propast z roku 1998 přece měl pohybující se masu vody a nic z ní nekapalo. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Postavy/změny charakterů: Osobně mi většina herců na jejich postavy nesedla. Rozhodně to není tím, že bych trvala na tom, aby vypadali úplně přesně jako jejich předloha, to snad ani není fyzicky možné, ale v mnohých případech je mohli aspoň (!) připomínat – ať už vzhledově, horší je to ale charakterově. Charakterově mi původní postavy připomínalo jenom pár z nich a když už, tak u nich se pokazilo něco jiného (např. jejich vývoj nebo příběh). Všimla jsem si, že zpočátku se u mnoha postav zapomnělo (nebo se vynechaly) některé charakterové vlastnosti/zvláštnosti, aby se pak tyto vlastnosti náhodně objevily uprostřed nebo skoro až na konci série. Pak se stane, že postavy na takovou vlastnost zareagují, ale divák neznalý předlohy vůbec netuší, odkud se to vzalo, jelikož se tak postava předtím nikdy neprojevila. Příklad za všechny – někdy v posledních dvou epizodách Katara pronese poznámku ve stylu, že Sokka moc jí – i když předtím, nebylo nikdy ukázáno, že by nějak moc lpěl na jídle. Objeví se to jako blesk z čistého nebe a divák se tomu najednou má zasmát? Některé odebrané nebo naopak předčasně přidané vlastnosti pak vyloženě škodí vývoji postav. Např. u Aanga jaksi chybí nějaká hravost, dětskost, snaha utéct od všech povinností. Jak si pak ale má projít nějakým vývojem a dospět? Zuko je zase hned od začátku jen nepochopený, vlastně hodný princ, který je ke všemu jen nucen otcem a smýšlením svého národa. Přitom v původním seriálu na začátku vůbec netušíme, jaký je a působí čistě jako záporák. Jeho kladné vlastnosti se objevují až v průběhu příběhu. A takhle bych mohla pokračovat ještě dlouho, snad jen zmíním, že něco podobného se stalo u Sokky, když se tvůrci téhle adaptace rozhodli utlumit jeho sexismus. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Způsob vyprávění: Zaznamenala jsem komentáře, že tahle verze je moc dětská, což je úsměvné vzhledem k tom, jak se snaží být „dospělá“. Pod tím „dospělá“ si Netflix zřejmě představuje to, že explicitně ukáže upálení vzdušného nomáda apod. To v originále pochopitelně nebylo, jelikož originál je mířený na mladší publikum. Originál je ale důkazem, že to jde i bez toho. Navíc když divák vidí explicitní násilí až moc často, jednoduše si na ně zvykne, otupí, a pak pokud tvůrci budou chtít takhle něco zdůraznit, nebude to fungovat a celkově bude pak těžší zdůraznit dopad podobných událostí. (U původního seriálu má dopad třeba jenom objevení trosek vzdušného chrámu. Předtím totiž diváci v seriálu nic napřímo neviděli a tím víc to na ně zapůsobí.) Daleko horší mi ale přijde, že tvůrci téhle verze si asi myslí, že diváci jsou úplně blbí a je potřeba jim všechno doslovně a nejlépe několikrát zopakovat, aby to pochopili. Je tu příliš mnoho expozice, napřímo je řečeno všechno, co řečeno být může a nezbývá tu žádný prostor pro to, aby si divák mohl něco domyslet. Vlastně ani nemá moc prostoru se nad něčím zamýšlet. Všechny postavy pořád dokola opakují své motivace a pocity, jako by si tím sami nebyli jistí – navíc je to všechno podané v ne moc kvalitních dialozích. Postavy (a jejich motivace) a i dobře napsané dialogy jsou jednou ze zásadních věcí, které v originále příběh ženou dopředu a když to pak vypadá jako v téhle adaptaci, není divu, že mě to (a určitě nejenom mě) brzo přestalo bavit. A určitě nejsem jediná, kdo opravdu nemá rád, když z něho tvůrci dělají blbce. A taky se musím zeptat – když to před lety fanoušci původního animovaného seriálu pochopili i bez doslovného výkladu, proč by to teď nemohli pochopit i noví diváci? První série původního seriálu brala vše (i válku) spíše z toho dětského pohledu a postupně to dětskému divákovi odhalovala. Tato adaptace míchá tento přístup s doslovným výkladem, přičemž ten doslovný výklad má přednost. Nic z popisovaných věcí pak divák reálně nepocítí, protože se o tom jenom mluví (např. u Bumiho) a herci to neumí prodat nebo jim to scénář/režie ani nedovoluje. Je zajímavé, že tvůrci na rozdíl od jistého nejmenovaného filmu měli téměř stejný časový prostor jako originál, přesto spoustu důležitých věcí vynechali, míchali několik dějových linek do sebe a zkracovali. Podle mě byly takové úpravy zbytečné – chápu, že nechtěli dělat jedna ku jedná adaptaci, ale tady si tím spíš sami zavařili. Je vidět, že rozložení na menší příběhové úseky příběhu sedělo víc, příběh lépe utíkal, byl dynamičtější, v podstatě ani nešlo se u něj nudit, i když to byl třeba filler. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Změny loru/příběhu: Pár věcí navíc bylo zajímavých (třeba ukázání genocidy vzdušných nomádů), ale celkově snad u žádné příběhové změny jsem si neřekla, že je to fakt super, že se mi to líbí víc než u originálu. Hezké je, že se tvůrci snaží přidávat drobnosti jako jsou detaily z komiksů, které navazují na původní seriál a z dalšího přidaného materiálu, ale k čemu to je, když jinak spoustu dalších a mnohem důležitějších věcí pozmění (v negativním slova smyslu)? Hodně událostí, které se v původním seriálu staly až v dalších knihách (= sériích), tady tvůrci nacpali už do téhle série. Jenže to podle mě udělali způsobem, kterým tyto události dopředu pohřbili – nevím, jak to pak chtějí vyřešit, ale myslím, že nic dobrého to nepřinese, akorát si tím sami podrážejí nohy. Dost podle mě důležitých věcí pro další vývoj příběhu zase vynechali, z mnou nepochopitelných důvodů. Pár příkladů změn příběhu, které se mi nelíbily: změna důvodu, proč Aang odletěl a ztratil se v bouři, způsob, jakým Katara získala svitek o ovládání vody, setkání Aanga s Bumim, předčasné představení Ozaie, Azuly, vynechání jakékoliv romantiky mezi Katarou a Aangem, vynechání setkání s Jeong Jeongem atd.). ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Závěr: Nová hraná adaptace seriálu Avatar: The Last Airbender je někde mezi geniálním původním seriálem a jistým filmem, o kterém se ve slušném fandomu nemluví. Snad nikdo ale nečekal, že by to mohlo být ještě horší než ten film. Začátečníkům bych jako vstup do tohohle fiktivního světa pořád doporučila podívat se nejdřív na původní animovanou verzi – časově vychází v podstatě stejně jako nová hraná verze od Netflixu, je toho v ní ale mnohem víc snad ve všech směrech (hlavně co se týče příběhu, postav, wordbuildingu). Skalním fandům jako jsem já bych tuhle verzi nedoporučila už vůbec. Osobně si myslím, že to čekání za to nestálo. Nečekala jsem adaptaci jedna ku jedné, která by byla zbytečná, ale změny, které tvůrci nové verzi provedli, se za mě nepovedly a nedovedly zachytit to, co dělá původní seriál tak výjimečným.---------------------------------------------- Celkové hodnocení 5/10. --------------------------------------------------------------------------------------------------------- -------P.S.: Vzhledem k příběhovým a charakterovým změnám u postav se vůbec nedivím, že původní autoři (Brian Konietzko a Michael Dante DiMartino) od netflixovského projektu v průběhu produkce odešli a distancovali se od něj – na jejich místě bych udělala to samé. A bohužel musím poznamenat, že mé obavy z dříve oznámených charakterových změn se potvrdily.

Vlkochodci (2020)
Na první pohled tahle animace není úplně můj styl, ale k tomuhle příběhu sedla a na vizuální ztvárnění přeměn vlkochodců se obzvlášť hodila. (Btw. chození a navigace podle pachu mi připomínala seriál Avatar: The Last Airbender, kde se jedno zvíře orientovalo úplně stejně - nedivila bych se, kdyby se tvůrci Vlkochodců inspirovali zrovna tam). Námět a příběh mi zase dost připomínaly Princeznu Mononoke, ale jsem ráda, že to nebyla vyloženě kopie. Jsem ráda za každý animák, kde není přehnaný humor sestávající z mlácení a řvaní a který má silný příběh, který si užijí jak děti tak i dospělí. Obě skupiny si tam najdou to svoje a ani jedna nebude při sledování nějak trpět. 9/10