Azumi

Pribeh velmi strohy, da se rict primocary, bez napadu vse pro mne vyvazovala kamera a strih a take krasa Azumi. Sice stopaz je zbytecne moc dlouha a dialogy, jsou na zakladni urovni, bez nejakych hlubsich vyznamu ale proc taky. Vzdyt je to primocara akce s prekrasnymi bojovymi scenami, ktere nejsou dlouhe a vice realne. Komu tento styl nesedi, at se na to nediva, zbytecne se unudi k smrti, komu vyhovuje, vrele doporucuji. (11.01.2006)

Uz ma to nebavilo tak ako kedysi. Vadilo mi, ze to pôsobi skôr ako samurajsky komix ako historicky film. Vsetci ti samurajovia su strasne stylizovany a namiesto poriadnych subojov viac predvadzaju grimasy. V subojoch sa väcsinou len mava mecmi bez poriadnej choreografie a nakoniec su zakoncene gejzirom krvi. Akurat to obcas Kitamura ozvlastni vynaliezavymi hratkami s kamerou. Ale ani tie uz dnes neohuria, kedze boli napodobnene v mnohych dalsich filmoch. Samotna zapletka ma tiez prilis nebavila. Nic jednoduchsie uz ani vymysliet neslo. My sme ti dobri a oni su ti zli a tak ich vsetkych zabijeme. Najväcsim plusom pre mna bola sympaticka a nadherna Azumi. Dvojka mi pred rokmi pripadala po kazdej stranke ovela slabsia, takze na jej repete nemam chut uz vôbec. 6/10. (03.06.2018)

Občasný vizuálně zajímavý moment či povedeně bizardní postava nedokážou změnit můj odpor k podobně nezvládnutému filmu. Důvod pro podobně přestřelenou stopáž se mi ztrácí v mlze, zvlášť když příběh vykazuje potenciál na dílo zhruba o hodinu a nějaké drobné kratší. Postavy až na malé výjimky postrádají specifickou osobitost a zejména hlavní skupinka by se klidně mohla v průběhu děje proházet a nejspíš bych si toho ani nevšimnul. Navíc díky chybějícímu psychologickému pozadí nedává smysl jejich rozdělení v průběhu děje a následující chvilkové odlišné směřování se tam pak objevuje asi pouze z důvodu, aby se ukázalo znechucení hlavní hrdinky ze zabíjení, což ji automaticky kvalifikuje na nejsilnějšího zabijáka v okolí. Vrcholem všeho jsou příšerně natahované zpomalené záběry dovedené až za přijatelnou mez, které mě už ke konci iritovaly nehorázným způsobem. A vůbec, mnohem radši bych se koukal na dobrodružství šíleného sadisty Bijomari Mogamiho než na otravné směřování skupinky zabijáků za zpacifikováním Japonska... (09.01.2011)

Spousta běhání po lese, katana souboje s poněkud divně dávkovanými cákanci krve, závěrečné akční inferno odehrávající se v narychlo nalakovaných dřevotřískových kulisách... Samurajské filmy byly vždy hlavně o cti. Tohleto je spektákl podle klasického moderního střihu, který je emocionálně chladný jak psí čumák, jelikož taková hromada postav vás rozhodně zajímat nebude. A samotná Azumi na to nemá! (11.08.2005)

Tak jako Azumi to žádná jiná neumí. Kdo si to s ní rozdá, ten s výkřikem vystříkne a skončí lapajíc po dechu na zemi zbrocený potem. No a taky krví. Azumi totiž sice přefikne každýho komu se postaví (jako komu se postaví v souboji ty chlíváku), (jako že se střetnou a ne že protivníkům stojí kokot sakra co to s váma je? Čuňata) no a díky tomu během filmu stihne pozabíjet tolik kořenů, že i Leonidas by ji bral do party. Ostatní její kamarádi zabijáci mě moc neoslovili až na dvě vyjímky. Jedna vyjímka zařve hned na začátku při posledním testu a druhá vyjímka zařve o trochu dýl. Smůla. Zato padouchové jsou v tomhle filmu neskutečně vymazlený !! Trio bratrů Sajiki byl předkrm (hlavně ten jejich nejstarší brácha byl děsivej týpek a kolosální zmrd), ale proti muži v bílém, Bijomaru Mogamimu, to bylo hovno mezi prstama. Bijomaru je asi ten nejsadističtější zmrd jakýho jsem tenhle tejden viděla a to už je čtvrtek ! Jeho červená růžička, meč bez ochrany a naprosto jeblá osobnost z něj dělaj týpka se kterým bych si ráda dala saké. Azumi bych zase ráda lapla do pelechu, každopádně jejich závěrečnej souboj se mi líbil a kdyby Bijomaru neztratil hlavu tak kdo ví...HustoKrutoPřísně přenesená komixárna na filmový plátno mě nutí mrdnout tomu plné hovnocení. A chraň Azumi toho, kdo si dovolí nesouhlasit. (30.03.2017)