Austin Powers: Špion, který mě vojel

Tam v těch končinách, kde zanechali tvůrci Špionátora vyrostlo podivně hybridní stvoření jménem Austin Powers: Špion, který mě vojel. To co sem kvitoval u jedničky se tady bohužel obrátilo proti mě. Tudíž retra přeplácáno, pitvání gagů ještě hlubší a s ještě horšími následky než ta patologie prvního dílu. Lepší jest ovšem vizuální stránka filmu, kde se občas velmi povedené sekvence strídají s naprostými kiksy. Za uznalé pokývání stojí hudební doprovod a účast slavné to osobnosti Elvise Costela. Taktéž kostýmy a flexibilita postav, od zatraceně nervního trpaslíka k tlustému prasákovi, jehož neuvěřitelně asexuální proporce probouzí v divákově žaludku podivné pnutí, to vše znamená převážně plusy. Mike značně přehrává a některé hlášky už jsou takzvaným opakováním starých vtipů. Jiné zas naopak skvěle jednotlivé textové sekvence propojují. Především v závěru filmu při pohledu na oblohu s "neidentifikovatelným" předmětem. Austin dvojka tak potvrzuje pravidlo o tom, že druhé díly jsou více fekální, více vykastrální a ještě mnohem více ulítlé než jedničky. Ale na hodnocení opět půlené na dva a půl stáru se ovšem nedá už nic zlomit. Dokonce ani ještě větší koncentrace hvězd v malých cameo roličkách a štěcích to už nevytrhne. (29.08.2004)

Slabší druhý díl komediální špionské trilogie, jehož ústřední téma o hledání Powersova muža je poněkud stupidní i na Myersovy poměry. Navazuje se přímo na konec jedničky, ovšem komediálně na ní dvojka nemá. Je tu pár silných momentů, jako piánové představení Dr.Zlouna, ovšem vedle něho je tu spousta laciných a trapných vtipů, které vedle těch lepších vypadají dvakrát tak hloupě. (05.12.2006)

Pokračovanie ako sa patrí. Veľa originálnych paródií a vtipu, čo sa týkalo "mužó", miniatúrneho klonu doktora Zloducha, odpočítavania času, scénky s hrou s tieňmi, ale odľahčil sa od témy času a jednoducho nezmyselne nechal urobiť robota z Elizabeth Hurley, pritom v minulom diely telefonovala s matkou a netrápil sa ani inými časopriestorovými zmenami, ale keďže to v tom filme povedali, nemusím to brať do úvahy, naopak to bola sranda. Nemyslím si, že to bolo nepodarené, stále sa dá na tom zabaviť, napríklad v paródii na televízne debaty medzi ľuďmi. Opäť je to vysoko podcenené ohľadom sveta a tunajšieho hodnotenia, ale to urobili asi tie nechutnosti ohľadom pitia hovien, poleptaného tlsťocha, ktorý v závere hovorí celkom vtipné veci ohľadom toho, že svoje mužstvo dole nevidel už vyše dvoch rokov, čím sa dá podľa zákona považovať za mŕtve. Proste som sa bavil aj vďaka vylodeniu s kráskou ako z filmov o Jamesovi Bondovi, ale uznávam, že to nie je film na rehot počas celého filmu, že to nie je humor pre všetkých a že všetko nie je až tak do hĺbky vtipné. (22.01.2013)

„Mám plán. Budu dělat, že jsem onemocněl botulismem. Stráž přiláká můj bolestný křik a přijde se podívat. Ty zatím vykopeš jámu a vysteleš ji nabroušenými kartáčky na zuby …“ Tak to je tradičně geniální plán. Snímek až tak geniální zase není, ale mě to bavilo. I když kvůli opakovanému vtipu oživly některé postavy. Navíc jsem se zamiloval do Vanessy na dálkové ovládání. Dokonalá žena. Ovšem největší zábavu mi přineslo zuřivé Mémini, za jehož výrobu děkuji Frau Farbissině. Ta je sexy minimálně tak jako Tlustý Parchant, ale to už bych asi neměl prozrazovat, protože o propracovaný děj ... tady tradičně vůbec nejde.Tak nastartujte své Shaguary a jdeme na to, baby. (10.12.2011)