Jakubův žebřík

Ano! Tohle se opravdu povedlo. Některé momenty, především ty hororové byly až neskutečně silné. To, co předváděl Tim Robbins, to byl výkon oskarových parametrů. Během filmu jsem si říkal, jestli to náhodou režisér Lyne trochu nepřekombinovává, ale na konci mi sejmul všechny moje námitky z rukou a myslím, že 5 hvězdiček se zde sluší dát. (22.03.2010)

Chvíli vietnamská džungle, chvíli americká realita, ovšem s poněkud hororovými prvky. Poté co se v příběhu jakž takž zorientujete a začnete chápat, že ne všechno bude asi skutečné, přijde rozuzlení, které vám vaše teorie otočí naruby. Pokud se nechcete připravit o překvapivý konec, vyhněte se před zhlédnutím filmu četbě zdejších spojlerovitých komentářů. Pro mě další lahůdka v mé sbírce "mystery" filmů. (22.03.2011)

Velice dobrý film se strašidelnou atmosférou, která vás nenechá v klidu. Už od samého začátku jsem si domýšlel svůj vlastní závěr. Film s několika mysteriózními částmi jako psychika Jacoba, válka a tři různé reality, které se neustále mění a tímto dotváří film k dokonalosti. U filmu je zde správně zařazen žánr horor, protože je zde několik hrůzných scén, které by ale nebyly až tak strašidelné bez dokonalé režie, výkonu Tima Robbinse a velice dobrou hudbou. (04.09.2011)

Výborný, ale také i těžko uchopitelný snímek, o kterém jsem doposud věděl tak nějak matně a o to víc jsem příjemně překvapen. Navíc docela zaráží několikrát zaznamenaná podobnost s letošní Hranicí života (čistě subjektivní dojem vycházející z mého pochopení obou filmů), která je minimálně o třídu horší. (11.05.2006)

V pekle hoří jen to, co se nedokáže rozloučit se životem... Silná káva, byť někomu nemusí sednout, že se přelévá mezi dvěma hrníčky (nelogičnost v tom ovšem není, což se pokuším dokázat níže, ve spoileroidní části komentu). Pokud máte slabost pro Lyneovy stylové prostředky k navozování atmosféry a příběhy, kde do poslední chvíle nevíte, co je pravdou, co iluzí a o čem má snímek vlastně vypovídat, s Jacob's Ladder nemůžete šlápnout vedle. ___!!! SPOILER ALERT !!!___ Je mi jasné, že závěrečná scéna následovaná "dokumentárním" titulkem mohla být matoucí (měl ten titulek vůbec smysl, když se to celé Jacobovi jen zdálo?), ale fakticky k žádnému logickému lapsu nedochází (všechno před Jacobovým zraněním je krutá realita, Žebřík tedy opravdu nesl vinu na sebezničujícím řádění jeho čety). Závěr přestane působit jako něco prvoplánového a násilně přilepeného, když si uvědomíme, že hlavním tématem Jakubova Žebříku není stejnojmená droga, ale nahlížení do mysli a duše člověka zmítajícího se na prahu smrti a na rozhraní mezi nebem a peklem (a po žebříků se od pekelných kotlů uniká). Když ležíte nekdě v daleko od domova s roztrženým břichem, najednou máte spoustu důvodů zůstat naživu a přemýšlet o svém životě. Je spousta věcí, co byste měli ještě udělat a spousta otázek, na které chcete znát odpovědi. Byli jste dostatečně šťastní se svou ženou, nebo by vám bylo lépe s pohlednou kolegyní z práce? Věnovali jste se dostatečně tragicky zemřelému synovi a setkáte se sním snad ještě? Neměli byste ještě navštívit staré kamárady? A zjistit co se to vlastně s vámi stalo, že tu teď musíte ležet s vyhřezlými střevy a vyřídit si to s viníky? Tento motiv je tím, co posunuje film mnohem výš, než by dosáhla pouhá báchorka a halucinacemi o trpicím veteránovi. (04.02.2009)