Jakubův žebřík

Musím předeslat, že filmovou tvorbu Adriana Lynea moc nemusím, přijde mi, že natáčí příliš na efekt a povrchně a vybírá si komerčně chytlavá témata. (Co si budem namlouvat, hlavě ten sex, že ano...) Snad každý významný americký režisér musí jeden film ze své filmografie věnovat vietnamskému syndromu, a to dá rozum, že ani Lyne se tomu nevyhnul. Z mého pohledu je to možná jeho nejlepší kousek, kterému se zejména v první půli nedá upřít halucinogenní atmosféra s vnitřním napětím. Snímek má řadu šokujících chytrých záběrů a scén, jako je pohled z poštovní schránky nebo absurdní výjev ze stanice metra, odkud není východu. Rychlý střih, brutální scény plné krve, flashbacky, které divákovi ztěžují orientaci v ději, to vše láká, na druhou stranu scénář působí trochu bezradně a zvlášť závěrečná scéna, která popírá předchozí katarzi, staví celý dosavadní příběh s prominutím na hlavu. Stejně tak si Lyne neodpustil obvyklé berličky a sentimentální lákadla na diváka, jako je smrt Jakubova dítěte nebo setkání s jeho odloučenou rodinou. Pokud jde o námět, experimenty s LSD na amerických vojácích v období vietnamského konfliktu jsou považované za prokázané, nedocházelo při nich pochopitelně k masakrům, vojáci se ale smáli, zahazovali zbraně a vyšší dávky této drogy poškodily nenávratně jejich psychiku, takže z toho nakonec byla pěkná ostuda. Celkový dojem: 70 %. (16.04.2009)

Ano! Tohle se opravdu povedlo. Některé momenty, především ty hororové byly až neskutečně silné. To, co předváděl Tim Robbins, to byl výkon oskarových parametrů. Během filmu jsem si říkal, jestli to náhodou režisér Lyne trochu nepřekombinovává, ale na konci mi sejmul všechny moje námitky z rukou a myslím, že 5 hvězdiček se zde sluší dát. (22.03.2010)

"Když se budete bát umírání a budete se života držet, uvidíte, jak ho z vás démoni vyrvou. Pokud jste se smrtí smířeni, poznáte, že démoni jsou ve skutečnosti andělé, kteří vás osvobodí ze Země. Bolí nás jedině to, čeho se nechceme vzdát, naše vzpomínky, naše pevné vazby." - Mistr Eckhart. Podobně byl tento pohled zmíněn i ve filmu a má vazbu na hlavního hrdinu. Příběh je o droze, která byla tajně použita na vojáky v americké armádě během války ve Vietnamu - tuto zprávu samozřejmě vláda popřela, ale víte, že je možné opravdu všechno. My tak ve filmu postupně sledujeme, jak postupně účinky drogy Jakuba v průběhu života ničí a přivádí mu nepěkné stavy a vidiny. Všemu se snaží ve spojení s parťáky, co s ním ve Vietnamu byli, přijít na kloub a oni postupně záhadně mizí. Bude Jakub úspěšný? ÚVAHA NAD INTERPRETACÍ: Možná, že v tom někdo spatří víc interpretací, ale po závěrečné scéně filmu mě napadla pouze jedinná. Jakub ve Vietnamu byl, experimenty s látkou na jejich četu byly použity, ale ve Vietnamu také zemřel. Vše, co vlastně pozorujeme je alegorická cesta Očistcem zasazená do našeho světa. Nebo možná spíš "cesta" šitá na míru Jakubovi odrážející se od jeho podstaty. Peklo je vlastně znázorněné ve scéně v podivné nemocnici. Jakub zřejmě neví, že je mrtvý či se s tím nehodlá smířit a trpí tak dlouho, dokud svoji smrt nepřijme (o jeho smrti vypovídá scéna s věštěním z ruky), ostatně nemá ani na výběr. Jedna z posledních scén se schody a malým chlapcem je symbolika spojená s Nebem, kdy Jakubova duše najde svůj klid a pevné místo v něm. (27.09.2013)

Slastně těžkomyslný a geniálně depresivní alternativní film s motivem války ve Vietnamu, tentokrát však ne válečný, nýbrž spíš... veteránský. Jeho hlavní hrdina Jacob Singer se (už v poválečné době) stále vrací ve svých vzpomínkách a vidinách do válečných časů, a nejen tam, také ke své bývalé ženě a svému mrtvému synovi. A ony vzpomínky a vize postupně nabírají stále bizarnějších a děsivějších obrysů a přecházejí chvílemi až v horrorové výjevy. Realita se prolíná se sny a představami, až se hranice mezi reálným a snovým světem začnou vytrácet a hrdina je spolu s divákem zmítán pochybnostmi, stihomamem a existenciální úzkostí. Může za to tajné experimentování s halucinogenními drogami, které prováděla americká armáda na nic netušících vlastních vojácích? Těžko napsat něco podrobnějšího, aby člověk příliš nespoileroval, což by byla neodpustitelná netaktnost, neb si dodnes vzpomínám, jak se mnou kdysi hodně dávno pointa prozrazená až v samém závěru filmu zamávala. Jacob's Ladder možná nevyniká svým zpracováním (působí místy trochu nízkorozpočtově), ale ční vysoko nad průměr svým skvostným mysteriózním příběhem o věcech mezi nebem a zemí. A je v něm například prezentována jedna hluboká a dle mého soudu naprosto pravdivá myšlenka o tzv. pekle, ďáblech a andělech z pera středověkého německého mystika Mistra Eckharta. Ale nebyl bych to ovšem já, aby se mi z celého filmu nelíbila nejvíc jedna naprosto pitomoučká vedlejší scénka, ve které čtyři černé holky na chodníku zpívají kolemjdoucímu Singerovi v pošťácké uniformě "Please Mr. Postman". (23.10.2013)

Adrian Lyne mimo svoj obľúbený kvázi umelecký milostný žáner. Jeden z prvých mysterióznych filmov s veľkou pointov v 90tych rokov. Bohužiaľ som bol na niečo prekvapivé upozornený vopred a tá pointa mi došla behom prvých pár minút. Našťastie to neznižuje pôžitok z veľmi sugestívneho a intenzívneho filmu, kde aj po znalosti onej pointy neviete, čo sú skutočné spomienky, čo sú predstavy a čo je skreslená realita. Škoda, že nie je u nás príliš známy. (10.06.2012)