Síla lidskosti - Nicholas Winton

Těchto 5 hvězdiče patří Nicholasovi Wintonovi... Kdybych měl hodnotit dokument po obrazové stránce, tak sem už viděl zdařilejší. Jenomže u tohoto dokumentu se to jaksi nedá. Tady by si každý člověk měl uvědomit, že to co Winton vykonal před 2.Světovou, bylo něco tak neuvěřitelně lidského, že z toho člověku prostě slzička ukápne. Též mu skláním poklonu za to, že až mrazivě předpovídal smrtelně blížící se budoucnost... Byl jeden z mála, který si uvědomil, kam až tato Hitlerova posedlost může zajít. Spousty jiných lidí by si po válce udělalo kariéru a už by se možná nemuseli o nic starat. Leč Winton je natolik charakterní člověk, že to vůbec neřešil. A nebýt jeho manželky, která když uklízela na půdě našla jeho spisy, nikdo ze zachráněných by do konce života nevěděl kdo že mu to zachránil život. Ano vážení, byl to Nicholas Winton, před kterým smekám... (15.10.2010)

Škoda že jsem prostřední část zaspal. Kdybych věděl, že úterní dopoledne strávím v kině, nemusel jsem se tak dlouho do noci učit a mé hodnocení mohlo být o 44 minuty objektivnější. Prvních a také posledních 10 minut jsem však sledoval s pusou dokořán. Ne snad proto, že bych zíval, ale kvůli morální kvalitě Sira Wintona. Je zřejmé, že tsunami emocí v moři dokumentárních filmů nikdy k větší profesionalitě nevedou. "Emoce by měly přijít samy, z nějakého důvodu, ne proto, že mi to někdo naordinoval kompozicí dokumentu," řekl mladý nadějný scénárista. Ale kdo se dnes ptá na profesionalitu či styl. Cílem přeci nebylo předvést mistrovství režiséra Mináče, ale ukázat světu kdo to byl Nicholas G. Winton. Nevěděl jsem, vím, nezapomenu. A to je právě pocit, jež by si měl každý z dokumentárního filmu odnést. Není přípustné jiné hodnocení než VÝBORNÉ. Nepochybuji o tom, že hlavní pointa, tedy to, co dělá Sílu lidskosti pětihvězdičkovou, je ve scénáři. A když takový scénář napsal sám život. No panečku! Vynikající dojem mi zkazily debilně idiotské dotazy studentů na úrovni žáků střední manažerské školy. Zeptat se jednoho z tvůrců dokumentu o Wintonovi, jestli se setkal s Wintonem - to považuji za vrcholně neslušné vyjádření nezájmu a absolutního pohrdání nad 64minutovou ukázkou. (Mimochodem, rozlišujme pojmy únava a nezájem. Mé náhlé uzavření očních víček symbolem pohrdání nebylo!) Nebo otázka, jestli Winton přepravil do Anglie i děti. Legrace může být, ale je třeba vycítit situace, kde mohou nevhodně položené otázky ztrapnit tázajícího - nikoli dotazovaného. (26.11.2008)

Říkla jsem si na co nás to ze školy táhnou? Němel jsem slov...strhujíci a dojemný dokument o lidskosti a odvaze jednoho mladého angličana za 2. světové války. Asi neni moc filmu, natož dokumentů!!!, které by dokázaly utišit našlapany kino sál a zaroveň hodně z nich rozbrečet. Vic nemam co dodat, paráda... (28.01.2009)

Celou dobu to byla špičková reportáž o skromném člověku, který na světě udělal víc dobrého než sto jiných lidí dohromady. Posledních pár minut je ale jednou z nejdojemnějších věcí, jaké jsem kdy viděl a vůbec se nestydím za to, že jsem je obrečel. I teď, když zpětně píšu komentář, se mi hrnou slzy do očí. 100% (12.07.2017)

Byl jsem na tom se školou, kde 5lidi z naší třídy odešlo akorát jak zhlasi světla a začlo se promínat a další 2 odešli uprostřed. Já seděl na kraji, takže chodili pořád přeze mne a já mám vzpomínky na tenhle dokument trochu protrhané. Ke konci už jsem se, ale soustředil a pochopil o čem dokument je a to o člověku, který má velké srdce a zachránil před smrtí mnoho lidi- respekt :) (31.01.2010)