Pohraniční pásmo

Úžasné drama o přátelství přes hranici dvou znepřátelených států a jeho tragických důsledcích. Po mstitelské trilogii další film od Parka, který nelze než označit jako výtečný - skvěle napsaný, natočený i zahraný. Park Chan-wooka považuji za jednoho z nejlepších režisérů současnosti - fascinujícím způsobem se u něj doplňuje vyprávěný příběh s tím, jakým způsobem jej podává. (15.10.2006)

Hodně silný příběh o tom, že jsme všichni lidé, nehledě na uniformu a ideologii. Film o přátelství na špatném místě a asi ještě na hodně dlouhou dobu i ve špatnou dobu. Nehledě na mnoho momentů, které mají až moc jasný účel hrát na divákovi city a rozum (jak je asi těžké odsoudit konflikt kvůli stupidní ideologii která rozděluje vlastně jeden národ? no moc snahy k tomu třeba není). I přes ono otřepané klišé, že jsme všichni bratři, se jedná o hodně dobrý film, se zajímavým tématem a v zajímavém prostředí hranice, kde je přátelství nevhodné a za pravdu se tu neválčí. (20.11.2011)

Vojenská dráma s prvkami detektívky. Joint security area je prvým výrazným Parkovým filmom, s ktorým v domácej krajine získal tak rešpekt kritiky ako aj komerčný úspech u publika. Odohráva sa na demilitarizovanom území korejského polostrova, kde jednej noci dôjde k násilnému a vražednému stretu medzi pohraničnou posádkou juhokórejcov a severokórejcov. Prípad prichádza vyšetriť členka nestrannej organizácie a postupne odhaľuje hlbšie pozadie celého incidentu. Oproti neskorším Parkovým filmom JSA trošku zaostáva po horizontálnej línii, t.j. príbehu. I keď jeho odvíjanie je pomalé a premyslene vrstvené, miestami, hlavne vďaka neustálemu prepínaniu dvoch časových línii (súčasné vyšetrovanie a retrospektívny náhľad na samotné pozadie incidentu) a pre mňa trochu nadbytočnej postavy vyšetrovateľky, stráca kompaktnú súdržnosť a čiastočne narúša tempo odvíjania deja. Formálnej stránke ale nie je čo vytknúť, pričom hlavne strihovou skladbou Park jasne poukazuje na svoje silné stránky a až fetiš v detailne premyslenej kompozícii. Vo výsledku 4,5* (18.01.2005)

Součást mojí rozšířené TOP 10. Čas od času si říkám, co je potřeba k natočení dobrého filmu. Pokud už budu předpokládat na nějaké úrovni odpovídající zázemí a tím pádem i herce, tak už pak stačí "jen" scénář a režie. JSA má neuvěřitelně silný příběh, který je navíc divákovi perfektně naservírovaný a natočený. Snad v žádném jiném filmu se mi nestalo, že bych byl celou dobu napnutý a snažil se odhadnout zápletku, k tomu byl dojatý skoro k slzám a ještě se několikrát smál nahlas. Žluťáci opětovně ukázali, že špičkové filmy točit umí a nepotřebují k tomu žádné fake efekty, ale pouze dokonalé řemeslo. 100% (15.01.2017)

Já jsem z jihu, ty ze severu, tak se budeme k smrti nenávidět...a co když ne? Tak to nakonec dopadne tragicky a na úplném konci zbude jen krev a slzy...příběh několika mužů, co se vzepřeli všemu, jelikož si mysleli, že je to tak správné. Stačí však jedna noc, jeden nečekaný konflikt, jeden výstřel, pak další a vše je ztraceno...dva vojáci ze severu leží v krvi a přitom naprosto zbytečně. Silný film, kde jsem nepochopil jen jednu jedinou věc, i když byla ve filmu vysvětlena, tak stejně nerozumím, proč se dotyčná osoba v danou chvíli zachovala tak, jak se zachovala, protože to k jejímu chování absolutně nesedělo...ale to je můj problém i tak plná palba a palec vzhůru. Byeong-heon Lee už tehdy dokazoval, že z něj bude velký herec a za mě osobně, se mu to povedlo. (15.09.2014)