Tokijští kmotři

Viděno v rámci Anime-Planet Secret Santa 2020. Naprostá trefa do černého. Bez diskuze se jedná o nejsrozumitelnějšího a díky tomu tak nejpřístupnějšího Satoshiho Kona, ale jeho rukopis, hravost a především úchvatná animace zůstávají. Celý film je výběrem tématu už z principu smutný, ale zároveň je i neskutečně optimistický a kouzelný a dokázal mě jak rozesmát, tak rozplakat a také překvapit všemi svými zvraty. To nejlepší na něm jsou ale prokreslené, velice lidské postavy. Krásný, opravdu moc krásný film. 9/10 (20.12.2020)

Trochu přeexponované ... na můj vkus. Neboť základy zápletky jsou záškodnicky (a soustavně) podkopávány nadměrně afektovanou prezentací. Alespoň ve mně její manýry vzbuzovaly lehkou nevoli, se kterou jsem bojovala prakticky po celou stopáž ... a jak se ve finále ukázalo - marně. I proto mě postupně začaly unavovat zvraty, které stavěly jednotlivé události do jiného světla - a ze všeho nejvíc jsem si přála, aby útrapy všech zúčastněných konečně dospěly k nějakému konci ... pokud možno zdárnému. Celkové rozčarování tak částečně přebilo sílu dějové linie - což určitě není výsledek, který by si "Tokijští kmotři" přáli. (11.11.2013)

Tokyo Godfathers je důkazem, že zázraky se dějí nejen o Vánocích.. K ději se již vyjádřili jiní, tak jen zmíním, jaké jsem z filmu měl pocity: Možná ne každému bude vyhovovat, ale je velmi hravý a pestrý, jako chameleón se mění, jednou je veselý, dojímavý a lidský, jindy krutý a bolestivý, jako život bezdomovců. Ovšem.... téměř neustále je nám drobnými narážkami připomínáno, že se převážně jedná o nadsázku a film máme brát s nadhledem a ne vždy vážně. To je správná cesta. jak si tento skvělý film opravdu užít a vychutnat___ I když se Tokyo Godfathers nejspíš nestane vánočním filmem v české televizi, určitě stojí za vidění. (16.06.2004)

Bol som nútený sledovať tento film s talianskym dabingom a milo ma prekvapilo, že taliančina sa k nemu skvele hodila. Sčasti vianočná "kúzelná" komédiálna rozprávka, sčasti dojemná sociálna dráma pripomínajúca taliansky neorealizmus, k tomu expresívne herectvo a vypiplané, extrémne detailné pozadia s peknou animáciou. Jej svojské, trochu dysneyovské podanie mi sadlo lepšie než bežné manga-klišé, ktorých bolo, až na nejaký ten pot a slzy, minimum. Až na trochu naťahovaný dej nenachádzam nič, čo by som Tokyjským kmotrom vytkol. (04.07.2007)

Kon bol celkom figliar. Jeho Tokyo Godfathers to už nehrajú na poetiku ale na rozprávkovú dramédiu??? Asi. Každopádne príbeh trojice bezdomovcov v období zimných sviatkov je svižný, plný prekvapivých zvratov a neustálej reciprocity. Na to ako veľké a bezodné je Tokio uprostred zimy tú naši hrdinovia stretávajú staré známe postavičky pri každom ďalšom zakopnutí. Nepravdepodobnosť je hybnou silou celého príbehu. Rovnako aj náhoda. A naši hrdinovia sa v tom snažia korčuľovať a nájsť pritom rodičov nechceného bábätka. Vizuál a hudba sú parádne. Kon sa úplne hrá a je to z políčok cítiť. Takýto film som pekne dlho nevidel. Má to v sebe posolstvo, nejaké to haiku, humor a hlavne napätie. A sneží tam a mrzne tam a je to plné dobrých ľudí. Alebo aspoň ľudí z dobrými úmyslami, ktoré sa im nie vždy podaria. Už viem, čo budem pozerať na ďalšie zimné sviatky. (08.04.2021)