Tokijští kmotři

Vážně se bere jen když se mu to hodí, ale snad právě proto ukazuje okamžiky jak vystřižené z běžného života, kdy dokáže během jediné minuty dojmout, zamrazit i rozesmát. V nejnapínavější chvíli najednou vystřelí gag, který by se vyjímal v nejbláznivější komedii ze staré školy. A v neposlední řadě jsou tihle Kmotři i přes časové zasazení náladou až antivánoční příběh, který ale při projekci během prosincových svátků bere za srdce neuvěřitelně silně. Film jedinečný, naschvál jinaký a přitom univerzálně komunikující s divákem - a zároveň ho za nos tahající, protože z nejukřičenější postavy dělá postupem času tu nejoblíbenější. Důkaz, že Satoshi Kon byl jinde než další slavní tvůrci, které mám s anime spojené - a právě proto jeho předčasný odchod nepřestává mrzet. (05.01.2022)

Bol som nútený sledovať tento film s talianskym dabingom a milo ma prekvapilo, že taliančina sa k nemu skvele hodila. Sčasti vianočná "kúzelná" komédiálna rozprávka, sčasti dojemná sociálna dráma pripomínajúca taliansky neorealizmus, k tomu expresívne herectvo a vypiplané, extrémne detailné pozadia s peknou animáciou. Jej svojské, trochu dysneyovské podanie mi sadlo lepšie než bežné manga-klišé, ktorých bolo, až na nejaký ten pot a slzy, minimum. Až na trochu naťahovaný dej nenachádzam nič, čo by som Tokyjským kmotrom vytkol. (04.07.2007)

Miloučký příběh. Tohle se parádně hodí k vánocům. Myšlenka není nikterak originalní a i toho sentimentu je tam dost a dost, ale zase se mi líbylo že hrdiny byly netypicky bezdomovci. Některé nápady byly zajímavé a bylo tam i několik sympatických vtípků. Nezapomenutelná je pro mě scéna kdy bezdomovci s dě'tátkem jedou přeplněnou městskou hromadnou dopravou a reakce na ně jsou podle očekávání. Samozřejmě mnohem důležitý se samotný hlavní motiv hledání lásky a odpuštění. No a tohle se povedlo podat zajímavou a nenudící formou. (30.06.2006)

Tokyo Godfathers je důkazem, že zázraky se dějí nejen o Vánocích.. K ději se již vyjádřili jiní, tak jen zmíním, jaké jsem z filmu měl pocity: Možná ne každému bude vyhovovat, ale je velmi hravý a pestrý, jako chameleón se mění, jednou je veselý, dojímavý a lidský, jindy krutý a bolestivý, jako život bezdomovců. Ovšem.... téměř neustále je nám drobnými narážkami připomínáno, že se převážně jedná o nadsázku a film máme brát s nadhledem a ne vždy vážně. To je správná cesta. jak si tento skvělý film opravdu užít a vychutnat___ I když se Tokyo Godfathers nejspíš nestane vánočním filmem v české televizi, určitě stojí za vidění. (16.06.2004)

Trochu přeexponované ... na můj vkus. Neboť základy zápletky jsou záškodnicky (a soustavně) podkopávány nadměrně afektovanou prezentací. Alespoň ve mně její manýry vzbuzovaly lehkou nevoli, se kterou jsem bojovala prakticky po celou stopáž ... a jak se ve finále ukázalo - marně. I proto mě postupně začaly unavovat zvraty, které stavěly jednotlivé události do jiného světla - a ze všeho nejvíc jsem si přála, aby útrapy všech zúčastněných konečně dospěly k nějakému konci ... pokud možno zdárnému. Celkové rozčarování tak částečně přebilo sílu dějové linie - což určitě není výsledek, který by si "Tokijští kmotři" přáli. (11.11.2013)