Režie:
Jaroslav DudekScénář:
Jana DudkováKamera:
Alois NožičkaHudba:
Ladislav ŠtaidlHrají:
Dagmar Havlová, Evelyna Steimarová, Blanka Bohdanová, Miloš Kopecký, Jiří Kodet, Antonín Pokorný, František Husák, Věra Křesadlová, Jiří Němeček, Milan Riehs, Ladislav Štaidl, Felix Slováček (více)Obsahy(1)
Kriminální příběh plný napětí se rozvíjí kolem vraždy jedné z tanečnic profesionální velkoměstské tančírny. Její přítelkyně, Sandy,se rozhodne vypátrat vraha. Hlavně proto, aby pomohla synovi zavražděné, jemuž hrozí vyloučení ze soukromé školy, protože v novinách byla mrtvá žena označována za dívku pochybné pověsti. Ve vzrušené atmosféře hrůzy a čekání kdy se vrah znovu v tančírně ukáže, se konečně objeví člověk, odpovídající popisu pachatele... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (43)
Podobné inscenace byly nezajímavé už v době vzniku. 1) Dnes ještě více vyniká pouťovost dekorací, divadelní přehrávání (zejména 30leté Dáši Veškrnové), které stejně nudnému textu předlohy nijak nepomohlo, dobové normalizované socialistické odívání implementující předpoklad, že v Americe se stejně nic lepšího nenosí. Bar zcela bez atmosféry, zato však s hroznou hudební produkcí 38letého Ladislava Štaidla pak podtrhuje zoufalou bezradnost realizačního týmu. 2) Jako dítě jsem inscenaci neviděl (ani nemohl) a tak na mě hláška Jen křič, Muriel, na rozdíl od některých komentátorů, nijak nepůsobí. 3) Výstižný koment: eRKo**. ()
"Jen křič Muriel..." Tahle studiová detektivka má v závěrečných 15 minutách poměrně vypjatou atmosféru. Na socialistickou detektivku fakt docela dobré. Jen tedy ten úplný konec, kdy se těžce zraněný policista najednou dokáže zvednout (odplazit) a svou střelbou zachrání "holku na zabití" (Dagmar Veškrnovou), která už jinak měla fakt namále, mi přišel poněkud vykonstruovaný. Ale napětí to mělo vážně solidní. ()
Ani se nedivím, že jim lezla na nervy ta písnička o Bludičce El. Ty vole tuhle sračku poslouchat každý den a ještě na to tancovat s kdejakým oslizlým borcem, tak by mě asi taky jeblo být těma ženskýma. Ne kurva to nebyly – to jsou tanečnice a Veškrnka mezi nimi. Už zase pátrala po vrahovi a už zase byla „ na ránu“. Ze začátku mě tento krimi příběh moc nebavil, ale jak se na scéně objevil Husák s tím svým až úchyláckým pohledem neustále opakující jen křič Muriel, zlepšila se v posledních minutách nejen atmosféra ale i kvalita celého filmu. Původně jsem chtěl dát podprůměrné ohodnocení, ale za něj nakonec tu třetí hvězdu přidám. ()
Někdy se ty lokální adaptace americké krimi tvorby dost povedly, viz Panenka téhož Jaroslava Dudka. V tomhle případě si ale tvůrci vybrali slabší chvilku, minimálně v porovnání s velmi napínavou předlohou Tančící detektiv Williama Irishe (pseudonym Cornella Woolriche, u nás vyšlo ve sbírce Bez motivu), s hodně sympatickou hlavní hrdinkou. Problém je už výběr její představitelky. Ginger z povídky (zde přejmenovaná na Sandy) sice mluví jako dlaždič, ale není blbá a má srdce na správném místě. Dáša hradní Krnová je ovšem všechno jen ne sympatická a ten její unylý opruzený ksicht leze na nervy. Ani Kodet jako detektiv Balleister mi moc neseděl, byl na to příliš seladónský. Ostatní role jsou obsazené celkem dobře, Husák jako Fred je správně slizký, samozřejmě Kopecký je herecky třída a nezapomeňme ani na Bohdanovou, ale celkově tahle adaptace oproti předloze hodně ztrácí na napětí i na schopnosti přiblížit postavy (romantický happy end zde třeba úplně chybí). Je to škoda, protože právě Panenka ukázala, že když se to vezme za správný konec, malý rozpočet a nedostupnost prostředí, ve kterém se příběh odehrává, vůbec není na škodu. Dávám trochu z nostalgie za tři, ale šlo to mnohem líp. ()
Na tohle televizní krimi se dobře koukalo, protože tvůrci se odklonili od socialistických propagand a naservírovali napínavý příběh o zavražděné tanečnici a její přítelkyni, která se rozhodne vypátrat vraha na vlastní pěst. Sevřená až dusná atmosféra vyvrcholí do finále, ve kterém má všehoschopný vrah opět navrch. Příjemné krimi a důkaz, že v televizi vznikly i kvalitní kousky. 100% ()
Reklama