Tetinka

V žánru TV filmů a her patří Tetinka k těm, které mám nejradši - rodinné příběhy. Tuto TV hru jsem sledoval již podruhé s odstupem několika let a ačkoliv jsem ji už tolik neprožíval, ani tentokrát mě nezklamala. Pravda, dialogy znějí místy až příliš knižně, ale zase ne odtažitě. Příběh se neodvíjí předvídatelně - místy překvapí - a závěr je jednoduše dojemný (přesto, nebo spíše právě proto, že malý chlapec mluví tak spisovně...). (27.06.2007)

Lásku dneska nikdo neocení. Vlasta Fabianová vymodelovala svou otravnou "tetinku", která touží milovat a být milována, k naprosté dokonalosti. Skorem taková malá psychologická studie o příčinách a důsledcích lidské závislosti. V tom strhujícím hereckém výkonu je totiž všechno: sobecká láska, samota, citová vyprahlost i smutek a stesk po tom, co bylo a není. Celkové vyznění příběhu podtrhuje i vhodně zvolená Marešova hudba a civilní výkon osmiletého Ondřeje Kepky. (28.06.2016)

Také znáte někoho, kdo má Vás tolik rád, že až Vám s tou svoji láskou jde hrozně na nervy. Je to někdo, kdo se Vám snaží pomáhat v něčem, o co vůbec nestojíte? Něco takového můžete poznat i v tomto televizním dramatu. Vlasta Fabiánové v něm vytvořila roli postarší ženy, která si jako objekt svoji pečovatelské lásky vybere malého chlapce Mišu a jeho mladé adoptivní rodiče. TV hra Tetinka je typickým příkladem tvorby svoji doby. V těchto televizních hrách se často rozebíraly mezilidské vztahy. (06.03.2008)

Tu Tetinku jsem chtěla po celou dobu inscenace uškrtit nebo jí vyoperovat hlasivky, protože mě tak extrémně štvala, že to až bolelo. 👉🏻 Což je ale na druhou stranu super, protože se filmařům záměr povedl. Povedlo se jim natočit něco, co mě dokázalo vtáhnout do děje hned v prvních pár minutách a nepustit. Skvělá Vlasta Fabiánová, která se do své 🌋Tetinky🌋 opřela plnou parou a já ji jen pozorovala a ani nedutala... nebo si do toho možná vytrhla pár vlasů, když už mi lezla na nervy fakt moc. 🥲 Ovšem mírumilovný výraz pana Jaroslava Satoranského, který když se usmál, tuhle napjatou atmosféru na chvíli příjemně roztrhl. Oldřich Kaiser jakožto herec, co teprve vyšel z DAMU, alespoň na těch pár minut, ve kterých se v inscenaci objevil, mě opět utvrdil v tom, že prostě uměl hrát vždycky. Doporučím tedy těm, které staré televizní inscenace baví a učarovaly jim tolik, jako mně. 🙌🏻🤍 (04.10.2021)

"Musíte se usmívat," radí paní Nováková (Vlasta Fabiánová) paní Máchové (Gabriela Vránová). "Na koho?" táže se paní Máchová a výrazem doslova "vraždí" milou tetinku. "Ne na koho, ale proč..." pohotově odpovídá usměvavá tetinka. Samotný příběh o mezilidských (sousedských) vztazích, o odhalování vlastních slabin moc úsměvný není. Snad jen u klavíru trpící Míša (Ondřej Kepka) připomene stejně trpícího Honzíka z Arabely. (03.08.2009)