Pánská jízda
Režie:
Martin KotíkKamera:
Miroslav ČvorsjukHudba:
Tomáš PolákHrají:
Martin Dejdar, Vladimír Škultéty, Ondřej Vetchý, Josef Abrhám, Petra Špalková, Světlana Nálepková, Zuzana Kajnarová, Jitka Kocurová, Zuzana Zlatohlávková (více)Obsahy(1)
Otec Viktor (Martin Dejdar), velice schopný a úspěšný ve své profesi, a jeho syn Petr (Vladimír Škultéty), neméně úspěšný a nadějný student, se náhle ocitnou v nečekané situaci - po smrti ženy a matky se tyto dva ukázkové příklady dokonalého muže a studenta musí vypořádat s takovou banální záležitostí, jakou je péče o domácnost. Jako schopní, inteligentní a úspěšní muži v tom pochopitelně nevidí žádný problém. Marně je zkušený soused Lupínek, zasloužilý dědeček (Josef Abrhám) se čtyřmi vnoučaty na krku, varuje a nabízí pomoc. Mužská ješitnost a pýcha jsou silnější. Díky tomu se tak postupně dostávají do víru trapasů, problémů a katastrof, které postupně nahlodávají jejich sebevědomí a boří jejich pevné přesvědčení o vlastní dokonalosti. Ještě, že přijíždí na pomoc strýc Artur (Ondřej Vetchý). I když, jak říká slogan filmu, správný chlapi si poraděj sami. bez žen by to přesto zcela nešlo. Otec musí odolávat svodům a doslova se bránit nájezdům půvabné kolegyně (Světlana Nálepková), syn má zase ve své blízkosti pohlednou spolužačku Zuzanu (Zuzana Kajnarová) a strýc Artur problémy se svojí vlastní manželkou (Petra Špalková)... Pánská jízda je zkrátka hravé a vtipné vyprávění určené všem, kteří se rádi baví, i když je jim třeba do breku. Celovečerní debut režiséra a producenta Martina Kotíka, kterému se o kvalitách Pánské jízdy podařilo přesvědčit hvězdnou sestavu herců, svým vlídným a vkusným humorem pobaví diváky i divačky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (375)
Kdybych měla vybrat pro mě to nejnepochopitelnější hodnocení tady na CSFD, bylo by to rozhodně hodnocení Pánské jízdy. Jasně, rozhodně to není žádnej masterpiece (ani se jim být nesnaží), ale 27%? Tak to je fakt nářez. Za sebe můžu říct, že se u Pánské jízdy dobře bavím a když na ni náhodou narazím v televizi, rozhodně nepociťuji nutkání přepnout program. Viděla jsem spoustu trapnějších komedií s mnohem ubožejším humorem, který tady na CSFD mají mnohem vyšší hodnocení. No, ať už jsi místní "kritici" o tomhle filmu myslí cokoliv, já můžu s klidem říct, že se mi líbil. ()
Po smrti jediné ženy v domácnosti - manželky a matky, se ocitají otec Viktor (Martin Dejdar) a jeho syn Petr (Vladimír Škultéty) odkázáni sami na sebe, co se provozu domácnosti týče. I když jsou v zaměstnání (otec) i ve škole (syn) vcelku úspěšní, domácí práce šly vždycky úplně mimo ně, a nyní si nedokáží ani uvařit večeři. Spasit by je mohl snad jen strýc Artur (Ondřej Vetchý), jenže ten je je ještě neschopnější než oba dva dohromady. A tak musí odhodit veškerou pýchu, a poprosit o pomoc souseda (Josef Abrhám), který se dokáže sám postarat o čtyři dvojčata... Odpad si film asi nezaslouží (oproti Kameňákům má jistou úroveň), nicméně není od něj daleko. Takovej blbej námět už jsem dlouho neviděl, a to jsem v poslední době viděl leccos. Že si někdo neumí uvařit bych ještě chápal (existuje taky možnost objednat si pizzu, víme?), ale to, že si někdo nedokáže ani nakoupit (Dejda v supermarketu)? Hm. Docela jsem se divil, že do filmu (i po přečtení scénáře) Dejdar, Vetchý a Abrhám vůbec šli. ()
Tohle že je film? Tak to asi maestro Kotík spadl z Marsu nebo fakt nevím. Málokdy mám pocit, že se chci při sledování filmu zabít, abych ukončil to trápení. Kotíkovi se to však málem daří. Plamenomet v ledničce? Ha ha. Hrozně vtipný. Asi si půjdu přečíst nekrology, tam je taky pár slušných fórů. Tenhle fil... teda vlastně televizní shit je urážkou diváka. A ani jako televizní inscenace by neobstála. Fakt děs běs, před kterým by měli všichni utéct. A novácké produkci bych jedno vzkázal: "Jste vážně padlí na hlavu? Už se vzpamatujte a přestaňte to podporovat." Tak jsem si ulevil a popojedem, pokud možno k filmům. ()
Pan Kotík je živoucím důkazem toho, že získané tituly v oboru filmové vědy a spol. nečiní z člověka notně dobrého režiséra. Existuje také něco jako vrozený talent, víme? A kdo ho nemá, ať raději prodává v řeznictví, obchází důchodce s nabídkou hrnců a vysavačů nebo na sebe alespoň zbytečně neupozorňuje. ()
Byl jsem připraven na to, že Dejdar bude jistě trochu přehrávat, že debutující režisér sem tam někde ujede a že neuvidím o nic komplikovanější příběh, než je libovolná epizoda A je to! Ale taky jsem čekal, že když někomu stálo za to obejít stovky firem a škemrat o sponzorský příspěvek, má v ruce scénář, který by byla škoda nenatočit. Tři věštby se naplnily, čtvrtá vůbec ne. Titulkový rozjezd je slibný, ale když jsem potřetí během dvaceti minut slyšel repliku "Poradíme si, jsme přece chlapi", začalo mi cukat oko. No a druhá polovina už opravdu vaří z vody a film má co dělat, aby se jakžtakž dokodrcal ke konci. Podtrženo, sečteno: zasmál jsem se jednou (hezky vygradovaný gag se zvonícím Abrhámem), uchechtnul dvakrát (Abrhám s píšťalkou), chvílemi se usmíval (Josef Abrhám) a zbytek pronudil (většina scén bez Abrháma). 40 % ()
Reklama