Danganronpa: Kibó no gakuen to zecubó no kókósei – The Animation

Zdálo by se to tak jednoduché - máte napsaný scénář, dialogy, herce/voice actory, hudbu, grafiku/art assets, dokonce i drtivou většinu key frames, v některých částech i přímo hotovou animaci. Tak proč trvalo do doby než jsem viděl Danganronpa: Animation abych viděl zfilmovanou hru, co to všechno využije a nemrhá prostředky na zbytečné změny? Coby osoba čerstvě dohrávší Danganronpa: Trigger Happy Havoc můžu říct, že tohle byl naprosto skvělý recap hry. Aby taky ne, když je to prakticky 1:1 kopie hry, jen s o mnoho vyladěnější animací. Vystřižena je bohužel téměř veškerá "vata" - dávám to do uvozovek, protože na hlavní příběhovou linii to vliv nemá, má to však nesporný vliv na vztah člověka k postavám - free time, kdy ve hře člověk může postavy obdarovávat předměty a odemykat jejich příběhy z minulosti. Jelikož jsem si v rámci hraní těmito segmenty prošel, mám postavy přirostlé k srdci, tudíž nemohu moc dobře objektivně posoudit osobitost postav v anime, řekl bych však, že by si zasloužily víc prostoru. Opakem se však ti, kterým se animovaná Danganronpa zalíbila, mohou těšit na vícero stejně laděného obsahu, pakliže si zahrají hru. Samotné class trials taky těžko soudit objektivně, když některé má člověk stále v živé paměti - rozhodně mě potěšila přítomnost herních prvků (grafických i hudebních), "řešení" případu souběžně s postavami díky rychlému tempu a některým drobným změnám moc nejde, ale vždy se dá vše dobře odvodit jak během třídního soudu, tak i během klasického děje před ním (zde jsem si vzpomněl na podobně rychlé řešení stejně dlouhých případů (1-2x 20 minut) v Brooklyn Nine-Nine, kde to také dobře fungovalo). Výměnou tu máme pár scén navíc (které nebyly ve hře), které mi všechny hned padly do oka. Sečteno a podtrženo tu máme odvěkou otázku, pro koho jsou videoherní adaptace určené - jestli pro fanoušky předlohy nebo pro nehráče, kteří by se k tomu nejspíš jinak nedostali. Jestli pro první skupinu, tak za mě nelze říci nic jiného než jen "Prosím, pane, dal bych si ještě." . (19.03.2021)

Co by si Japonci bez těch zvláštních, výstředních škol počali. No vážně, jmenujte mi nějaký rok, v jehož průběhu se nevyskytlo ani jedno anime, v němž by hrála roli nějaká velmi nezvyklá škola. Ať už je to škola kouzel, démonů, exorcistů, nindžů, jókai či kdovíčehodalšího, čas od času se vždycky na anime políčku nějaká najde. A anime Danganronpa, které vychází ze stejnojmenné hry původně jen pro PSP, rozšiřuje tuto řadu o další kousek. Úspěšně, či neúspěšně? Inu, to si můžete přečíst v prvních dojmech na našem hipsterském webíku zde. (21.08.2013)

Šílené ukřičené anime představí (tituly jako "super programátor" nebo "super motorkář") 15 karikatur studentů Akademie naděje, kteří, uvězněni v zabedněném komplexu, přežijí jenom tak, že spáchají vraždu spolužáka a ostatní je neodhalí. Videoherní scénář bohužel detektivní pátrání laxně odbývá a vycucaná "zvratová" usvědčení viníků tak odzíváte, nicméně atraktivní námět, jenž se později převrátí v odhalování záhad samotného místa (školy, ředitele, sadistického medvídka Monokumy), přes ohýbání pravidel u sledování udrží. Přestože výsledné Zoufalství (sic) opět zapadne mezi absurdní japonské magořiny. (19.12.2017)

Tak trochu mi to připadá, jako kdyby dialogy/příběh napsal Quentin Tarantino, o šílenosti se postaral Robert Rodriguez, vraždy měl pod palcem Eli Roth a celé to režíroval Takashi Miike. Ale parta školáku byla fajn, byť se mezi sebou kuchali a třískali po hlavě, přesto všechno byli fajn, ke konci mi bylo líto těch co to nedotáhli do konce. Ale celé je to takové šílené, bizarní, ale zase na druhou stranu promyšlené a důmyslné, ať už jde o vraždy a nalezení pachatele, nebo odhalení toho kdo za vším stojí. Akční to určitě neni, jelikož tu jde hlavně o vyšetřovaní a taktiku. Jen ten konec.....byl zase takovej a jak dál ? Což je škoda, tyhle konce nemám rád. Super edning. https://www.youtube.com/watch?v=4w8qEmqUBac (31.07.2016)

Těžko hodnotit po 12 dílech, ale pokud si počkáte a vydržíte prakticky stereotipní skladbu příběhu, tak vás čeká neskutečně zajímavé a nevšední finále. A i ona skladba opakujících se vražd není úplně stejná. Několikrát dokážou tvůrci překvapit a táto víc než příjemně a tak jen Naegi působí při Třídních soudech jako moc velký profík (skoro jako Phoenix Wright). Nicméně, pokud překousnete nevšedního ředitele, který není tím, za ce jej všichni mají, a podivnou střední školu, která není až tak podivná, doporučím tento seriál všem, kteří si umí počkat na finále. /// Finále nezklamalo a jen potvrzuje předchozí hodnocení. (01.10.2013)