Danganronpa: Kibó no gakuen to zecubó no kókósei – The Animation

Těžko hodnotit po 12 dílech, ale pokud si počkáte a vydržíte prakticky stereotipní skladbu příběhu, tak vás čeká neskutečně zajímavé a nevšední finále. A i ona skladba opakujících se vražd není úplně stejná. Několikrát dokážou tvůrci překvapit a táto víc než příjemně a tak jen Naegi působí při Třídních soudech jako moc velký profík (skoro jako Phoenix Wright). Nicméně, pokud překousnete nevšedního ředitele, který není tím, za ce jej všichni mají, a podivnou střední školu, která není až tak podivná, doporučím tento seriál všem, kteří si umí počkat na finále. /// Finále nezklamalo a jen potvrzuje předchozí hodnocení. (01.10.2013)

Zdálo by se to tak jednoduché - máte napsaný scénář, dialogy, herce/voice actory, hudbu, grafiku/art assets, dokonce i drtivou většinu key frames, v některých částech i přímo hotovou animaci. Tak proč trvalo do doby než jsem viděl Danganronpa: Animation abych viděl zfilmovanou hru, co to všechno využije a nemrhá prostředky na zbytečné změny? Coby osoba čerstvě dohrávší Danganronpa: Trigger Happy Havoc můžu říct, že tohle byl naprosto skvělý recap hry. Aby taky ne, když je to prakticky 1:1 kopie hry, jen s o mnoho vyladěnější animací. Vystřižena je bohužel téměř veškerá "vata" - dávám to do uvozovek, protože na hlavní příběhovou linii to vliv nemá, má to však nesporný vliv na vztah člověka k postavám - free time, kdy ve hře člověk může postavy obdarovávat předměty a odemykat jejich příběhy z minulosti. Jelikož jsem si v rámci hraní těmito segmenty prošel, mám postavy přirostlé k srdci, tudíž nemohu moc dobře objektivně posoudit osobitost postav v anime, řekl bych však, že by si zasloužily víc prostoru. Opakem se však ti, kterým se animovaná Danganronpa zalíbila, mohou těšit na vícero stejně laděného obsahu, pakliže si zahrají hru. Samotné class trials taky těžko soudit objektivně, když některé má člověk stále v živé paměti - rozhodně mě potěšila přítomnost herních prvků (grafických i hudebních), "řešení" případu souběžně s postavami díky rychlému tempu a některým drobným změnám moc nejde, ale vždy se dá vše dobře odvodit jak během třídního soudu, tak i během klasického děje před ním (zde jsem si vzpomněl na podobně rychlé řešení stejně dlouhých případů (1-2x 20 minut) v Brooklyn Nine-Nine, kde to také dobře fungovalo). Výměnou tu máme pár scén navíc (které nebyly ve hře), které mi všechny hned padly do oka. Sečteno a podtrženo tu máme odvěkou otázku, pro koho jsou videoherní adaptace určené - jestli pro fanoušky předlohy nebo pro nehráče, kteří by se k tomu nejspíš jinak nedostali. Jestli pro první skupinu, tak za mě nelze říci nic jiného než jen "Prosím, pane, dal bych si ještě." . (19.03.2021)

Danganronpa, moje nejoblíbenější VN a franchise. Bohužel tohle anime nemůžu doporučit, když stojí samo o sobě, tak je to dost slabé. Ale vůbec dělat ztéhle hry anime nebyl dobrý nápad, ve hře máte spoustu možností trávit svůj "free time" kterej je v animaci úplně odstřiženej. Ale zase, hra je 30hodin dlouhá a anime má 4hodiny na všechno. Některé scény jsou úplně cutlé, chybí budování vztahu s postavami a scénaristé místo toho aby přidali scény, tak vidíte asi 5min Monokumu tančit. Božemůj, jestli tě tenhle koncept zájímá, najdi si ten čas a přečti/zahraj si VN, zkouknutím tohodle anime si akorát zkurvíte tu nejlepší murder mystery na světě. A jestli vás to chytne, jsou tady další: Dangaronpa 2, Danganronpa V3 a Despair girls. A tím že se podíváte na tenhle "recap", hodíte stovky hodin SUPER kontentu z okna. Ktomu je spoustu side-storýček, if-storýček. Celej svět Danganronpy je obsáhlí a dokonce se z části odehrává v Česku. Tohle anime doporučuju až po přečtení VN, poté je celkem nice vidět postavy v pohybu. Fakt, ser na to a jdi si to zahrát. (16.07.2021)

Šílené ukřičené anime představí (tituly jako "super programátor" nebo "super motorkář") 15 karikatur studentů Akademie naděje, kteří, uvězněni v zabedněném komplexu, přežijí jenom tak, že spáchají vraždu spolužáka a ostatní je neodhalí. Videoherní scénář bohužel detektivní pátrání laxně odbývá a vycucaná "zvratová" usvědčení viníků tak odzíváte, nicméně atraktivní námět, jenž se později převrátí v odhalování záhad samotného místa (školy, ředitele, sadistického medvídka Monokumy), přes ohýbání pravidel u sledování udrží. Přestože výsledné Zoufalství (sic) opět zapadne mezi absurdní japonské magořiny. (19.12.2017)

Přes ten smích ze shlédnutí poslední episody ani nevím, co napsat. Už od (bohužel až) druhého dílu mi bylo jasné, že to bude blbost. Ale vytrval jsem, protože jsem byl zaujmut tím, jak to skončí. Nezklamali mě. Episoda za episodou se degradovaly neskutečným tempem. Naegi, alias "naděje" střílí po spolužádích "kulky naděje" a kvůli tomu se **SPOILER** hlavní záporák zabije, oni otevřou dveře a ani nám neukážou, co se stalo a Monokuma se opět probudí, i když je jeho "páníček" slisován na pizzu? **SPOILEREND** No tak to si dělají srandu :-D Borci. Nevím, jak moc úspěšná byla hra, ale koukání na poslední episodu bylo utrpením. Ničím jiným. NEDOPORUČUJI ani svým úhlavním nepřátelům. Nikdy. Toto anime nemá absolutně žádný přínos narosto v čemkoli. Za pár krásných kreseb a sympatickou fialovlásku: 10% (28.09.2013)