Milenci a vrahovia
Režie:
Viktor PolesnýHudba:
Karel SvobodaHrají:
Ondřej Vetchý, Zuzana Norisová, Jiří Langmajer, Zlata Adamovská, Danica Jurčová, Jakub Prachař, Veronika Žilková, Petra Špalková, Pavel Řezníček (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek je dynamicky natočenou groteskou, jakýmsi leporelem lidských osudů, které se před námi odehrávají v rychlém tempu, s nadhledem a humorem. Skvělé herecké výkony, dobové hity i scénická hudba K. Svobody, to vše pod taktovkou zkušeného režiséra V. Polesného z něj činí filmovou lahůdku. Filmová adaptace slavného románu V. Párala je hořkým obrazem lidské touhy po požitcích, moci, majetku i panoramatickým záběrem opakujících se situací dějin moderní společnosti. Motorem příběhu je výbušná síla nenávisti těch „dole“, toužících po rozkoši lásky a společenském uplatnění, a kultivovanost, ale i únava světa lidí „nahoře“, kteří se už dost namilovali a užili moci, a tak vlastně rádi podléhají náporu barbarství. Vylhané naděje roztáčejí vždy znovu a znovu šílený kolotoč lidského života až k závěrečným ztraceným iluzím. Ústředním místem děje je dům v Ústí nad Labem, kde se střídají náhodní i trvalí zaměstnanci místní továrny. Příběh Borka Trojana (J. Langmajer), ambiciózního inženýra, a jeho lásky k Zitě Gráfové (Z. Adamovská), manželce ředitele továrny, příběh mladičkého Romana Gráfa (J. Prachař), zoufale až k sebezničení milujícího neklidnou Maddu (K. Kloubková), to jsou základní osy mnohavrstevného vyprávění, odehrávajícího se v průběhu šedesátých let s přesahem do doby po roce 1989. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (255)
"Nerozumím tomu, co mně tady říkáš, Juldo !! Vlastně ti vůbec nerozumím.." Bez ohledu na problematiku filmových adaptací i samotnou obtížnost uchopení Páralových děl musím říct, že břídil Polesný - Nebo spíš Ponocný ?? - se s Milenci a vrahy zrovna moc nePáral, a tak ten výsledek s tou zhovadilou katarzí nestojí za nic a těžko ho nazvat jinak než křečí.. Jako pomyslný depresivní protipól odpudivého Vyprávěj! naopak velmi funkční.. Po druhé projekci však musím přece jen uznat, že Polesný zcela jistě Páralovy výborné hokuspokusy nejspíš skutečně četl.. ()
Tahle Páralova kniha měla kdysi kultovní charakter, těžko se sháněla; a můj tehdejší (ještě teenagerský) pocit: asi tak nějak to chodí, asi tak nějak se dospívá k milostným, karierním a spotřebním cílům. Asi nějak tak pronikají mladé generace do establišmentu. Film jsem si pustil jen proto, abych si tento pocit zpřítomnil, potvrdil ho či odmítnul. Možné to ovšem nebylo. Nemyslím si, že proto, že jsem se tak změnil, ale proto, že mi film tuto alternativu vůbec nenabídnul. Tuto, ani žádnou jinou! ()
Filmová verze románu Vladimíra Párala dobře odráží jeho dílo. A protože se mi román Vladimíra Párala příliš nelíbil, ani jeho filmová podoba mě příliš nezaujala. Rád bych vyzdvihl pouze bezchybný a vynikající výkon Ondřeje Vetchého či Marka Taclíka. Zajímavý film, který mohu vidět jednou za dlooouhý čas :-) Vyjadřuji taktéž uznání za výstižný komentář uživateli kleopatra. ()
Jestli mě měl tenhle film nasrat, tak se mu to fakt povedlo. Absolutně nesmyslný příběh vyhnaný do toho největšího extrému na pozadí totalismu. Spousta postav, které nejsou vůbec vykresleny. Každej tam souloží s každým. Vetchý dřív než mohl něco předvést, tak ho tam radši zapíchnou. No a pak když tam v tom černobílém minisnímku srovnali se zemí ty krásné prvorepublikové činžáky a na místo nich postavili hnusné komoušské paneláky, tak to byl jako výstřel brokovnicí přímo do mého mozku. Od odpadu tento film zachraňuje jen perfektní vizuální stránka a nádherné dobové kostýmy a hlavně ta překrásná tatrovka. Já tyhle auta miluju. 2/10 ()
Marnost nad marnost, citová vyprahlost, honba za požitky, tupý sex bez lásky, draní se nahoru a za všemožnými výhodami... Může za to ona neblahá doba, nebo je to prostě v lidech? Asi z obojího něco, protože se stačí kolem sebe podívat dnes a člověk vidí to samé. Páralův román je tak vlastně nadčasový a ne jen popisem určité doby v určitém městě. Filmová adaptace má jistě své mouchy, ale já ji řadím k tomu výrazně lepšímu průměru. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (8)
- Postavu Romana Gráfa, kterého zahrál Jakub Prachař, po návratu z vězení nadaboval skutečný otec jeho představitele David Prachař. Tvůrci filmu tak hlasově rozlišili pubertu a dospělost postavy. Aranku v dospělosti (Lucia Gažiová) pak kvůli výrazné slovenštině nadabovala Veronika Gajerová. (funhouse)
- Město Ústí nad Labem na film přispělo 1 000 000 Kč z propagačních důvodů. Premiéra filmu proběhla v Ústí nad Labem, reakce publika však byla vlažná. (Neklan)
- Ve filmu probíhá u Gráfů licitace známé karetní hry Bridž (Bridge). Stejně jako směr odhazování karet, licitace vždy probíhá doleva od rozdávajícího. Ve filmu ale licitace probíhá v opačném směru. (Prochy38)
Reklama