Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Snímek je dynamicky natočenou groteskou, jakýmsi leporelem lidských osudů, které se před námi odehrávají v rychlém tempu, s nadhledem a humorem. Skvělé herecké výkony, dobové hity i scénická hudba K. Svobody, to vše pod taktovkou zkušeného režiséra V. Polesného z něj činí filmovou lahůdku. Filmová adaptace slavného románu V. Párala je hořkým obrazem lidské touhy po požitcích, moci, majetku i panoramatickým záběrem opakujících se situací dějin moderní společnosti. Motorem příběhu je výbušná síla nenávisti těch „dole“, toužících po rozkoši lásky a společenském uplatnění, a kultivovanost, ale i únava světa lidí „nahoře“, kteří se už dost namilovali a užili moci, a tak vlastně rádi podléhají náporu barbarství. Vylhané naděje roztáčejí vždy znovu a znovu šílený kolotoč lidského života až k závěrečným ztraceným iluzím. Ústředním místem děje je dům v Ústí nad Labem, kde se střídají náhodní i trvalí zaměstnanci místní továrny. Příběh Borka Trojana (J. Langmajer), ambiciózního inženýra, a jeho lásky k Zitě Gráfové (Z. Adamovská), manželce ředitele továrny, příběh mladičkého Romana Gráfa (J. Prachař), zoufale až k sebezničení milujícího neklidnou Maddu (K. Kloubková), to jsou základní osy mnohavrstevného vyprávění, odehrávajícího se v průběhu šedesátých let s přesahem do doby po roce 1989. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (255)

igi B. 

všechny recenze uživatele

Tak ještě že jde o tu adaptaci "...jednoho z vrcholů české prózy a díla strhujícího svou imaginací...", že... . . . I když je to jen kvantum blábolivé přiblblé pózy, jakýkoli smysl zabíjejícího tyjátrálního přehrávání a šaškování soudruhů artistů napříč pražskočudláckým spektrem (debilové, víte že jste točili - nebo měli točit - PSYCHOLOGICKÉ DRAMA?!?) a rejžisejrsky zmateného skládání momentek ze svobodárky a všelijakých jiných dobových situací z >okresu na severu< se špetkou trapného televizáckého sexu a kvazišedesátkových melodií mistra Svobody... . . . Ach jo. To je prostě tragedie, kam došla naše čudlárna v časech svobodné tvorby, to se i ten dnes už senilní agent Páral snad musí drbat v trenclákách... Dynamické to není, groteska už vůbec ne, spíš taková zase až směšná rádoby >trendy< lepší >nežánrová< televizácká macha. Tož tak pane Serafíne. Srát na to... :-( . . . Takže ta jedna hvězda hlavně za ty věci vizuální, ano, pan kameraman nepochybně umí své řemeslo! - - - P.S. A viděl někdo (ze starších bystrých a poučených pamětníků) někdy švestkařskou Volhu s bílejma manžetama na gumách? To jste vy gumy co si říkáte rekvizitáři nemohli - když už nic tak aspoň - ty >vytuněný< kola u zapujčené káry nějak zamaskovat? Maličkost? Ne! Čest práci, blbečci... - - - P.P.S. A kdo to je kurva ta "ARVA"?!? Další tunel na >veřejnoprávní< prachy Šašské tupovize? %-[ - - - - - (Poprvé viděno kdysi v době vzniku na nějakém tv k/anále, hodnocení při repete 24.1.2012 na >vrazí jebničce< 3232., komentář zde nemile vražený jako stočtyřicátý - 24.1.2012) - - - - - - - - - - Mimo mísu: Jen nechápu, proč jiná (ještě větší!) srajda mr. P. (http://www.csfd.cz/film/308857-sama-v-case-normalnosti/) je v dadabázi v červenejch a tady mudrlanti metají >odpady< jak diví, d.m.s.n. je to jen doklad nenormálnosti, která vraždí jakoukoli smysluplnost vnímání současné tušašské masové televizácky-filmakové tvorby... A to je vlastně zase celý... °-/ ()

Maq 

všechny recenze uživatele

Když slyším jméno Vladimír Páral, s jistotou očekávám, že v jeho příbězích bude hrát významnou roli obscénnost. Nevím, jakou skutečnou roli v jeho životě a myšlení hraje téma sexuálních deviací. Za bolševika to mělo kouzlo zakázaného a dodávalo na popularitě a zdání nezávislosti a provokativnosti jeho tvorbě. Podezřívám ho ale, že šlo o kalkul průměrného spisovatele - vynášelo to peníze a uznání, aniž to bylo doopravdy nebezpečné. --- Příběh rovněž v žádném ohledu nekritizuje bolševismus, mohl se stejně - s nepatrnými úpravami kulis - odehrát i jindy a jinde. Materiální, morální a citová nouze se drží pospolu vcelku za všech režimů. --- Úplně mizerný Páral není, ale jeho umění se mi nezdá příliš pronikavé ani poctivé. Podle toho dopadá i film. ()

Reklama

novoten 

všechny recenze uživatele

Ne snad úplná katastrofa, ale slabý film jednoznačně. Příběh sice má na to, aby utáhl celý film, ale Polesného neurážející režii podtrhávají prapodivné herecké výkony, jmenovitě Žilková, Norisová a hlavně otřesná Tereza Duchková, která i na malém prostoru ničí veškeré divákovy smysly. Snaha spolehlivých stálic Langmajera s Vetchým pak působí až smutně. ()

Kimon 

všechny recenze uživatele

S očekáváním spíše podprůměru jsem v neděli večer na ČT1 sledoval toto drama. Hodnocení zde na ČSFD nevěstilo nic dobrého. "No, uvidíme": řekl jsem si. Vydržel jsem celou hodinu a už, už jsem chtěl vstát a věnovat svůj čas raději spánku, když se cosi prolomilo a děj začal mít zázračně smysl a spád. To od okamžiku, kdy se děj překlápí do jiného kalendářního času. Zbývající část filmu mi už odebrat se do blaženého spánku nedovolila. Jako by ten film točili dva režiséři. Jeden neschopný vyprodukovat něco co zaujme a druhý, který v závěrečné části filmu všechno napravuje. Kruh osudů postaviček se uzavírá a každému co si zaslouží. Těch 108 minut zkráceno na nějakých 70 minut by snímku hodně pomohlo. Ohledně zkrácení mám na mysli samozřejmě prvních cca 60 minut. Pokud bych měl hodnotit první uvedenou část, věnoval bych pouze jednu hvězdičku, následná část by ode mne získala čtyři a jako celku přidělím tři (dal bych mezi 3 až 4). Nehodnotím tímto román Vladímíra Párala, ale pochopitelně jeho filmové zpracování. Vysvětluji si tak nízké hodnocení zde na ČSFD tím, že drtivá většina diváků to ještě v oněch prvních 60 minutách vzdala a hodnotila pouze to, co viděla. Tedy ten nezajímavý, zdlouhavý a nudný začátek. Poradím, ... "vydržať!" až na konečnou. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Jsem zmatený. Všichni jsou proti všem, všichni jenom lžou, berou si bez ptaní, a zabíjejí a pořád dokola. Kdy to skončí." I po letech jsem z tohoto filmu hodně zmatený. Nejsem si totiž úplně jistý, zda je to primárně už o Páralovu scénáři nebo až o Polesného režie, z čeho se mi při sledování tohoto filmu chtělo někdy doslova zvracet. Proč jsem to tedy i podruhé dokoukal? Asi jen proto, že už jsem si vůbec nepamatoval, jak to celé martýrium lidské ubohosti, v němž se všichni (s výjimkou postavy Ondřeje Vetchého) ženou jen za uspokojením svého mrzkého chtíče, dopadne. I když si teď říkám, jak jinak tohle asi mohlo dopadnout než blbě... Pokud bych i přes onen pocit celkového zhnusení měl aspoň něco vyzdvihnout, pak by to asi byla mrazivá hudba Karla Svobody, která svého tvůrce určitě nezapře. A úplně špatné (z hlediska navození jisté dobové atmosféry 60 let) nebylo ani použité starých televizních záběrů s dobovými šlágry. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (8)

  • Město Ústí nad Labem na film přispělo 1 000 000 Kč z propagačních důvodů. Premiéra filmu proběhla v Ústí nad Labem, reakce publika však byla vlažná. (Neklan)
  • Když Madda Serafínová (Kristýna Kloubková) prohledává ředitelský byt, kde je v tu chvíli sama, v okamžiku, kdy v koupelně čichá k lahvičce, je na osvětleném rámu dveří vidět stín člena ze štábu. (Lasskoun)
  • Ve filmu probíhá u Gráfů licitace známé karetní hry Bridž (Bridge). Stejně jako směr odhazování karet, licitace vždy probíhá doleva od rozdávajícího. Ve filmu ale licitace probíhá v opačném směru. (Prochy38)

Reklama

Reklama