Milenci a vrahovia
Režie:
Viktor PolesnýHudba:
Karel SvobodaHrají:
Ondřej Vetchý, Zuzana Norisová, Jiří Langmajer, Zlata Adamovská, Danica Jurčová, Jakub Prachař, Veronika Žilková, Petra Špalková, Pavel Řezníček (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek je dynamicky natočenou groteskou, jakýmsi leporelem lidských osudů, které se před námi odehrávají v rychlém tempu, s nadhledem a humorem. Skvělé herecké výkony, dobové hity i scénická hudba K. Svobody, to vše pod taktovkou zkušeného režiséra V. Polesného z něj činí filmovou lahůdku. Filmová adaptace slavného románu V. Párala je hořkým obrazem lidské touhy po požitcích, moci, majetku i panoramatickým záběrem opakujících se situací dějin moderní společnosti. Motorem příběhu je výbušná síla nenávisti těch „dole“, toužících po rozkoši lásky a společenském uplatnění, a kultivovanost, ale i únava světa lidí „nahoře“, kteří se už dost namilovali a užili moci, a tak vlastně rádi podléhají náporu barbarství. Vylhané naděje roztáčejí vždy znovu a znovu šílený kolotoč lidského života až k závěrečným ztraceným iluzím. Ústředním místem děje je dům v Ústí nad Labem, kde se střídají náhodní i trvalí zaměstnanci místní továrny. Příběh Borka Trojana (J. Langmajer), ambiciózního inženýra, a jeho lásky k Zitě Gráfové (Z. Adamovská), manželce ředitele továrny, příběh mladičkého Romana Gráfa (J. Prachař), zoufale až k sebezničení milujícího neklidnou Maddu (K. Kloubková), to jsou základní osy mnohavrstevného vyprávění, odehrávajícího se v průběhu šedesátých let s přesahem do doby po roce 1989. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (255)
Stačí se jen podívat kolem sebe - rovní lidé končí s nožem v zádech, ti morálně pokřivení míří ke hvězdám. Čím křivější jsou, tím rychlejší elevátor jim bude přistaven... Páralův paralelní vesmír beznaděje k seriálu Vyprávěj. K vlastní škodě nepříliš konzistentní vykreslení (nejen dobou ovlivněného) naturelu potomků Pratáty Čecha nejspíš nepůjde pod nos všem a pokud se rezignuje na nakouknutí pod povrch, není se vlastně čemu divit. Méně hloubavé diváky by tak alespoň mohl uspokojit náznak análního sexu Zlaty Adamovské, protože těchto praktik se v Ordinaci Rose Garden určitě nedočkají. A já říkám škoda, sledovanost by jistě vyletěla nahoru! ()
Průmyslové. Komunistické. Depresivní. Šukající. Stylové. Herecké. Dobové. Soundtrackové. Dojemné. Nechutné. Závistivé. Působivé. Místy trapné. Prospěchářské. Nejautentičtější pár - Taclík a Špalková. Škoda těch herců namaskovanejch na staro - nepovedené. Pěkná Madda (Kristina Kloubková), i když kurevská. A hnusná písnička na konec (Kolář). ()
No nevím, film je to jako udělaný slušně, ale jinak nevím, člověk, aby z toho měl spíš deprese. Do člověka je tu 100 minut pumpováno, jak jsou všichni zlí, myslí jen na sebe, dobráci že vše akorát odnesou a tak. Komunistický léta tu sou vylíčené takovým způsobem, že nechápu, jak někdo může vůbec volit KSČ. A já bych možná naivně léta minulá zas tak jednostranně neviděl. Sledovat podobné filmy častěji, tak pudu asi spáchat sebevraždu, protože se zde silně zdůrazňuje, že žijeme vlastně uboze a zbytečně. ()
Je až udivující, kolik se po revoluci natočilo shitů. Tenhle snímek přímo eskaluje definicí mizérie - neatraktivní děj, postavy nezaujmou, nepochopíte je, připadají vám jako komické i když to asi tak být nemělo (Taclík a Špalková), případně vyprsknete smíchy v případě Ondřeje Vetchého. Solidní herci jako např. Adamovská, Langmajer, Vlasák na záchranu filmu nestačili. Opravdu děs. ()
Jedno město. Jedna továrna. Jeden starý dům. Skupina zcela nesourodých obyvatel - plejboj, inženýr, ředitel továrny s manželkou a dospivajícím synem, potrhlá dvojice, mladá slečna a další, ti všichni spolu musí v domě spolu nějak koexistovat. Ale mezi jakoukoliv skupinou lidí vznikají a zanikají vztahy, což s sebou nese jak radosti, tak i strasti. Ale občas holt někdo vše neunese, a pak na sebe neštěstí nedá dlouho čekat ... Když jsem viděl film poprvé, byl jsem rozhodnut mu dát odpad - nezaujalo mne na něm vůbec nic. Teďka jsem si ho zopákl, a přece jen bych nějaká pozitiva našel (není jich moc, ale přece jen). Za prvé - prostředí - skvěle vykreslené prostředí konce osmdesátých let dvacátého století, se vším co k tomu patří. Za druhé - naprosto dokonalá rodina Tušilova - přesně typ malého čecháčka, který hledá co by kde nahlásil, a pokradmu po stěně se vyšplhá až nahoru. Za třetí - posledních deset minut filmu - vše je jak začarovaný kruh. Po pár letech se historie opakuje - v jiném obsazení, ale stále znovu. Ale nic z toho nevytáhne film z těžkého podprůměru .. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (8)
- Ve filmu probíhá u Gráfů licitace známé karetní hry Bridž (Bridge). Stejně jako směr odhazování karet, licitace vždy probíhá doleva od rozdávajícího. Ve filmu ale licitace probíhá v opačném směru. (Prochy38)
- Město Ústí nad Labem na film přispělo 1 000 000 Kč z propagačních důvodů. Premiéra filmu proběhla v Ústí nad Labem, reakce publika však byla vlažná. (Neklan)
- Kristina Kloubková (Majda) není herečka, je profesí tanečnice. (M.B)
Reklama