Milenci a vrahovia
Režie:
Viktor PolesnýHudba:
Karel SvobodaHrají:
Ondřej Vetchý, Zuzana Norisová, Jiří Langmajer, Zlata Adamovská, Danica Jurčová, Jakub Prachař, Veronika Žilková, Petra Špalková, Pavel Řezníček (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek je dynamicky natočenou groteskou, jakýmsi leporelem lidských osudů, které se před námi odehrávají v rychlém tempu, s nadhledem a humorem. Skvělé herecké výkony, dobové hity i scénická hudba K. Svobody, to vše pod taktovkou zkušeného režiséra V. Polesného z něj činí filmovou lahůdku. Filmová adaptace slavného románu V. Párala je hořkým obrazem lidské touhy po požitcích, moci, majetku i panoramatickým záběrem opakujících se situací dějin moderní společnosti. Motorem příběhu je výbušná síla nenávisti těch „dole“, toužících po rozkoši lásky a společenském uplatnění, a kultivovanost, ale i únava světa lidí „nahoře“, kteří se už dost namilovali a užili moci, a tak vlastně rádi podléhají náporu barbarství. Vylhané naděje roztáčejí vždy znovu a znovu šílený kolotoč lidského života až k závěrečným ztraceným iluzím. Ústředním místem děje je dům v Ústí nad Labem, kde se střídají náhodní i trvalí zaměstnanci místní továrny. Příběh Borka Trojana (J. Langmajer), ambiciózního inženýra, a jeho lásky k Zitě Gráfové (Z. Adamovská), manželce ředitele továrny, příběh mladičkého Romana Gráfa (J. Prachař), zoufale až k sebezničení milujícího neklidnou Maddu (K. Kloubková), to jsou základní osy mnohavrstevného vyprávění, odehrávajícího se v průběhu šedesátých let s přesahem do doby po roce 1989. (Česká televize)
(více)Recenze (255)
Asi to nejděsivější z českých filmů, co jsem za poslední roky viděla. Někde na lince dobrá kniha-scénář-film došlo k poruše, a tak film dopadl jako přehlídka víceméně plochých postav, série zoufalých výjevů, zakončených naprosto podivným finále s příšerně namaskovaným Jakubem Prachařem. ()
Marnost nad marnost, citová vyprahlost, honba za požitky, tupý sex bez lásky, draní se nahoru a za všemožnými výhodami... Může za to ona neblahá doba, nebo je to prostě v lidech? Asi z obojího něco, protože se stačí kolem sebe podívat dnes a člověk vidí to samé. Páralův román je tak vlastně nadčasový a ne jen popisem určité doby v určitém městě. Filmová adaptace má jistě své mouchy, ale já ji řadím k tomu výrazně lepšímu průměru. ()
45-50 %. Kvůli nosnosti a silnýmu příběhu některých postav (Vetchý, Prachař a trochu Žilková, i když ta někdy moc přehrávala) se na to dalo docela koukat. ()
Nemám ráda Párala, nemám ráda svět jeho knih a divná jména jeho hrdinů. (Kde se prosímvás v reálu sejde Zita s Borkem, Madou a Boganem?). Nemůžu dát odpad, protože jsem se na to vydržela dívat až do konce a spíš bych řekla, že se docela povedlo tu nepříjemnou atmosféru života beze smyslu a lásky vystihnout. Ale ty naprosto nekonzistentní herecké výkony, no potěš koště. Herci asi nečetli ani knížku ani scénář a některým režisér řekl o čem to je (Zlata Adamovská,Petra Špalková,Jiří Langmajer) a některým řekl, že je to komedie (zvláště pak Veronice Žilkové) a pak je tady Ondřej Vetchý, který sem zabloudil od Svěráků. ()
Tak opět, bohužel nebo možná spíše bohudík jsem nečetla předlohu, která by asi byla o dost lepší. Tohle se mi nelíbilo. Výběr herců? Oni jako jinak nejsou špatní, ale tak nějak dohromady mi to vůbec nesedělo. Děj? Takové o ničem. Film, který prostě znova rozhodně vidět nechci a pochybuju, že si na něj za pár měsíců vůbec vzpomenu... ()
Láska přeci není jenom sex a erotika. Já když někoho miluju, tak s ním chci být pořád. Já s tebou chci i mlčet, já chci s tebou padat unavou, já s tebou chci umřít. Tak proč nechceš? A to bolí. Páral pro mne bude navždy nepochopitelným autorem. Jeho díla se rychle čtou, ale nikdy mne neosloví natolik, abych došla až k vrcholu, tedy závěrečnému dialogu díla. Filmové zpracování jeho možná nejsložitějšího a nejsilnějšího románu Milenci a vrazi je neosvojitelnou hříčkou příběhů lidí rozdílních a přesto tak stejných, stejně šílených. A na mne to celé působi příliš neosobně, příliš stroze, příliš dalece vzhlížející od reality. Výkony herecké vcelku dobré, Ústí nad Labem vykresleno snad ještě v hezčím světle, než by si zasloužilo. Avšak mé hodnocení je především ovlivněno skvostem jménem Zlata Adamovská. Její Zita je pro mne vrcholem hereckého umu. To, co jsem nedokázala najít u žádné jiné postavy tohoto díla, jsem našla v jedné jediné postavě. Zita zobrazuje lidskou touhu po něčem jedinečném, až nelidském. Její naivita, odhodlanost a následný pád nejen skrze společenskou vrstvu, ale skrze lidstvo samo, je vrcholem hereckého umění. To, co Adamovská dokázala ve své Zitě najít, se v české kinematografii za dlouhá léta již neobjevilo. O to silnější byl zážitek z tohoto nevídaného, lidsky sytého příběhu jedné ženy měnící se z dámy v naprostou trosku. ()
Páralova tvorba se naprosto míjí s mým literárním vkusem. Bohužel ani film mě vůbec neoslovil. Jediné, co se mi z něho vrylo do paměti jsou obličeje Zlaty Adamovské a Jakuba Prachaře v závěru filmu. ()
Ztráta času. - Pokud nemáte Párala v povinné četbě, možná si Milence a vrahy ani nepouštějte..Pokud si ovšem libujete ve zmatku, prázdných scénách a nehodící se hudbě, pak je to přesně pro vás. ()
Je až udivující, kolik se po revoluci natočilo shitů. Tenhle snímek přímo eskaluje definicí mizérie - neatraktivní děj, postavy nezaujmou, nepochopíte je, připadají vám jako komické i když to asi tak být nemělo (Taclík a Špalková), případně vyprsknete smíchy v případě Ondřeje Vetchého. Solidní herci jako např. Adamovská, Langmajer, Vlasák na záchranu filmu nestačili. Opravdu děs. ()
Páralovu knihu jsem za socialismu nečetl a film se mě navzdory negativním komentářům docela líbil. Ve své době musel být román super a rád si ho přečtu i dnes, Párala jsem sice četl, ale tohle mě nějak minulo. ()
Filmová verze románu Vladimíra Párala dobře odráží jeho dílo. A protože se mi román Vladimíra Párala příliš nelíbil, ani jeho filmová podoba mě příliš nezaujala. Rád bych vyzdvihl pouze bezchybný a vynikající výkon Ondřeje Vetchého či Marka Taclíka. Zajímavý film, který mohu vidět jednou za dlooouhý čas :-) Vyjadřuji taktéž uznání za výstižný komentář uživateli kleopatra. ()
Dementny scenar, dementna rezia a dementne herecke vykony ..... cize dementny film, 5 % ()
Špatné využítí výborných herců a velmi slušné předlohy. ()
Román jsem nečetl, ale tenhle film, s veškerou úctou ke všem zůčastněným, je hrozná kravina :-( ()
Snad jen díky hereckému obsazení jsem dal 2*, protože jinak je snímek pro mě totálně o ničem... ()
Film o čem? O ničem! 15% ()
Tento film mne sedl svym vybornym nametem a jeste do podporili Adamovska s Langmajerem, bohuzel zpracovani hodne pokulhava, coz hodne ubira filmu kvalitu zato hudba sedi. Proste typicky ceske postavy. a taky rceni :"Historie se opakuje" ()
Napadá mne text mé oblíbené kapely Helmutova stříkačka: "Život je jen pornofilm, co stále probíhá..." Tak nějak zápletka snímku asi vyznívá. Tenhle pohled na svět skrz pohlavní život není každému po chuti a i mně přijde trošku jednostranný. Jelikož jsem Párala nikdy nečetl a asi ani nebudu, bylo to pro mne minimálně příjemné vykolejení z té mnohošedi českých filmů v poslední době. Jinak ovšem nic jiného než "změnu" nelze od filmu očekávat. Závěrečná půlhodinka trošku napravuje jinak velice průměrný dojem. 70% Film ale s léty zraje jako víno. ()
Marně přemýšlím, proč jsou Páralovy romány pro české filmaře tak velkým oříškem. Vždyť z toho všeho snažení nakonec skoro pokaždé vznikne nějaký paskvil. Ani Milenci a vrazi nedopadli o mnoho lépe. Tím zkarikováním postav se jakoby vytrácí závažnost námětu. Navíc se mi zdá, že Viktor Polesný vůbec nejde do hloubky problému a jen bezradně přešlapuje na povrchu. Což dokazuje i závěrečné nesmyslné nahlédnutí do roku 1989 s úděsně namaskovaným Jakubem Prachařem. Abych nebyla přehnaně kritická, tak alespoň po herecké stránce si diváci přijdou na své. Především Zlata Adamovská, Petra Špalková, Marek Taclík, Ondřej Vetchý a Jiří Langmajer se se svými rolemi popasovali výborně. (45%) ()
Námět ***** Scénář *** Herecké výkony proměnlivé *** Někde mezi *** a **** Jako severočech tuhle prázdnotu vztahů lidí bez kořenů znám, a rozumím ji... ()
Reklama