Příběhy včelích medvídků

Příjemný večerníček, který jsem v dětství milovala... Jako dospěláka mě překvapilo, že děj často není nic moc, ale to nejmenším dětem asi nevadí... Každopádně krásné loutky čmeláčků a chytlavé písničky s výchovným podtextem (hlavně ta Do pěti, do pěti... musíme být u maminky v doupěti :-)) Kvalita dílů v sérii znatelně klesá. Zajímavý komentář: Gemini. (21.02.2014)

Večerníček k prasknutí narvanej legračníma hláškama a srandovníma písničkama:-))): "Tak co?" - No, ta levá..ta levá by utíkala, ale ta pravá je nervózní a pořád brzdí." No, to je určitě tim, že ta pravá je taky levá.. - "Sádlo, samý sádlo...to je ale mazaná rodina, oni mají všude samý sádlo", - "Podívejte jaké mám svaly pod křídlama ..no joo, ten má svaly.." - "To je ale tlustá kroupa" - "takovy maly tvrdy to nepoznám vubec.. No tak to si vemu" - "No, tak prosim tě, co děláš?? Ty mě kutálíš! Ty mě kutálíš jak mičudu.." - "Žádná lochnesska, já jsem Spleštule blátivá" - "nepouštějte mi to sem, tydle předměty, já jsem vzácný, mimořádně neobyčejný exponát!" - "No, to ne, co vás to napadlo pane Myš? Já nechci na špendlík." Hudba je pak kapitola sama pro sebe - Bílá, bílá, bílá, bílá, komu by se nelíbila. Bílá vrána, bílá noc, bílé není nikdy moc. " (26.02.2007)

Měl to být sice pořad jen pro děti, avšak baví úplně všechny od batolat po geronty. Příběhy plné laskavého humoru sice ztrácejí s časem na originalitě, ale namluvení postav je skvělé - pánové Zedníček a Dvořák se vyřádili, a to zejména Josef Dvořák na Pučmelounovi. Největší devízou večerníčku je ovšem zcela bez pochyby geniální soundtrack, jehož písně jsou často zpívány při všech možných i nemožných příležitostech. A tehdy pochopíte, že jde o legendu. Velmi pěkné čtyři hvězdičky. (17.10.2011)

SIce loutkový,ale pěkně zpracovaný večerníček. Loutkové nemám ráda,záleží jak jsou loutky udělané. Třeba tady mi ty loutky nevadí, jsou pěkné,tenhle večerníček jsem milovala a dávám mu plný počet hvězdiček. Narozdíl od Jájy a Pájy,kde ty loutky jsou hnusný a dávala jsem odpad. Krásně namluvil i Pepa Dvořák, prostě parádní záležitost. Sádlo,samý sádlo. (30.12.2018)

Na políčku v jetelíčku, tam kde potok pramení, dobře je nám po tělíčku, zákonem jsme chráněni. Sosáčkama sosáme, bez přestání to samé. Do pěti, do pěti, musíme být u maminky v doupěti. /// Chvátám, chvátám, nemám chvíli klid. Já tam, já tam dávno už měl být. Né, né, né, nesnídám, nesvačím, nestihnu to, nestačím. Promiňte, vážení, mám veliké zpoždění. (11.01.2008)