Jako kníže Rohan

Tato inscenace začíná nenápadně, jen jako standartní zpracování klasikova díla (v tomto případě novely Karla Václava Raise). Vladimír Menšík jako Špáta však tak strhne svým výkonem, že navzdory televizní dekoracím a méně kvalitnímu technickému zpracování jsem se zcela ponořil do děje a plně soucítil se Špátovou manželkou. Menšíkův rádoby pán mi byl protivný i směšný, přesto jsem ho alespoň částečně chápal a na konci mi ho bylo i trochu líto. Námět filmu, že "peníze nedělají člověka šťastným", se může zdát jako klišé, ale film tak rozhodně nepůsobí. Díky Menšíkovi i dalším hercům a díky režii, která jen plně slouží příběhu a citlivě vede herce. (06.02.2007)

Strašně jednoduchý příběh. Přesto fenomenální zpracování, herecké výkony, nad kterými se tají dech. Téma náhlého zbohatnutí, zchudnutí a procitnutí v drsné realitě svádí logicky k tomu, že padají životní moudra a antimoudra, z nichž každá druhá věta by se dala tesat do kamene. Vladimír Menšík ve své životní roli. Ale velmi zdařile mu sekunduje Ludmila Roubíková. Její role zatrpklé matky, která jakoby celý život čekala, až zbohatne, a zbohatla, je fantastická. Ostatní prvoplánově kladné postavy Galatíkové, Peška, Gýrové atd. pak zůstávají překvapivě v jejich stínu. K tomu všemu výborná hudba. Těžko říct, jak by se na tohle chodilo do kina, ale jako televizní podívaná zážitek luxusní. (08.10.2011)

Esence české televizní dramatické tvorby, která v sobě nese výstižnou studiovou zkratku lidských charakterů a gest, všecho nezadržitelně spěje k závěrečné katarzi, pro mě několikarozměrná ilustrace teorie prostředníků (René Girard) - lidé napodobují druhé a jejich chování (tenhle napodobující princip je příznačně obsažen už v názvu inscenace "jako kníže Rohan") , aby se tak přiblížili ideálům a hodnotám, které vyznávají a které jsou pro ně ztělesněny v určitém člověku idolu = prostředníkovi (v tomto případě "panstva")... protože však ale nikdy nemohou být dokonale druhým a tedy dokonale naplnit svou touhu, končí jejich osudy tragicky, zde tento mechanismus logicky vede k totální (sebe)destrukci hlavní postavy. (25.01.2009)

Československé televizní drama podle novely K. V. Raise o venkovanovi, který zdědil značný majetek a ještě rychleji o něho přišel. Antonín Špáta, pomocný nádeník v podání V. Menšíka, dostane 15 000 zlatých v podobě dědictví, velmi rychle se mu začne měnit osobnost a především myšlení, neboť se najednou cítí jako pán. Všem musí dokazovat, že se počítá do lepší společnosti a začne zcela neuváženě rozhazovat své lehce nabyté bohatství. K nákupu okázalých nemovitostí, luxusního nábytku a nepotřebných tretek ho podporuje jeho povedená, stejně neprávem zpanštělá matka L. Roubíková. Jediná manželka J. Gýrová si nepotrpí na okázalosti, nepropadne panskému pozlátku a zůstává stále skromná, což je manželovi a tchýni trnem v oku. Mají dojem, že se k jejich novému postavení nehodí, dělá jim ostudu svým obyčejným ošacením a svou pokorou a zlými slovy se ji snaží vyhnat. Je velmi zarážející, že pan Špáta mohl být natolik tupý, že neustále všem chvástavě opakoval, že má patnáct tisíc, dva domy, služebnictvo a byt vybavený jako u knížete, ačkoli každému hňupovi musí být jasné, že peníze se nedají utrácet do nekonečna. Přestože se někteří chytráci pokusili Špátova rozhazování využít pro sebe, všem soudným lidem byl hloupý zbohatlík pouze k smíchu. V druhé půli velmi působivého dramatu Z. Kubečka dochází k očekávaným tragickým důsledkům Špátova neuváženého jednání, smrt manželky mimo domov a vyhnání z jejího pohřbu, totální vyčerpání obdržené sumy a děsivé nahlédnutí do smutné reality, kde vyplavaly na povrch obrovské dluhy a exekuce na veškerý majetek. V dalších rolích můžeme sledovat chudé dělníky V. Galatíkovou, L. Peška, L. Havelkovou a V. Kotvu, jež se postarali o umírající Špátovu ženu v jejích posledních okamžicích, či vykutáleného J. Bláhu s jeho až podezřele přítulnou dcerou S. Stašovou. Závěr snímku je naprosto omračující, daleko horší než jsem předpokládal, už dlouho mě při pohledu na televizní obrazovku tak nemrazilo v zádech. Název filmu vyjadřuje přirovnání, které dočasně bohatý hlupec Špáta sám rád opakoval. Nepříliš známá inscenace s V. Menšíkem, v dramatických rolích naprosto geniálním, a neméně dobrou L. Roubíkovou u mě zanechala velmi výrazný až dech beroucí dojem, a proto je maximální hodnocení povinností. (11.09.2018)

Absolutní vrchol Československé televizní tvorby. Vladimír Menšík zde podává svůj životní výkon(samozřejmě vedle role v inscenaci Ikarův pád a Tažní ptáci).Skvěle zpracovaný námět do vynikajicího scénáře.. Hlášky jako:".. ne nic si nedáme, počkáme až příjde Špáta, přece nebudeme platit ze svého." nebo ..! pane Špáta vy teda dovedete rozfofrovat peníze jen co je pravda. To jo to já umím.." Obdivuhodný výkon zde předvádí také předvádí paní Ludmila Roubíková. Technická kvalita je však bohužel poněkud slabší. (12.07.2015)