Jako kníže Rohan

Jako kníže Rohan je československou televizní inscenací se vším všudy. Jen pár interiérů, minimální výprava a k tomu dobré obsazení. Příběh je jednoduchý a poměrně předvídatelný, pro někoho možná až příliš zkratkovitý. Celková délka, lehce přes sedmdesát minut, tomu odpovídá. Dokáže ovšem dobře gradovat a především správně vyznít. O to se zasluhují především dobří herci v čele s Vladimírem Menšíkem. Ten je sice především komik, ale jedny z jeho nejlepších hereckých výkonů jsou vážné role (Ikarův pád, Tažní ptáci) a své výborné herectví dokazuje i zde. V rámci televizních inscenací je Jako kníže Rohan špička a neztratí se i mezi běžnou (televizní) filmovou produkcí, čtyři hvězdy… (26.09.2022)

Esence české televizní dramatické tvorby, která v sobě nese výstižnou studiovou zkratku lidských charakterů a gest, všecho nezadržitelně spěje k závěrečné katarzi, pro mě několikarozměrná ilustrace teorie prostředníků (René Girard) - lidé napodobují druhé a jejich chování (tenhle napodobující princip je příznačně obsažen už v názvu inscenace "jako kníže Rohan") , aby se tak přiblížili ideálům a hodnotám, které vyznávají a které jsou pro ně ztělesněny v určitém člověku idolu = prostředníkovi (v tomto případě "panstva")... protože však ale nikdy nemohou být dokonale druhým a tedy dokonale naplnit svou touhu, končí jejich osudy tragicky, zde tento mechanismus logicky vede k totální (sebe)destrukci hlavní postavy. (25.01.2009)

Velmi drsné drama o tom, jak lehce nabytý, zdánlivě nevyčerpatelný mamon dokáže nuzáka pobláznit natolik, že zcela přestane vnímat realitu. Jeden z mála filmů, kde Menšík ztvárnil zápornou roli, ale zvládl ji bravurně, taktéž Roubíková jako jeho hamižná a snachou pohrdající matka. Líbily se mi i role dobráckých sousedů, které ztvárnili Pešek, Galatíková a Havelková. Silná je zejména scéna z pohřbu a působivá je též závěrečná scéna, kdy Špátu po mrtvici veze jeho matka na trakaři a do toho pokřikující děcka "Holoto Špáto, nemáš svý zlato." Dost negativistický film, proto jednou shlédnout mi bohatě stačilo. 60% (13.04.2019)

Strašně jednoduchý příběh. Přesto fenomenální zpracování, herecké výkony, nad kterými se tají dech. Téma náhlého zbohatnutí, zchudnutí a procitnutí v drsné realitě svádí logicky k tomu, že padají životní moudra a antimoudra, z nichž každá druhá věta by se dala tesat do kamene. Vladimír Menšík ve své životní roli. Ale velmi zdařile mu sekunduje Ludmila Roubíková. Její role zatrpklé matky, která jakoby celý život čekala, až zbohatne, a zbohatla, je fantastická. Ostatní prvoplánově kladné postavy Galatíkové, Peška, Gýrové atd. pak zůstávají překvapivě v jejich stínu. K tomu všemu výborná hudba. Těžko říct, jak by se na tohle chodilo do kina, ale jako televizní podívaná zážitek luxusní. (08.10.2011)

Jak tu jeden kolega napsal - film je černobílý, bohužel filmy podle literární předlohy většinou neskončí jinak, než by si autor přál. Postava pana Špáty je tu celkem propracovaná, no propracovaná, ono je to složitě řešeno, když pan Špáta je velice jednoduchý člověk, řekněme prosťáček, který se nechá oslepit bohatstvím. Z tohoto důvodu je to snímek, který nemůže bohužel potěšit lidské smysly ani omylem, protože vlastně celý film se díváte, jak se hlavní hrdina sám žene do své vlastní záhuby a to pak nezachrání ani ten nejlepší herec. Inu drama je drama, však Vladimír Menšík náš svět humoru obohatil nemalou měrou jinde. (21.03.2012)