Planoucí pobřeží

Když to u nás jelo poprvý v televizi, hltal jsem to jako blázen. A tak jsem si to rochu zidealizoval. Později, když jsem to viděl, spousta věcí se mi nelíbila už tak, jako dříve, ale i tak je to velmi kvalitní film. Jde tu přibližně o toto: Santaine si vezme za muže vojáka, který zemře. protože čeká dítě, jede lodí za rodinou do JAR. Loď ztroskotá a ona je na prámu s Ernestem Borgninem, díky kterému se dostanou až na pobřeží Afriky. On je po zranění ochrnutý, tak se převalí do vody a utopí se, ona zůstane na pobřeží sama. Tam ji najdou dva křováci, Hanie a Owie, kteří jí pomůžou přežít i s mezitím narozeným dítětem. Křováci ji ukážou horu, o které se později dozví, že je to jeden velkej diamant. Jelikož zde právě probíhají Búrské války, šéf Búrů zastřelí oba křováky a zamiluje se do Santene. A proti její vůli počnou dalšího syna. další díl končí tím, jak jí ho v porodnici vezme a nechá ji se starším dítětem u příbuzných. Další díly jsou o 20 let později. Ona je bohatá majitelka dolů na diamanty, on je chudnoucí majitel rybářského export import obchodu. A tak se on rozhodne ukrást celou jednu dávku diamantů z jejích dolů. Připlete se do toho mladá hezká holka, kterou milují oba její synové, aniž by věděli, že to jsou bratři. Nakonec se Búrovi povede diamanty ukrást a utíkají k hranicím, ale pronásledují je. Po mnoha útrapách, kdy se ho jeho členové bandy pokusí zabít a kdy jej Santene pokouše tak, že dostane otravu krve se jim povede utéct. A poslední záběr je, že mu Santene vraždu těch křováků, znásilnění a ukradení syna odpustila, protože ho vlastně taky miluje. Vypadá to jako docela chutná slátaninka, ale v 1994 to byla bomba. A i dnes bych se na to docela rád podíval. (19.12.2005)

Nikdy dřív jsem tuto čtyřdílnou minisérii neviděl, teprve až nyní a proto s nostalgií v mém hodnocení nepočítejte. Celé je to straně natahované, při shlédnutí jsem musel přetáčet zdlouhavé scény, zejm. ve 2. dílu se téměř nic neděje. Hodinové putování pouští by dokázalo diváka spolehlivě uspat. Hlavní hrdinka je blbá kráva, v jednu chvíli se s tím padouchem vášnivě miluje, vzápětí ho nesnáší. Stejně tak ohledně toho jejich parchanta, nejprve si to chce nechat, pak zas že ho daruje jeho otci výměnou za doprovod k nalezišti diamantů, pak to dítě zas chce a po letech se k němu zas nezná. A že by byla kdovíjak hezká, jak ji všichni lichotí, to ani omylem. Absolutně nedotažená je zápletka s tou znásilněnou dívkou, co se pokusila o sebevraždu. Jaké z filmu plyne ponaučení? Nikdy se nenechte pokousat od majitelky diamantových dolů, pokud nechcete dostat otravu krve. 40% (23.10.2018)

Vše už popsal uživatel monolog, tak není moc co dodávat. Pamatuju si, že se mi to v 11 letech strašně líbilo. Hlavní hrdinka mi připadala jako nejstatečnější žena na světě a tolik útrap na jeden život jsem do té doby nikdy neviděla. Trochu mě proto překvapil ten happyendovský konec. Ale jinak to pro mě v té době nemělo chybu. Navíc jsem se dozvěděla, že pravý diamant je po namočení do vody suchý. To je dobré vědět. 8.2.2007 (08.02.2007)

V televizi to šlo pod jménem Pobřeží v plamenech. Je to už hodně dávno, co jsem to viděl (stejně jako většina tady), přesto si některé detaily pamatuji dodnes. To jsou u příběhů vždy plusové body. Vím, že se na surových diamantech nedrží voda a jak ulovit hada v poušti. :-) Hlavní hrdinka byla sympatická a já jí moc držel palce, když se její loď potopila, když šla pouští i když bojovala s ostatními lidmi. Kdybych to viděl dnes možná… kdyby byly… oprávněné tři hvězdy. (20.09.2016)

Nostalgie, viděno v hlubokých devadesátých letech. Byl jsem malý prcek, přesto střípky zůstaly, a to: křečovitý porod v buši, žena rodí a buší břichem do stromu, následný útěk před muži na koních, stopa: zachycené vlasy na větvi, starostliví a dobří křováci, zlí jezdci na koních, běloška v nesnázích... (16.02.2020)