Pád do ticha

Toto je jeden z prvých filmov, vďaka ktorým som objavil 'našu databázu'. A pamätám si na to presne. Možno aj preto sa podvedome stal mojím obľúbeným. Ale to je len treťotriedna podstata. Tými hlavnými sú všetky, ktoré sa päťhviezdičkových komentároch objavujú. Len si pre seba pripomeniem tie podstatné ako sú vytrvalosť, podstata priateľstva, vernosť, láska. Či už vecná alebo osobná. Navyše nádherné horské zábery, čo súvisí aj s kamerou, no a réžia. Keby že je osobný rebríček rozšírený na TOP20, určite by sa u mňa tento film objavil. 100%. (20.11.2007)

........Čím blíže jsi k smrti, tím jsi schopnější udělat cokoliv pro přežití...........Dokumentární, zcela evidentně neamericky natočený příběh, bez nijakých efektních prvku a okras o Joe Simpsonovi a Simonu Yatesovi. Úsek ze života špičkových, talentovaných a trénovaných mladých lezců, kteří nastoupili novou éru po těžkých expedičních výpravách. Mají zkušenosti z lezeckých terénů v Alpách a tak tedy i Andy "vyběhnou" nahoru alpským stylem, nalehko bez budování dalších postupných campů. Vrchol je úspěšně zdolán, to nejhorší je teprve před nimi. Naváté obří převěje na sestupovém hřebenu a pak ty nešťastné pády..... Ten druhý je však už tragický. Příběh je v knižní podobě mnohem více zdramatizován a líčení Joeova sestupu je ještě o něco delší a barvitější. Uvědomíme-li si, že už jenom obyčejné spaní venku ve 4500 m.n m. nám dělá jaksi problémy, pak pobývat několik dnů ještě o něco výše bez tekutin, potravy, v mraze, s velkým úrazem a za řádění matky přírody je nadlidský a nepředstavitelný výkon. Přesto dík patří všem, kteří s naprosto profesionálním přístupem zvládli natočit, pravdivě a výstižně podat zobrazení o lidské touze, odvaze, utrpení a usmíření. Letecké záběry z helikoptéry, prostřihy s flashbacky, časosběrné natáčení oparů a mraků nad vrcholovými hřebeny, velký celek vysokohorské přírody citlivě odtahován zoomem, nebo nádherně nasnímané velké detaily horolezeckého nádobíčka v úvodu, či místní flóry a fauny nad základním táborem. To vše je vyváženě, systematicky a v přesném rytmu stříháno a prokládáno úžasnými ruchy přírody a hudbou, místy až meditační. Velkou ironií osudu je, že Simon Yates se ještě před Andami ve francouzském Chamonix seznámil s mým velkým kamarádem z hor sólo lezcem Mirkem Šmídem. Ten mu tenkrát věnoval na památku svoji čepici. Zde Simon zapálí za Joeho pietní oheň a spálí mu jeho oděv. Jedinou již výše zmíněnou čepici do ohně nevhodil. Nejsem pověrčivý , ale zřejmě to měl udělat, neboť Mirek Šmíd se hned poté zabil 11.09.1993 na Lost Arrow v Yosemitech. Tak ahoj tam nahoře... ? PS.: zcela chápu J. Simpsona, že byl doslova donucen napsat tuto knihu, živě si dokáži představit reakci novinářů a zasloužilých komisařů v klubu, nemajících o poměrech ve výškách a novodobém lezení ani páru......... (31.01.2005)

Jsou to blázni ti horolezci. Když jsem viděl, jak se bez jištění jen s pomocí maček a cepínů drápali po kolmých stěnách na vrchol zasněžené hory, dostával jsem závratě, nekecám... Samotná cesta zpátky za přežitím je potom "bez komentáře". Možná by se mi místo dokumentární rekonstrukce více zamlouvalo hrané drama. Ale kdo ví, výsledek by byl nejspíš stejný. 8,5/10 (14.01.2011)

Strohý, drsný a ledově mrazivý. A přestože plný ledu a sněhu, tak i úplně vysušený příběh. Lidi, co potkávám na horách, ať už s lanem nebo bez, tenhle špičkový film z velehor už znají. A pro vás ostatní - diváky horami nepolíbené, jedno zásadní doporučení pro zhlédnutí snímku: zabalte se do deky a mějte po ruce něco k pití ! Já jsem tenkrát po závěrečných titulcích vylezl ze sálu po čtyřech, naprosto dehydrovanej. Ovšem při mém vlastním pádu do ledovcové trhliny (po proboření sněhového mostíku při sestupu z Weissmiesu v Alpách ) jsem se zachytil a zašprajcoval hned nahoře, v té naštěstí úzké trhlině, a vylezl jsem ven dřív, než by mi v hlavě začaly cinkat ty Brown girl in the ring od Boney M. A mí kamarádi ani nemuseli použít nůž... (22.12.2012)

Jóó? Jo!!! Tak tohle můžu... Jednoduché, brilantní, úchvatné.... Co jiného dodat... Paráda! Pád do ticha je film o lidské vůli, pudu sebezáchovy a překonávání sama sebe. Realisticky dokonale zpracovaná rekonstrukce snad nemůže nechat nikoho v klidu. Já abych se bál po shlédnutí tohoto filmu vylézt i na Kunětickou horu (ještě štěstí, že můj nejmilejší zvuk je šumění moře a palem a při teplotě pod 20°C mi začíná depka). Tenhle film je ideální prostředek na to, jak některým „mistrům světa a okolí“ názorně předvést co hory dokáží a zvláště pak velehory, ty si zaslouží obzvlášť mimořádný respekt. (17.01.2005)