Párování

Britcomy jsou u diváků většinou automaticky brané jako jakési VIP sitcomy, mají auru „lepšího“ humoru, než je prý humor americký. Snad proto je paradoxem, že můj nejoblíbenější britcom je svým humorem považovaný takřka za americký. Steven Moffat ve své komediální vztahovce vytvořil šestici kompletně rozdílných charakterů, která má díky svému věku (cca 30) a vyřešeným profesním životům na mysli především kdy, jak a s kým se dát dohromady/usadit. Ve středu stojí pár těch nejnormálnějších, rozumná Susan a správňák/slaboch Steve, k nim se přidává její nejlepší kamarádka, stárnutím a ulovením chlapa posedlá Sally, jeho nejlepší kamarád, o prsou, nohách a uších ódy píšící Jeff, její bývalý, natvrdlý kanec Patrick, a jeho bývalá, výstřední a umanutá Jane. Ti společně tvoří partu, která je přirozenou živnou půdou pro všeljaké vtípky, které se sice z velké části zakládají na sexu a absurditě, zároveň jsou ale mnohdy lidské a pravdivé, a především až neuvěřitelně vypointované. Mnohými oslavované Black Books se svým diskutabilně nejlépe vypointovaným vtipem (víno) se může jít ve srovnání s Moffatovými libůstkami Couplingu bodnout. Když totiž Jeff dostává klíč od bran ráje, Jane halucinuje z prášků proti bolesti, Sally vyznává lásku tomu pravému, Patrick chytá pavouka, a nebo se odhaluje, jak že to má Susan s Australany a Dickem Darlingtonem či Steve s lesbickou pornografií, je do očí bijící, že Párování stojí minimálně o třídu výš než jakýkoli jiný britcom, co jsem kdy viděl. (25.11.2013)

Některé myšlenky přehnané, jak už u britcomů bývá zvykem, ale některé věci, které tahle banda šílenců řeší jsou tak pravdivé a nadčasové, až se člověk přistihne, že jim přikyvuje. 90% všech rozhovorů se točí kolem vztahů a sexu a zvlášťě u vylévacích monologů umístěných většinou někde ke konci, když už toho má některá z postav prostě dost, jsem dostával křeče do břicha. Na druhou stranu seriál má i dost hluchých míst, okoukaných vtipů, které jste už jistě viděli i jinde a občas dost otravnou Ginu Bellman. Stále ale poskytuje dost zábavy na to, aby ho to vyplavilo nad většinu průměrného bordelu. S Přáteli raději nezaměňovat - dost odlišný styl humoru. // Nejoblíbenější postava: Jeff // 70% (23.05.2010)

Tak to bude asi první seriál, který jak se tak dívám má vyšší hodnocení na imdb (9,2 - 4000 hlasů) než na csfd. A já musím prostě souhlasit, protože ano postavy se baví jen o sexu a jsou to jen karikatury (a v kterém sitcomu postavy nejsou že?) ale je to po čertech vtipné. Mým osobním oblíbencem je Jeff, protože kombinace toho co dokáže impulzivně vyslovit s jeho akcentem mě vždy spolehlivě složí na zem. Chápu, že seriál není pro každého (puritání, věční mrzouti...?), ale jestli se vám líbí britská komika a nevadí vám lehtivější dialogy, tak rozhodně seriál doporučuji. "- She's leaving the country. She doesn't speak English. I insulted her friend's breasts, and she thinks I collect women's ears in a bucket. - Well, you've had worse." (13.05.2006)

28/28 V době, kdy se hranice posunuly s Přáteli a Sexem ve městě, si jeli britcomy totéž, ale svou vlastní optikou. Coupling je originální v tom, že skutečně řeší jenom vztahy a vysloveně jenom ironickou cestou. Z definice toho, že hlavní šestice nemusí kolem třicítky řešit kariéru, cílí všechny jejich smysly pouze na sex a párování, hnízdění a plánování toho všeho. Důležitá je řeč těla, čtení mezi řádky a prozkoumávání logiky opačného pohlaví na cestě za stejným cílem. (08.07.2015)

První díl byl strašný a málem jsem po něm odstřelila Jacka Davenporta. Naštěstí jsem náhodou shlédla i díl osmý a dost mile mě překvapilo, jak velký skok tenhle seriál za tu dobu udělal. Objektivně za tři, jednu přidávám za skvělé scénáristicko-režisérské nápady (rozdělení obrazovky na dvě části s dvěma hrdiny atd.) a dva tři opravdu skvělé vtipy v každém dílu. (12.10.2004)