Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Josef Houbička, majitel malostranského činžovního domu U pěti veverek, je laskavý a shovívavý dobrák, který se nechá bezohledně utlačovat svou pyšnou manželkou Filoménou a ještě potají napravuje její rozmíšky s nájemníky. Půjčuje peníze na činži dvěma chudým malířům a uplácí uražené služebné, jen aby byl v domě klid. Chtěl by v domě obnovit starou mydlárnu, Filoména však prosazuje výnosnější garáže. A protože ani jeden z nich nechce ustoupit, odejde nakonec Houbička po jedné z hádek z domu. Spřátelí se s hostinským Pulcem, který vede nepříliš prosperující hostinec U děravého džbánu... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (80)

ScreamJay 

všechny recenze uživatele

Lehce úsměvný příběh z dob švitořivých hlásků dam a lehkých vtipů a galance ze strany mužů. Ač je zápletka postavená na lidské dobrosrdečnosti a až naivním pohledu na svět, její myšlenka jest pravdivá. Prachy dokážou zamávat s charakterem a na to nemusí člověk koukat v televizi. Jindřich Plachta byl pan herec a přes to, že si vzal postavu takové „megery“ odvedl kus práce. Tohle opravdu není film, co si zapamatujete. Tohle je film, který se lehko konzumuje a se stejnou lehkostí tudíž zapomíná. Proto dávám za 3 hvězdičky, neb komediální potenciál dostal na frak posláním a stavbou celého příběhu. ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Marta Russová, Miroslav Rutte .. Opět vynikající Jindřich Plachta v sentimentálním, milém a mnou oblíbeném filmu. Je to o tradici, lásce, snech a mydlárně.. Zní to divně, ale je to hezké - zvláště na dobu, kdy to vzniklo.. ()

Reklama

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Na snímku je krásně vidět rozdíl mezi komunistickými a fašistickými (protektorátními) díly. Zatímco komunisté oslavovali práci a hanili živnostníky a továrníky, za dob protektorátu se v souladu s fašistickou ideologií práce oslavovala taktéž, akorát živnostníci požívali úcty a továrníci působili jako vrchol ctnosti a hodnosti, a pokud už byli náhodou zlí, tak jen proto, že je práce a bohatství odcizilo od dělníků, stačilo se s proletariátem opět na vlastní kůži setkat a hned prohlédli a stali se znovu dobrými (např. ve filmu Nebe a dudy). Tento snímek mě podobně jako např. film Dědečkem proti své vůli dostal svým pozitivním laděním, protože se většinu času věnuje tvrdé práci, která nakonec přináší úspěch. Bohužel taky smrt, jak se ukázalo na Plachtově skutečném životním osudu, kdy doplatil na tvrdou dřinu v dolech. A propó Plachta... snad nikdy jsem neviděl uvěřitelnější herecký výkon než jaký předvedl v tomto filmu. ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Milá pohodovka, která potěšila a pobavila diváky v tehdejších těžkých časech i mě po téměř po sedmdesáti letech. A ne jednou. S každou reprízou. Možná naivní, možná sentimentální, ale nakažlivě úsměvná a optimistická, která dokáže i po letech to, co dnes české filmy neumí. Potěšit duši a nabít baterky optimismem, pohodou, a kupodivu i energií. Plachta dotahuje k dokonalosti svého typického laskavého dobráka, stejně jako dvojka Pivec-Pešek vytváří další ze sehraných týmů chudých umělců. A potěší, jako vždy, Růžena Nasková, jedna z nejlaskavěji působících dam, které se kdy u nás objevily před kamerou. Stačí, aby se objevila na obrazovce a moje špatná nálada taje jako sníh. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Staromilsky ale velice dojímavý film opět s lidským a vřele cítícím dobrákem v osobě Jindřicha Plachty. Jen si vzpomeňte kolik takových nebo podobných rolích za svou kariéru sehrál... Byli to jeho role, on byl takový, tak je ani nemusel hrát-prostě se v nich cítil jako ryba ve vodě. Jen namátkou Nebe a dudy, Kdybych byl tátou, Cesta do hlubin študákovy duše, Karel a já, Host do domu, Kluci na řece atd..Všechno to byli velice milé postavy, v nichž mohl herec opět dobře uplatnit své dobré nitro. Sice nepatřili k vrcholným Plachtovým hereckým kreacím, ale k těm lepším a významnějším určitě. Snímek je jinak hodně veselý, nepostrádá v sobě vtipnou stránku, trochu bezstarostný a naivní mě připadal v určitém kontextu také, ale zas musím uvážit to v jak pochmurné době vznikl a jak optimistický pohled na lepší zítřky v něm lidé tenkrát museli vidět. Musel to být příjemně chladivý balzám na duši. Ale film sám o sobě nestavěl jen na výborném hereckém potenciálu Jindřicha Plachty, dobrá byla i jeho jedovatá, později zkrocená zlá žena manželka Filoména (Míla Pačová), která sice ve filmu moc nehrála, ale přes tuto její roli si ji divák lehce zapamatuje a lehce se mu vryje do paměti. Možná její nejzávažnější a zároveň i nejtěžší role kdoví? Dále zde byli dva mladí chudí malíři Jan a Jiří (duo Pivec Pešek-dokonce i zpívající), za které pan Houbička dokonce platí i činži, aby měl klid od své manželky! Zkrachovalý vinárník, hostinský Pulec představovaný Jaroslavem Marvanem nebo starý ale taktéž výborný mydlář Antonín Aloyz (Jaroslav Průcha). Film tedy na zajímavosti a pestrosti postav netrpěl, a abych to už nějak zakončil tak jen ještě řeknu že režisér Cikán nemusel chodit jak se říká daleko pro dříví a opravdu vybral a vsadil na skvělé herecké obsazení což dělalo více než jen dobrým filmem i tento snímek.. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (2)

  • Název filmu je současně i názvem činžovního domu na Malé Straně v Praze. [Zdroj: měsíčník Cinema 7/2018] (ČSFD)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno