U pěti veverek

Jedna z těch opravdu velmi povedených válečných komedií se všemi prvky, které na těchto filmech jejich příznivci mají rádi. Báječný Plachta v roli sice ušlápnutého, ale spravedlivého a na konec také rázného pana domácího, Jan Pivec s Ladislavem Peškem v roli pro ně zcela typických mladých umělců, kteří mají do kapsy daleko, ale zato mají dobré srdce, a Jaroslav Marvan ve vedlejší roli zcela obyčejného, ale dobráckého vedoucího vinárny. Především první polovina filmu je neskutečně vtipná, Plachta co slovo to perla, Pivec s Peškem si skvěle nahrávají a především společné scény těchto tří jsou výtečné. Pak film trochu zvážní, aby ke konci zase (jako obvykle v těchto komediích) vše dobře dopadlo, zlo bylo vytrestáno a dobro mělo zelenou. Skvělá komedie, která je neprávem opomíjena. Hudba: Josef Stelibský (17.09.2011)

Jindřich Plachta v roli starého dobráka pro něho takřka ušité na míru jeho povahy lidské. Ušlápnutý pan Houbička úpí pod nadvládou své manželky, jíž podlehl, když zlikvidoval mydlářskou firmu U pěti veverek, ze svých prostředků potají platí nájem svým podnájemníkům, chudým malířům, uplácí své hospodyňky, nakonec se rozhodne od ženy odejít a přistěhuje se do hostince pana Pulce, jemuž pomůže pozvednout jeho upadající podnik, také díky malířské výzdobě svých dvou podnájemníků, jimž tím zároveň pomůže ke slávě a penězům. Na popud bývalého dělníka mydlárny se rozhodne protio vůli své manželky obnovit výrobu mýdla, Filoména však podléhá tlaku podvodníka, který od ní vyláká půl miliónu korun na nákup akcií na neexistující volné pozemky. Když se aféra provalí, nakonec jí nezbývá, než se kajícně vrátit k manželovi, který se teď ujímá i velení ve své rodině. Malá, ale nepatrná role švagrové Růženy Naskové. A asi největší role Míly Pačové. (28.01.2019)

Staromilsky ale velice dojímavý film opět s lidským a vřele cítícím dobrákem v osobě Jindřicha Plachty. Jen si vzpomeňte kolik takových nebo podobných rolích za svou kariéru sehrál... Byli to jeho role, on byl takový, tak je ani nemusel hrát-prostě se v nich cítil jako ryba ve vodě. Jen namátkou Nebe a dudy, Kdybych byl tátou, Cesta do hlubin študákovy duše, Karel a já, Host do domu, Kluci na řece atd..Všechno to byli velice milé postavy, v nichž mohl herec opět dobře uplatnit své dobré nitro. Sice nepatřili k vrcholným Plachtovým hereckým kreacím, ale k těm lepším a významnějším určitě. Snímek je jinak hodně veselý, nepostrádá v sobě vtipnou stránku, trochu bezstarostný a naivní mě připadal v určitém kontextu také, ale zas musím uvážit to v jak pochmurné době vznikl a jak optimistický pohled na lepší zítřky v něm lidé tenkrát museli vidět. Musel to být příjemně chladivý balzám na duši. Ale film sám o sobě nestavěl jen na výborném hereckém potenciálu Jindřicha Plachty, dobrá byla i jeho jedovatá, později zkrocená zlá žena manželka Filoména (Míla Pačová), která sice ve filmu moc nehrála, ale přes tuto její roli si ji divák lehce zapamatuje a lehce se mu vryje do paměti. Možná její nejzávažnější a zároveň i nejtěžší role kdoví? Dále zde byli dva mladí chudí malíři Jan a Jiří (duo Pivec Pešek-dokonce i zpívající), za které pan Houbička dokonce platí i činži, aby měl klid od své manželky! Zkrachovalý vinárník, hostinský Pulec představovaný Jaroslavem Marvanem nebo starý ale taktéž výborný mydlář Antonín Aloyz (Jaroslav Průcha). Film tedy na zajímavosti a pestrosti postav netrpěl, a abych to už nějak zakončil tak jen ještě řeknu že režisér Cikán nemusel chodit jak se říká daleko pro dříví a opravdu vybral a vsadil na skvělé herecké obsazení což dělalo více než jen dobrým filmem i tento snímek.. (08.09.2007)

Tak tohle je opravdová pohoda starých časů s tématem zkrocení zlé ženy. Hezký příběh, kde je pýcha a sobectví potrestáno a čest, spravedlnost a slušnost vítězí. Vše špatné se v dobré obrací a každý správný úmysl se daří jako v pěkné pohádce. Jindřich Plachta je vzorem člověka s dobrým srdcem a ani v tomto filmu neschází z této cesty. (23.09.2013)

Půvabná veselohra, milá, vtipná, v závěru příjemně optimistická.. Jindřich Plachta v roli pana domácího úžasný, ta jeho rebelie za mydlárnu se mi moc líbila a pomoc bližnímu - v tomto případě dvěma začínajícím malířům (výborní Pivec s Peškem) - upřímná a laskavá, taková až pohádková.. Moc pěkné, bylo mi opakovaně potěšením.. (13.11.2022)