Reklama

Reklama

Atentát v Paříži režiséra Yvese Boisseta byl inspirován událostmi kolem zmizení marockého politika Mehdi Ben Barky. Kolem tohoto levicově orientovaného politika, který žil poslední roky ve Švýcarsku a usiloval o sjednocení zemí třetího světa v národně osvobozeneckém hnutí proti imperialismu, je stále mnoho nezodpovězených otázek. Jedno je jisté: v pátek 29. října 1965 se k proslulé alsaské restauraci Chez Lipp na pařížském bulváru Saint-Germain blíží Ben Barka v doprovodu marockého studenta historie Thami Azemmouriho. Na schůzku s režisérem Georgem Franjuem, se kterým se chystají natočit film o národně osvobozeneckém hnutí, však nedorazí. Na chodníku ho zastavuje policista a přinutí politika nastoupit do auta. Od tohoto okamžiku nikdo Ben Barku nespatřil živého ani mrtvého. Nevídaný skandál otřásl Francií, ale nikdy se nepřišlo na to, jak velký byl podíl francouzských, či amerických tajných služeb na únosu a zavraždění tohoto politika... Film Atentát v Paříži byl natočen v roce 1972, tedy sedmnáct let po dosud neobjasněné události. Francouzské tajné služby chtějí dostat do země opozičního politika Sadiela z blíže neurčené země třetího světa. Využijí k tomu jeho přítele novináře Francoise Dariena, kterému vyhrožují, že znovu vytáhnou jeho odložený případ. Záminkou má být cyklus televizních pořadů o politice a boji za osvobození, kterou se Sadiel zabývá. Ve skutečnosti Darien nevěří slibům o Sadielově ochraně, ale přistoupí na tuto hru a přemluví jej k návštěvě Francie. Na domluvenou schůzku, už Sadiel nedorazí... Známý tvůrce Yves Boisset si pro své politické drama vybral silné herecké osobnosti: Jean-Louis Trintignant jako novinář Darien, Gian-Maria Volonté coby neotřesitelný Sadiel a Michel Piccoli jako sadistický plukovník Kassar. (Česká televize)

(více)

Recenze (60)

Radko 

všechny recenze uživatele

Pevné puto tajných služieb, politikov, polície a cudzích ochraniteľských mocnosti vytvára, v prípade ohrozenia straty alebo oslabenia moci, nepreniknuteľnú mašinériu. Jej účelom je eliminácia ideových či politických protivníkov akýmkoľvek spôsobom. Popierajúcim všetky zákony aj práva, s plným vedomím vládnucich špičiek. Ľavicové vyznenie filmu je zjavné od úvodných záberov študentskej demonštrácie. Takých prebehlo na Západe v tých časoch veľa, kopec demonštrantov bolo zmlátených, občas boli aj mŕtvi. Moc to nijako vážne neohrozilo. Ideologický nános nevadí, pretože rozhodujúce je poukázanie na špinavé praktiky vlád, nech sú kdekoľvek na svete. Poznámka: Vo filme je ukázané prepojenie novinárčiny s tajnými službami. Obdobnú skúsenosť má aj Slovensko, kde jeden z mienkotvorných novinárov popri žurnalistike v "opozičnom" médiu pôsobil ako vysokopostavený dôstojník tajnej služby. ()

curunir 

všechny recenze uživatele

,,VRACIAŠ SA LEN ZO STRATEGICKÉHO DÔVODU? ALEBO KVÔLI FARBE NEBA, NEŽNOSTI TIEŇA, HLASU ŽIEN NA TRHU?" ,,KVÔLI CHUTI ZRELÝCH FÍG, VÔNI POMARANČOVNÍKOV, KVÔLI TVÁRAM ROBOTNÍKOV, KTORÍ SA UČIA ČÍTAŤ VEČER, PO DLHOM PRACOVNOM DNI, KVÔLI ČULOSTI SVADIEB A SMÚTOČNÝM SPEVOM. KVÔLI TOMU VŠETKÉMU SA VRACIAM!" __ Vo svojej dobe bol ,,Atentát v Paríži" film zo súčasnosti reflektujúci aktuálne politické dianie, ku ktorému sa v závere snaží vytvoriť istý postoj. Takáto forma angažovania bola pre vtedajšiu západoeurópsku kinematografiu pomerne typická, avšak z odstupom času môže byť pre dnešného diváka politická línia filmu málo zrozumiteľná. Našťastie postupne sa razí cestu do popredia aj formálna stránka thrilleru so všetkými potrebnými atribútmi. Celá plejáda popredných hereckých predstaviteľov vytvorila prevažne nejednoznačné charaktery, z ktorých - trocha netypicky - ako obeť a teda kladná postava ma zaujal hlavne Gian Maria Volonté. Inokedy melodicky popový Morricone vytvoril pre zdôraznenie tiesnivej atmosféry odvážny hudobno-zvukový experiment, ktorý mnohí jeho fanúšikovia odmietajú počúvať (soundtrack je hodnotený 1* z 5). Mne vie táto disharmónia z času na čas pohladiť dušu. Film si v budúcnosti určite znovu pozriem, aby som spoznal český dabing zo 70. rokov. (355. hodnotenie, 40. komentár) ()

Reklama

flyboyeda 

všechny recenze uživatele

Moc pekny film, politicko-spionazni thriller, jsou tam tajny sluzby, frajove s tlumicema, soudruzi hovori o svych vizich, politicky aferky a smecka i moralni selhani, souvislosti ala Francie vs kolonie atd., uzasna herecka sestava a dobra zapletka inspirovana skutecnou situaci/skandalem... Opet famozni a zneklidnujic hudba by Ennio, krasa... ()

borsalino 

všechny recenze uživatele

Dokonalý politicko špionážní thriller, ve kterém nemůžete nikomu věřit ani nos mezi očima. Zatímco se Trintignant nechal postupně zmanipulovat do role prostředníka, organizujícího vystoupení bývalého marockého ministra Sadiela a přítele v televizní debatě v Paříži, začnou tajné služby a temné osoby v zákulisí, připravovat úplně jiné plány. Film nekompromisně ukazuje prorůstání zločinu do všech sfér státu (politiky, policie, médií...), kdy už se smazává rozdíl mezi tajnými službami a nájemnými vrahy a politika slouží jen jako nástroj pro ukojení osobních mocichtivých ambicí. Závěrečná scéna, kdy je bezejmenná rakev na jakémsi opuštěném spuštěna do jámy a pouze kmitající ruce neznámých osob ji zasypávají hlínou, je opravdu mrazivá. K tomu je film pozoruhodný vysokou koncentrací vynikajících francouzských herců sedmdesátých let (Trintignant, Volonté, Piccoli, Noiret, Bouquet, Cremer, Périer, Bouise, Seberg) a přesně dávkovanou, neklidnou a skličující hudnou Ennia Morriconeho. Tohle už se dneska netočí... ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Nemám problém orientovať sa v politickej situácii šesťdesiatych a sedemdesiatych rokov. Je mi známe aj meno a v hrubých rysoch aj príbeh Ben Barku. Boissetov  film je nabitý dobrými hercami, pozrel som si ho v čase, keď nie som ohrozovaný zaspávaním a napriek tomu nevidím najmenší dôvod na to, aby som mu dal viac ako tri hviezdičky. Vlastne ma potešil iba Morriconeho vklad do filmu, ktorý utlmil naivno-ľavicové ladenie príbehu. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (5)

  • Vo filme sa hovorí o "vodcovi z arabskej krajiny", pričom nikdy sa nespomenie konkrétna krajina, no všetky náznaky vedú k Maroku. (Arsenal83)
  • Film je inšpirovaný aférou Ben Barka. Yves Boisset bol počas natáčania vystavený viacerým tlakom, financovanie filmu bolo trikrát zablokované a po záhadnom zmiznutí príslušných kotúčov sa museli scény mučenia nakrútiť znova. Uvedenie v kinách bolo predmetom útokov, ale film bol nakoniec úspešný. (Arsenal83)

Reklama

Reklama