Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V prosinci 1944, kdy už všichni věří, že Německo je poraženo a konec války se blíží, podniknou Němci poslední zoufalý protiútok na relativně klidném úseku fronty v Ardenách. Tanky plukovníka Hesslera se pokusí prolomit frontu s pomocí záškodnické jednotky v amerických uniformách a zničit strategicky důležitý most přes řeku Our. Podplukovník Kiley zjistí, že největší slabinou Němců je zásobování pohonnými hmotami. Chce obratným manévrováním dosáhnout toho, že Němci všechny zásoby spotřebují. Hessler však záměr prohlédne a s patnácti tanky vyrazí dobýt nedaleký americký sklad pohonných hmot. Právě tady se odehraje jedno z klíčových střetnutí slavné bitvy. (TV Nova)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (195)

Fiftis 

všechny recenze uživatele

Veľmi zaujímavé vidieť nejakú bitku aj z pohľadu nemeckej strany. To sa dnes už veľmi nenosí v amerických filmoch. Väčšinou dnes filmy začínajú a končia pohľadom na Americkú vlajku. Opäť ma zlákal hlavne Henry Fonda ale mal som pocit, že v tomto filme rozhodne nehrá hlavnú rolu, dokonca tu ani nemal extra priestor vyniknúť. To najlepšie na filme sú asi zábery na tanky, fanúšikovia týchto obrnených vozidiel si naozaj prídu na svoje. Rozpočet teda nebol malý, pretože sa nejedná o žiadne makety. Áno, je oveľa viac lepších filmov z obdobia 2.svetovej vojny a to aj z tak dávnej doby, z akej je natočený práve tento film. Ale táto snímka i tak má čím zaujať, akurát si tu neobľúbite žiadne postavy a tak ani neviete, komu držať palce. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Film si nehraje na velké umění, ale nabízí především gigantický obraz bitvy, která vychází především z ověřených pramenů historie. Při níž německá armáda chtěla bezstarostné Američany překvapit. Herci jako Henry Fonda, Robert Shaw, Robert Ryan, Dana Andrews, George Montgomery, film zvedají v sugestivní podívané válečných scén. ()

Reklama

Lacike 

všechny recenze uživatele

Nie som ziadny expert na bitky a na techniku z druhej svetovej, ale cela ta masivna nemecka ofenziva aj na mna pôsobila dost nevierohodne az absurdne. Az som mal pocit, ze nesledujem vojnovy film ale nejaky tupy akcny vyplach. Vyprava je velkolepa. Pocet tankov ohromujuci. Zamrzi, ze nie je pouzity ani jeden nemecky tiger. Jeden z najkrajsich tankov z druhej svetovej. To som rozpoznal aj ja. Namiesto neho su pouzite nejake americke tanky, ktorych presne oznacenie najdete v komentaroch ostatnych. Boje su masivne. Ale okolo druhej hodiny ma to uz zacalo extremne nudit, lebo to je furt to iste. A postavy tu znova nemaju dostatocny priestor, aby film nezacal nudit. Z postav ma najviac zaujal poskok nemeckeho velitela. Na americkej strane nebol nikto zaujimavy. Takze zostrihanie o hodinu by filmu dost prospelo. Komu stacia k stastiu nonstop vybuchy, tak sa bude bavit. 6/10. ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Američané si zprznili historii své dost možná nejslavnější bitvy na Evropském bojišti Druhé světové války víc než dostatečně, ale naštěstí to dojmu skoro neublížilo. Bitva v Ardenách patří do silné trojky klasických hollywoodských válečných velkofilmů, spolu s Nejdelším dnem a Bitvou o Midway. Od zbylých dvou eposů se odlišuje větším důrazem na jednotlivé postavy. Režisér žánr trošku okořenil westernem, díky čemuž děj působí trochu plytce a naivně. Když ale na jeho hru přistoupíte, tak nemá snímek chybu. Nabízí úplně všechno, včetně několika nezapomenutelných scén. A nejde jen o momenty z boje. Záběr na zamaskované Königstigery schované v Ardenském lese neztrácí sílu ani při druhé, třetí či čtvrté projekci. ()

Galerie (51)

Zajímavosti (23)

  • Kiley (Henry Fonda) létá průzkumným letounem Cessna L-19/O-1 Bird Dog. Tento typ se však začal vyrábět až v roce 1950. Ve filmu přestavuje ve válce používaný letoun Piper L-4 Grasshooper, kterému je vzhledově podobný. (Foxhound#1)
  • Ve filmu je bitva znázorněna na rovině a za krásného počasí. Ve skutečnosti byla převážně v lesích a vojáky, kteří tvrdě bojovali, sužovala zima, husté sněžení a nemilosrdný vítr. (Jimmy15)
  • Jednotka sabotérů v amerických uniformách byla v bitvě v Ardenách skutečně nasazena. Komandu velel SS Man Otto Skorzeny, který osvobodil Mussoliniho z jeho zajetí v horském hotelu. Když se Američané dozvěděli o komandu, tak nechal generál Patton na kontrolních bodech rozestavit afroamerické vojáky, aby kontrolovali podezřelé bílé Američany. Patton si byl totiž jistý, že až Němci pošlou jako komando kohokoliv, tak černoši to rozhodně nebudou. (liebgott)

Reklama

Reklama