Z českých mlýnů
Z českých mlýnů
Režie:
Miroslav CikánKamera:
Václav HanušHrají:
Theodor Pištěk, Zorka Janů, Jindřich Plachta, Svatopluk Beneš, Adina Mandlová, Vladimír Řepa, Jiří Steimar, František Filipovský, Anna Letenská (více)Obsahy(1)
Seznámíte se s rodinou mlynáře Kaliby, který je hrdý nejen na svůj mlýn, ale i na rodinou tradici, podle které se mlynářské povolání dědí na hoštěnickém mlýně už bezmála tři sta let. A protože pan Kaliba nemá syna, je jisté, že jeho jediná dcera Liduška si musí vzít za muže mlynáře. Možná by se tak i stalo, kdyby se Kalibovi nevypravili na jubilejní výstavu. Tady se totiž Liduška seznámí s pohledným inženýrem Karlem Loukotou, který je sice převelice horlivým členem cyklistického spolku Nežeň se!, ale proti lásce není vůbec imunní. Samozřejmě na něj čeká řada patálií a překážek, přičemž tou největší je samozřejmě mlynář Kaliba se svou urputnou snahou dodržet rodinnou tradici... Tento námět byl již v českém filmu zpracován v letech 1925 a 1929. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (33)
Selanka při jejímž sledování vás ani nenapadne, že vznikla těsně před atentátem na Heydricha, vyhlazením Lidic a Ležáků, leteckými útoky na Plzeň... . Komedie z prostředí českého venkova, kde se zpívá a rozverničí, si i přesto našla cestu do kin. Táhne ji J. Plachta společně s T. Pištěkem a jako bonus krásná Zorka. Najdeme i pár zajímavostí té doby, které nabourají zažité představy mnohých diváků. Takže neškodná zábava s drobnou osvětou navrch. ()
Ještěže hraje v tomhle filmu Jindřich Plachta. Jeho role je totiž natolik jedinečná a kouzelná, že sama o sobě by si zasloužila ještě o něco větší prostor, byť i tak jej má ve filmu dost. Kromě Plachty jsou ve filmu některé zajímavé tváře mezi herečkami, ale jinak jde jen o standartní práci, sice zručně řemeslně zvládnutou, ale nikterak vybočující směrem nahoru či dolů z řady mnoha jiných komedií té doby. ()
Klady: Kouzelná scéna na policejní stanici, vtipně spojení Plachta (mlynář Kaliba) + Pištěk (krajánek Šafránek), Ferencova výkladní skříň jeho obchodu a bajkajal. Minus: Kocourkovští učitelé, někdy doslova v neúnosně dlouhých scénách..Jinak souhlas s Radyem, Plachtova figurka je skutečně kouzelná, skoro to občas vypadá, že jde přímo o hlavní postavu, strhává na sebe veškerou pozornost, určitě by si zasloužila více prostoru, ale to bychom nejspíš skončili úplně někde jinde.. ()
Opravdu překvapivě příjemná a vtipná komedie z počátků dvacátého století. Hereckými tahouny jsou Pištěk a Plachta, vzácně se doplňující. Snad nejpůvabnější role Zorky Janů, k tomu Kocourkovští učitelé (z nepochopitelných důvodů filmaři neužívaní) a další z opileckých výstupů Ference Futuristy. Hodinu a půl se příjemně a vkusně bavit, není dnes až tak málo. ()
Na filmu mě zaujaly zejména dvě věci: a) že v prudérním 19. století mohl vážený starosta a magistrátní úředník klidně chodit do pochybných podniků, kde se tančil kankán, aniž by to mělo negativní vliv na jejich pověst b) na příkladu cyklistů ze spolku "nežeň se" byl divák nádherně poučen o tom, co je potřeba dělat, aby člověk dosáhl met nejvyšších. Tito mužové vůbec netrénovali, pouze plácali na schůzích, a přesto lehce překonávali na desítkách kilogramů vážících kolech jakékoli vzdálenosti, a navíc za bujarého zpěvu písní. A proč byli schopni takových výkonů? No protože neměli manželky, které by je vysávaly z fyzických i psychických sil! ()
Galerie (32)
Zajímavosti (6)
- Filmový mlýn je Dědkův mlýn v Unhošti ev. č. 488. Je pojmenován po mlynáři Martinu Dědkovi, zvaném Suchý mlynář, o kterém se písemné zprávy zmiňují v první polovině 18. století. V minulosti byl mlýn také nazýván Křížový. Po roce 1989 zchátralé stavení mlýna změnilo nejen svoji podobu, ale i svůj účel. V objektu se vyráběly housle a později sloužil jako zájezdní hostinec. (sator)
- Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach Prahy a v meste Unhošť. (dyfur)
- Ve filmu vystupují a zpívají „Kocourkovští učitelé“, původním názvem „Pěvecké sdružení učitelů kocourkovských“. Bylo to poloprofesionální pěvecké sdružení, jež působilo na scéně české populární hudby prakticky od konce 1. světové války až do roku 1957. Do souboru mimo jiné patřil tak skladatel Julius Kalaš. (sator)
Reklama