Někdy veselo někdy smutno

Kajol bola nádherná, Hrithik výborný tanečník, Kareena vyzerala ako tmavovlasá Paris Hilton a nezachránil to svojim pohľadom ani Shahrukh. Príbeh typický bollywoodsky, kopec uplakaných ľudí, prehrávanie, strašne veľa pátosu, krásne kostýmy, v Londýne naopak otrasné, celkom slušné tanečné choreografie, muziku som už aj lepšiu počula ... ja viem, Bollywood, ... ale ja som sa miestami celkom dosť trápila. Takže nabudúce. (03.03.2016)

Napriek tomu, že je to z tohto storočia, pôsobilo to na mňa strašne staromódne. V duchu starej školy. Príliš uplakané, príliš dlhé, odtancované a odspievané so strašným afektom a príbeh musel byť oveľa krajší na papieri ako v tomto troj a pol hodinovom balaste. Je to síce naplieskané hereckými hviezdami prvej úrovne. Ale čo z toho, keď shahrukh ničím neprekvapuje, Amitabh viac menej iba "vystupuje", Kajol afektuje (ale stále je krásna, o tom pokoj), Kareena hrá celkom odveci rolu sexbomby a Hrithik je na rozdiel od súčasnosti ešte len rádoby cool fracek typu Zac Efron. Asi najsilnejšie herectvo som vnímal od mamky v podaní pani Badhuri. Takže... pod tri sa nedá, snahy je tam citeľne dosť, ale aj na základe tržieb a celkového vrúcneho prijatia publikom, ba dokonca kritikmi, si tuzemský divák, ktorý si povie, že to s týmito filmami skúsi, bude podľa mňa asi skôr sklamaný. A to je škoda. (23.02.2017)

Toto je "obrovský" film po každej stránke, svojou dĺžkou, výpravou, obsadením, námetom, spracovaním, proste všetkým. Je to klasika a to hovorí za všetko. Krásna hudba, veľmi podarená. Námet samozrejme na Indiu klasický, láska, rodinné vzťahy, láska rodičov, tradície a ich búranie, aj keď niektoré prezentované tradície sú s tradičnými indickými trochu na nože, ale kto by im to vyčítal, toľké roky britskej nadvlády sa niekde prejaviť musia. Hlavne vzdelanejší ľudia v tom majú trochu chaos a od tých klasických tradícií sa odkláňajú viac či menej. Tak či onak, je to veľkofilm, ktorý stojí za to. (21.01.2019)

O tento film jsem se zajímal především z důvodu extrémně dlouhé stopáže (co je nad tři hodiny, zřídkakdy bývá špatné). Dostalo se mi příjemného audiovizuálního i emocionálního zážitku. Nejsilnější stránkou K3G jsou muzikálová čísla, jimž vévodí kultovní "Shava Shava". Je vidět, že na kostýmech a výpravě se nešetřilo, a z prostředků, které na ně padly, by se nejspíš najedlo nejedno bombajské předměstí. Z hereckého obsazení na sebe největší pozornost strhává krásná a příjemně ujetá Kajol v roli Anjali. (546.) (28.02.2010)

Film, který díky svému kultovnímu statusu a obrovskému komerčnímu úspěchu v Indii i v zahraničí do značné míry ovlivnil představu mnoha zápaďanů o bollywoodské produkci. A nejsem si jist, zda vždy v dobrém. Na všechnu jeho sladkost, patetičnost a "ubíjející tradicionalizmus" se dá ovšem s úspěchem nahlížet jako na kousavou ironii (Viz. rozpory v "tradicionalistických" hodnotách Raichandových, kteří sice prožívají Diwali jako otázku života a smrti, ale bydlí v domě v typickém britském stylu, nosí západní oblečení a do svých tradic počítají i univerzitní studium v Anglii. Proti nim zase stojí Anjali, rodačka z Čándní Čauk, která naopak žije v Anglii, ale ven chodí jedině v sárí a životní styl Angličanů je jí proti srsti.) Hodně o významu jednotlivých scén napoví i hudba, která krom skladeb vytvořených přímo pro film zahrnje i indickou státní hymnu, nacionalistickou píseň Vande Mataram i veleznámý britský cover "camp" hitovky It's Raing Men. I s různými klišé se tu zachází uvědomněle a systematicky, mnohá ani nejsou indická, ale právě britská, potažmo americká (matka obejme syna před početným "publikem" a všichni tleskají)... Inu, K3G vůbec není tak prostá a "typicky indická" podívaná, jak by se zejména nepoučenému divákovi mohla jevit a bollywoodským pionýrům bych ji tedy raději moc nedoporučoval. A to i částečně z osobního důvodu, protože nemůžu tvrdit, že zrovna K3G by představovalo ten typ filmu, kvůli kterým mám Bollywood rád. (30.11.2009)