Paříž, Texas

Paříž, Texas (jíž jsem trucovitě odkládal spoustu let) je dalším ze zlatých důkazů toho, že nejpronikavější pohled na americkou společnost přinášejí zejména neameričtí režiséři (Stroszek, American Beauty, Ice Storm). Wim Wenders je král! Naprosto přesný scénář Sama Sheparda (Nebeské dny) ožívá ve Wendersově pojetí v organickou road movie a boří tradiční narativní schémata, pro americký film tak typická, stejně jako mylnou představu amerického snu.+ osobní poznámka: Nastassja Kinski je zde ještě více okouzlující než ve filmech TESS a AMORE PER AMORE, a to už je fakt co říct! (05.04.2024)

Nádherný silný film se skvělou hudbou Ry Coodera, melodramatická road movie - dle mého nejlepší film Wima Wenderse... Fantastické dlouhé úvodní zaběry pouště a vůbec kamera Robbyho Mullera. Výborná a krásná a mladá Nastassja Kinski jako "padlá" Jane ve své z nejlepších rolí ... Přiznávám - slzy v očích... (21.10.2005)

Jak se takhle může ztratit jeden druhému? Celé je to vlastně ambivalentní. Jsou ty postavy ve svém životě silné? Ano a ne. Mohly něco udělat jinak? Ano a ne. Dopadlo to nakonec "dobře"? Ano a ne. Vlastně nejde o odpuštění, ani sobě, ani druhému - to bychom museli nejprve pochopit věci, které možná pochopit nejdou. Není pro ně vysvětlení a není pro ně omluvy. Zatím nám musí stačit "pouhé" smíření, které alespoň ponechává ten uklidňující prostor s trochou naděje, že vysvětlení snad jednou najdeme. Film o smutku po smutku. (Po "V běhu času" druhý Wendersův vrchol) (13.05.2018)

Těžko říci, co právě z tohoto filmu činí takový kult. Mě osobně se líbilo že Wenders zachytil Ameriku, tak jak může jen dychtivý cizinec, kterého i pro američana zdánlivé banality života fascinují. A tak jsou v jeho podání i nehostinné pustiny a mrtvé zapadákovy místem s duší, které lze milovat. Jeho kameraman Robby Müller dokázal působivě zachytit nekonečný pustý prostor texaského pohraničí téměř uhrančivým způsobem. Dějová lini je velmi pozvolná, ale díky roztomilému hereckému výkonu Stantona, připomínajícího dospělé dítě, které běhěm krátké doby dospěje, či díky scénáři, který tak nějak hladí po duši jsem se nenudil. A posledních 30 minut se pozvolné tempo změní tak, že jsem na čas úplně zapomněl, protože setkání Travise a Jane je tak krásné, že nemám slov. Takže pokud chcete objevit kouzlo tohoto filmu, musíte si počkat až do konce. Protože ten je tak pěkným pojednáním o pomíjivosti vztahů, že to snad nemá obdoby. (22.11.2011)

Tahle road movie je považovaná za nejlepší film Wima Wenderse a já s tím v podstatě souhlasím. Hodně pomalý snímek, který stojí na atmosféře, kameře, která jednak využívá úžasných amerických exteriérů, jednak dokáže dokonale zachytit nenápadně sdělované emoce filmových hrdinů. A především stojí na dokonale zvolené hudbě, která dokresluje příběh. Herci jsou typově i hereckým projevem přesní, Harry Dean Stanton je krásně opotřebovaný, Nastassja Kinski křehká a nevinná i během účinkování v peep show a představitel dětského hrdiny hraje jako z partesu. Celkový dojem: 90 %. Je to film o rozpadu jednoho manželství a pokusu o návrat když už ne do role partnera, pak aspoň do rodičovské role. (10.04.2009)