Ocelové magnólie

Hořká komedie o přátelství a je adptací stejnojmenné divadelní hry Roberta Harlinga z roku 1987. Šest hlavních postav filmu jsou ženy. Vytvářejí tři dvojice, ve kterých jsou si bližší - kadeřnictví, rodina, starší přítelkyně. I když jsou povahově rozdílné, snaží se otupovat hrany svých běžných problémů radami, povídáním si, nebo malými výpomocemi. Jsou to křehké ženy a mnohé věci se jich dotýkají do hlouky duše, ale když jde do tuhého, jsou jako z oceli a je možné se o ně opřít. Výběr hereček do jednotlivých rolí je zajímavý a myslím, že se povedl. Divadelní hra se více soustředila na Shelby Latcherie (Julia Roberts), diabetičky, které po porodu selhávají ledviny a rodina ji nemůže pomoci. Film se více soustředil na vztah přítelkyň a na jejich veselé a smutné chvíle. V roce 2012 se film dočkal televizního remaku s afroamerickými herečkami. (30.09.2014)

Je to babský film - takový ten o ženských, třeba i různého věku, kteří se někde potkávají (zde sousedky - v salónu krásy jedné z nich), povídaj si, "řeší" menší i větší starosti všedního dne, stane se nějaká tragédie, ale ony to zvládnou - hodně právě proto, že se vzájemně mají. A celé je to vyplněné příjemným, laskavým humorem, tunou smíchu a pár slzami, má to pěkné kulisy a plno báječných hereček a celé je to nakonec obrovsky optimistické, dodávající energii. A takové filmy mám ráda, moc, když přijde chuť a je jich třeba. (22.04.2012)

„Je to pravý gentleman. Vsadím se, že si vyndá nádobí z dřezu, než se do něj vyčůrá.“ Citové peripetie několika žen v malém městě, které je jinak plné střelených lidí, kdy mnoho z nich se zúčastní chystané svatby budoucí herecké hvězdy. Přelom osmdesátých a devadesátých let byl totiž přelomem i v kariéře Julie Roberts, která v konkurzu porazila mladší a zkušenější kolegyně, a roli urvala pro sebe. A to křehké jižanské krásky, která se následně rozhodne mít dítě i navzdory tomu, že jako těžká diabetička ohrožuje vlastní život. Julia se nenechala zastínit slavnými kolegyněmi a role jí dokonce vynesla Zlatý glóbus. Tři hvězdy a kousek. (05.09.2020)

Spíš než melodrama to podle mě byla tragikomedie. Žádná z ženských postav mi nepřišla papírová a fandil jsem všem. V hitovém a hvězdně obsazeném snímku se neztratila, ale naopak ještě před Pretty Woman zazářila do té doby neznámá Robertsová. Ačkoli mám s výjimkou Hannahové slabost pro všechny herečky v hlavních rolích, musím ji zdůraznit zvláště u... Partonové. Nemůžu si pomoct, ale vždycky když ji vidím, musím se usmívat. // 78% (06.07.2023)

Překvapivě vtipný film, bohužel od druhé půle (pochopitelně a očekávatelně) se zvyšujícím se počtem dojemných momentů, na které já v tomto balení prostě nejsem. Ale i když balancuje dost často na hraně a občas z ní i spadne, přece jen se nerozplizne na výhradně slzotvorné prvočinitele. A některé hlášky svérázných Jižanek jsou vážně hodně povedené. (20.11.2007)