Hodiny zoufalství

Film, ktory znamenal definitivnu bodku za reziserskou karierou Michaela Cimina. Ono je ho kariera dostala vazne trhliny uz filmami ako Heaven´s Gate a Year of the Dragon /oba vazne prepadaky/, no a Desperate Hours bol uz ten slavny klinec do rakvy. Jednu hviezdu len kvoli Hopkinsovi, ktoreho mam stale rad. Ludia typu Rourke idu uplne mimo mna ...... 10 % (29.03.2013)

Originál Desperate Hours, The s Bogartem jsem bohužel zatím neviděl. Tohle je ale skutečně značná, klišovitá slabota, kterou nezachraňují ani velká herecká jména. Minimálně pokus o několik noir prvků se Ciminovi upřít nedá, stejně mě však solidně zklamal. (29.09.2005)

Na začátku jsem si říkal -co to sakra je? Tvářilo se to jako naprosto nemastný film, který prohrává i s většinou podobně zameřené televizní tvorby. Od vniknutí do domu to jde ale dost nahoru a hlavně David Morse v roli polobezduchého a ukázkového hnusáka je chuťovka. Dál už to pak jde podle klasických kolejí, takže jsem byl spokojen. (07.09.2008)

Hodiny zoufalství se naštěstí nekonaly. Úrověň thrilleru je opravdu namočena do slabšího období devadesátých let, Rourke i Hopkins jsou naprosto průměrní, dialogy místy směšné, ale je to koukatelné. V dnešní době by takový film těžko obstál, kor kdyby v něm hráli takoví borci, co se předvedli zde. David Morse i jeho parťák Elias Koteas na vedlejší role skvěle vybarvili tento filmek. Dobře zabitý večer. 60% (20.06.2015)

...A dobro pokořilo zlo, a šlechetný Anthony Hopkins se vrátil ke své pěkné ženě Mimi Rogers, mezitím co Mickey Rourke prostřílený umírá na jejich trávníku, před domem jejich domu Amerických snů. Zlá právnička byla potrestána a nedůležitý bratr zemřel v kaluži krve. Divákům bylo opět dokázáno, že FBI je jednička, a že rodina je to nejdůležitější, a že drží vždy při sobě. Ach jo. (02.10.2011)