Aberdeen

Typicky skandinávské téma alkoholismu, s typicky brutálním ztvárněním (otec alkoholik, dcera, co se taky umít pořádně napít respektive sjet kokainem ... ), se zřetelnou dávkou nadsázky až sebeironie. Prostě něco extra. A je jedno, že to není tak úplně syrová realita, vždyť se nejedná o dokument, takže si film může dovolit -tady hodně negativně zmiňovanou- "vykonstruovanou" zápletku. Těžiště a poselství tohoto filmu netkví v této zápletce, nýbrž v pocitové rovině filmu. A to, že se lidičky v tomhle filmu chovají absurdně, vždyť o tom to je! (20.01.2006)

Výborná dráma, na ktorej mi "vadila" len maličkosť; tak ťažký alkáč by sa do tak triezvo vynikajúceho tip top forma stavu behom dvoch dni nedostal ani zabohaživého! Mám svoje odchlastané a trochu na túto tému si ešte čo to z mojej hmlistej minulosti pamätám. P.S Mladá Lena Headey mala taký hlas, že ked som zavrel oči, tak som videl Kelly Macdonald! (23.06.2017)

Pokus o vykreslení rozpolcených vztahů několika lidí za pohnutých okolností v jednom skandinávském roadmovie. Kaisa (Lena Headey) bere svého otce, který má velmi vážné problémy s alkoholismem, za umírající matkou Helen (Charlotte Rampling, kterou můžete znát z úžasného filmu Woodyho Allena Stardust Memories, a která si po filmu Znamení a zázraky opět zahrála partnerku Stellana Skarsgårda). Jejím motivem je soucit a respekt k matčinu přání, krom toho už přišla o všechny důvody k cestě do symbolického skotského Aberdeenu. Charaktery postav jsou dle mého názoru vykresleny přesvědčivě, což se promítá i ve vzájemných vztazích, které jsou rovněž realistické. Dojem se snaží umocnit i kamerové zpracování. Obraz je svěží a prosluněný a často sleduje dění s nezúčastněným odstupem. Život je nevděčný a proměnlivý jako den, kdy se oslnivý úsvit s časem mění v žár a později v soumrak. Právě zmíněné světlo je povýšeno z pouhého atributu obrazu na prvek vyprávění. Další z technických kvalit je hudba. Nejprve nostalgicky monotématické piano, později zas umírněné ozvěny větru při cestě setmělou pustinou a neskutečně optimistický motiv je vyčleněn vzpomínkám na dětství. Přes veškerou snahu a kvality mi Aberdeen nedovolil hlouběji proniknout do problematiky. Může za to pravděpodobně jasný direkt, kde je jsou pravidla dobrého a zlého předem stanoveny a není připuštěn vlastní náhled diváka. V jinak upřímném pohledu na lidi a jejich trápení se tak prokresluje několik polopravd o lidských citech a reakcích. Ale to je na dlouhou polemiku. (20.01.2006)

„Jak se menuješ?“ - „Kaisa.“ - „Kaisa…to je hezký jméno. Co znamená?“ - „Zeptej se jeho, to on měl ten zkurveně skvělej nápad.“ Téma mě nijak zvlášť nelákalo, díval jsem se hlavně kvůli režisérovi a hercům. Moland mě i napotřetí potěšil, a přestože Vzkaz v láhvi a Boj sněžného pluhu s mafií řadím výš, Aberdeen o mnoho nezaostává. Jednoduchý děj táhnou suverénně vpřed ústřední postavy otce a dcery. V případě Švéda jsem se dočkal potvrzení kvality a jeho alkoholik opravdu byl maximálně věrný, ale překvapila mě Lena Heady, nejen výkonem, ale i hlasem, protože takhle rozkošný přízvuk jsem zaznamenal snad jen u Kelly Macdonald (měl bych víc zapátrat v její rané filmografii). Jinak je tahle road movie dle očekávání dojemná, ale nezaznamenal jsem citové vydírání. Tu a tam se člověk i (hořce) zasměje, ostatně „sbližování“ dcery a otce je dost bouřlivé (a nechtěl bych u něj být osobně jako Clive). Hodnotím solidními 4*. „Určitě nepotřebuje doktora?“ - „Doktorů se bojí.“ - „Jak to můžeš vědět?“ - „Je jako ty. Bojí se všeho skutečnýho.“ (09.06.2019)

Dwejn říkal, že je to dobrý a jak už se stalo zvykem, spletl se, je to vynikající. Lena Headey nikdy nebyla má favoritka, ovšem zde ukáže nejen nádherná prsa, ale pořádnou dávku perfektního herectví, které nesklouzává k přehrávaní. Takže Leno, jestli je toto ta tvá TOP životní role, díky za ni, na Kaisu nikdy nezapomenu. Ach Kaisa, nebýt toho koksu, bezchybná roštěnka :) A těch hlášek, nezapomenutelných scén...sobové a naprosto perfektní sountrack. A i ten primitiv na hraně deliria je kulantně zahraný jakýmsi nesympatickým seveřanem. Vůbec nechápu, co se stalo... Nejsem dvakrát příznivec road-movie a vyloženě nesnáším filmy a alkoholicích, chlastu a rakovině. A zde je všehno tohle nemilé, co se mi jednotlivě příliš neslučuje se sledovatelností namícháno v neskutečně lahodný koktejl, kterým se s chutí budu opíjet pravidelně. Hlavně už se nemůžu dočkat projekce v zimním, nejlépe vánočním období. Pecka jako hrom a Kaisa :) (16.07.2014)