Nebeská brána

Director's cut. Takto to vyzerá, keď má režisér voľnú ruku. Všetko je veľkolepé, každá druhá scéna je davová – ešte aj obyčajný prechod ulicou je sprevádzaný stovkou komparzistov a minimálne päťdesiatimi vozmi behajúcimi hore dole. Občas tak máte pocit, že Ford a Leone točili televízne inscenácie. Priznávam, že scény zo školy, korčuľovania i kohútích zápasov by som zniesol v menšom rozsahu, ale fakt som žasol nad tou výpravnosťou. A keď sa (v druhej polovici) začnú diať veľké veci, sú fakt veľké a ak sa aj niekto dovtedy nudil, musí uznať, že režisér má film pevne v rukách. Ťažko povedať, nakoľko by bol tento western funkčný v klasických (finančných i stopážových) „rozmeroch“, ale pochybujem, že ešte niekedy v rámci žánra niečo porovnateľné vznikne... (09.09.2016)

Slavny film Heaven´s Gate od Michaela Cimina /Lovci jelenu/, ktory sa stal totalnym prepadakom a prakticky pochoval jeho rezisersku karieru. Dlzka 219 minut ako reziserska verzia je sialena, a divaka dokonale unudi. Dalej su tu take zbytocnosti ako 100 -ky nepotrebnych komparzistov, problemy boli uz od prvych dni tocenia. Dve stranky z vyse 110 stranoveho scenara mali byt natocene za 1 den, v reali sa tocilo 5 az 8 stranok zo scenara za den. Potom vznikol casovy sklz. Rozpocet narastol z povodnych 10 milionov dolarov na obludnych 44 milionov /cim chcel Cimino asi konkurovat legendarnej Kleopatre, neviem/ a na vysledku sa to pekne podpisalo - v kinach film doslova zhorel a utrzil smiesne sumy. Dalej. Su tu sice sceny ako rozlahla nadherna slnkom preziarena krajina a nadherne scenerie, ale dej sa akosi vytratil, respektive ho tu vobec niet. Herci ako Kris Kristofferson /Peckinpahov Convoy, Bring me the Head of Alfredo Garcia/, Brad Dourif /One Flew Over the Cuckoo´s Nest - neskor znamy Grima z Lord of the Rings/ popripade Joseph Cotten /Obcan Kane, vynikajuci europsky noir 3rd Man/ nehraju dohromady nic, ich postavy su len jednorozmerne a ploche. A film tymto vsetkym divaka dokonale unudi. Uz chapem, preco Cimino vyhasol a preco je dnes tam, kde je. 15 % (13.01.2015)

Měl by se film opěvovat jen proto, že jeho tvůrce dosáhl nadlidského perfekcionismu a každý rám zastupuje tu nejrozmáchlejší výpravnou kinematografii? Jestli ano, tak si Nebeská brána zaslouží ne 5, ale rovnou 10 hvězd. Jenže film podléhá i složitějším způsobům komunikace s divákem a já se ne vždy tetelil blahem nad tím, jak bídně vykreslené postavy kroužily tři a půl hodiny na tanečních parketech, po americkém západě a v milostném trojúhelníku, který nemá žádný emocionální základ. Motiv kruhu, v němž se celou dobu bloudí (v průběhu závěrečné bitvy i doslovně), vytváří neopakovatelně pocitový antiwestern o rozkladu amerického snu a slepém putování za lepší budoucností, v němž Cimino suverénně prokázal nehynoucí sílu obrazového 'Leanovského' vyjadřování - často jsem byl upřímně uchvácen složitou strukturou životem bující mizanscény či nasvícením a rámováním statických záběrů. Nebeská brána je umělecké dílo, které ale vyvolává asi takovou diváckou odezvu jako předražené obrazy v galerii - jste na ně po nějakém čase naštvaní, že je nemůžete mít a sáhnout si na ně. Jakkoli je tedy ve filmu spousta pasáží, které si zaslouží zarámovat a vložit do trezoru, zároveň obsahuje i plno scén, které nedávají valný smysl a jsou tak dlouhé, že i v té galerii by jim před jejich skončením zhasli a zavřeli. A jakkoli je Nebeská brána skutečně pozoruhodný a zřejmě poslední snímek svého druhu, při srovnání s podobně žánrově rozvratným Tenkrát na západě docela paběrkuje. A znovu bych si ji na rozdíl od Leoneho mistrovského díla jen tak nepustil. 75% (18.03.2020)

"Michael Cimino upsal kvůli Lovci jelenů svou duši ďáblu. A ten si pro ni právě přišel" (z dobové recenze). A studio upsalo tolik milionů na produkci, že jim v závěru zbylo na jednoho kytaristu. Hodnotit tento film není lehké, ale argument, že v případné 5,5h dlouhé verzi mohl film vypadat lépe, prostě odmítám (viděl jsem director's cut). Nebeská brána chtěla být obří freskou o Západě, jaký skutečně byl - ne plný kovbojů, ale imigrantů, proti kterým se obrátí vlastní americká vláda. A Západ navíc pojímá více tak, jak plyne život, než jak funguje film. Spíše než souvislým příběhem je jakýmsi sledem scének a epizod, které jsou navíc mnohdy zdánlivě zbytečné nebo pro děj téměř nepodstatné. Stejně tak postavy postrádají nějaký větší vývoj, hlubší charakteristiku, spoustě těch vedlejších chybí jakákoli návaznost a smysl a obrovský dav imigrantů (několikrát uslyšíte i češtinu/slovenštinu) vystupuje spíš jako jeden prvek. Dialogy jsou často zcela o ničem a mimo závěrečné bitvy (která v hrubém sestřihu vydala na samostatný celovečerák) se film neskutečně vleče. I Leone je oproti tomu celkem akční. Snímku bohužel chybí nějaká esence, díky které by se nad tyto věci mohl divák zcela povznést, působivosti filmů zmiňovaného režiséra totiž ani zdaleka nedosahuje. Možná i díky jednoduchoučké hudbě. Za co tedy to hodnocení? No, za to, za co režisér především utrácel. Hlavním hrdinou filmu je totiž scéna a to scéna s velkým "S", pro kterou je kinoformát naprostou nezbytností snad v každém druhém záběru. Scéna s neskutečnou výpravou, exteriéry, obrovským komparzem a smyslem pro detail. Scéna, která působí dojmem, že film jí mnohdy dělá jen kulisu nebo vysloveně překáží. V tomto ohledu dotáhl Michael Cimino svůj záměr téměř k naprosté dokonalosti. A až bude někdo zase lamentovat nad komerčností nějakého projektu, tenhle film může sloužit jako příklad, kdy jistý režisér poslal díky své umělecké koncepci ke dnu filmové studio i svou oscarovou kariéru a dost možná uzavřel jednu hollywoodskou kapitolu, ve které měl ještě režisér to hlavní slovo. (01.04.2006)

Neuvěřitelná monumentální freska, která byla předem odsouzena k neúspěchu. Cimino zbavuje slavný Divoký Západ všech romantických mýtů a zobrazuje jej jako místo, kde spravedlnost není pro všechny, ale jen pro vyvolené bohaté elity s dobrým rodokmen. Místo, kde právo na sebe bere podobu najatých zabijáků, kde americký sen přistěhovalců je nemilosrdně pohřben v blátě a rozstřílen kulkami z pušek. Antiwestern, který nemohl být víc anti. John Ford by nevěřícně zíral, co se stalo s jeho milovaným žánrem. Ale nebyl by sám, v roce 1980 nevěřícně zírali snad úplně všichni. Ne, tento smutný, nihilistický obraz Ameriky prostě nemohl slavit úspěch. Nemohlo ho zachránit ani to, jak moc úchvatný je. Cimino byl perfekcionista, šílenec, který prostě musel stvořit dech beroucí scény, vybrousit je do dokonalosti. Nevím, zda Nebeskou bránu viděl David Lean, ale pokud ano, tak všechnu tu velkolepost, srovnatelnou s jeho nejslavnějšími filmy, musel ocenit. Pro Cimina neexistuje slovo kompromis, nic takového není možné, je to cítit z každého záběru. Už jen ten fakt, že ve filmu slyšíme, jak imigranti mluví různými jazyky. Slyšíme němčinu, polštinu, ruštinu, češtinu a další jazyky, které jsem s jistotou nedefinoval. Klidně to mohli být příslušníci jednoho národa, klidně mohli všichni mluvit anglicky, ale to by Cimino asi nedopustil. Postavte celé město, oblečte davy komparzistů do dobových kostýmů, naučte je bruslit, tančit valčík, je mi jedno, kolik to stojí. Musí to být dokonalé. Užil jsem si každou sekundu tohoto filmového monumentu. Ano, dá se tomu vyčíst mnohé - prostý příběh, nelogičnosti, nepřesvědčivě popsaný milostný trojúhelník... Dalo by se o tom debatovat celé hodiny až do vyčerpání, ale já tyhle výtky nepovažuji za důležité. Tohle je čistý, totální film, jehož sledování je samo o sobě zážitkem. Chtěl bych vidět onu úplně původní 5,5hodinovou verzi. Na co největším plátně. (03.07.2013)