Reklama

Reklama

Proslulé drama o dobývání Divokého západu a zhroucení přistěhovaleckého snu. Rok 1870. Skupina prominentních studentů absolvuje na Harvardu práva a zdá se, že jim svět leží u nohou… O 20 let později se někteří z nich vydávají z pohodlí města na divoký středozápad Johnson County, kam je žene touha po dobrodružství i úsilí vydobýt si vážené místo v ustavující civilizaci. Střetnutí s realitou však není takové, jak si představovali. Brzy jsou zavlečeni do krutého konfliktu se starousedlíky a evropskými imigranty, což znepokojivě směřuje k hrozbě masové čistky. Během sváru se odehrává bouřlivý milostný trojúhelník mezi maršálem Jamesem Averillem (Kris Kristofferson), bordelmamá Ellou Watsonovou (Isabelle Huppertová) a vymahačem rančerů Nathanem D. Championem (Christopher Walken)... Jeden z největších finančních propadáků dějin soudobé kinematografie natočil Michael Cimino (Thunderbolt a Lightfoot, Lovec jelenů), který epickou freskou 19. století pošramotil svou hvězdnou reputaci a stal se pro Hollywood enfant terrible, podobně jako kdysi jiný megaloman, Erich von Stroheim. Cimino westernovou parafrází na Coppolovu neméně epickou Apokalypsu téměř přivedl ke krachu studio United Artists, když čtyřikrát překročil rozpočet. Natáčení započaté roku 1979 provázely s ohledem na Ciminovo puntičkářství ustavičné přetáčky, překračování denních plánů či opětovné bourání a stavění kolosálních staveb, což se odrazilo na více jak 200 hodinách pořízeného filmového materiálu. Původní sestříhaná pracovní verze představená producentům činila 325 minut, načež byl Cimino nucen snímek sestříhat na 219 minut. Nicméně po prvotních nevalných výsledcích po premiéře roku 1980 Cimino své opus magnum nakonec pro kinodistribuci sestříhal na necelých 150 minut. A tuto verzi Česká televize uvádí, ačkoli v průběhu dalších let vznikly ještě dvě varianty: „radikální“ (219 minut) a restaurovaná režisérská (216 minut). Na počátku 80. let zavrhované drama se postupem času – i díky opětovným znovuuvedením – dočkalo přehodnocení, když začalo být chápáno jako jedno z posledních vrcholných děl dědictví tzv. nového Hollywoodu, které charakterizovalo umění tvůrců Stevena Spielberga, Francise F. Coppoly, Dennise Hoppera, Mikea Nicholse, Roberta Altmana, Martina Scorseseho a dalších. Této nové generaci filmařů bylo od 2. poloviny 60. let umožněno více experimentovat v rámci klasického hollywoodského vyprávění, což se odrazilo na hravé práci s žánry i pokrokovém technickém zpracování. Nebeská brána není výjimkou. Ačkoli rozeznáváme rysy westernového žánru, Nebeskou bránu lze označit také za historický či válečný velkofilm, stejně jako umělecky ztvárněné melodrama. Pedantství Michaela Cimina ve spolupráci s osobitým kameramanem Vilmosem Zsigmondem (McCabe a paní Millerová, Vidiny, Blízká setkání třetího druhu) dovolilo dech beroucím způsobem vykreslit tragický námět začarovaného kruhu, který symbolicky přejímají pohyby kamery, uspořádání aktérů, ale též svícení s výtvarnou kompozicí scény. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (116)

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Velkolepá záležitost, která v podstatě položila United Artist, kariéru Michaela Cimina a uzavřela jednu kapitolu Hollywoodu. Cimino chtěl natočit Nebeskou bránu přesně podle svých představ a to se stalo megalomanskou výzvou, na kterou by možná ani dnešní technika nestačila. Chvílemi jsem měl pocit, že se dobře zná s Terencem Mallickem (Nebeské dny 1978?:)) a společně sdílejí lásku ke krajině a obrazové kráse/kvalitě svých filmů. Cimino totiž narazil na své megalomanství se vším všudy a z Nebeské brány udělal nudný a předlouhý snímek. Postavy i příběh působí jako do počtu. Příběh ještě k tomu postrádá výraznou logiku, hloubku a ucelenost. A to nemluvím o prologu a epilogu, které jsou ... Nechme to. Tohle je prostě hrozně problematický film, protože většině lidí prostě nebude krásná kamera a "kmotrovsky-westernovská" hudba stačit k uspokojení. Jakákoliv akce přichází až v závěru... Nekonečný perfekcionista Cimino si zde prochází naprostou ztrátou nadhledu nad vlastní látkou. Není první, ale v mnohém jeden z posledních, ale s trochou nadsázky lze říct, že kvůli Nebeské bráně je plátno v kině tak velké... Takže ne zklamání, ale spíše očekávaná nuda roztažená na více jak tři hodiny, bez tempa, silných postav, příběhu, ale s obrovským důrazem na reálnost prostředí a jeho (špinavou) krásu. V mnohém legenda o propadáku a vše okolo filmu vytváří fenomén, který dělá z Nebeské brány film lepší, než jakým opravdu je. (viděna 219 minutová verze v původním formátu) ()

klerik 

všechny recenze uživatele

Director's cut. Takto to vyzerá, keď má režisér voľnú ruku. Všetko je veľkolepé, každá druhá scéna je davová – ešte aj obyčajný prechod ulicou je sprevádzaný stovkou komparzistov a minimálne päťdesiatimi vozmi behajúcimi hore dole. Občas tak máte pocit, že Ford a Leone točili televízne inscenácie. Priznávam, že scény zo školy, korčuľovania i kohútích zápasov by som zniesol v menšom rozsahu, ale fakt som žasol nad tou výpravnosťou. A keď sa (v druhej polovici) začnú diať veľké veci, sú fakt veľké a ak sa aj niekto dovtedy nudil, musí uznať, že režisér má film pevne v rukách. Ťažko povedať, nakoľko by bol tento western funkčný v klasických (finančných i stopážových) „rozmeroch“, ale pochybujem, že ešte niekedy v rámci žánra niečo porovnateľné vznikne... ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Slavny film Heaven´s Gate od Michaela Cimina /Lovci jelenu/, ktory sa stal totalnym prepadakom a prakticky pochoval jeho rezisersku karieru. Dlzka 219 minut ako reziserska verzia je sialena, a divaka dokonale unudi. Dalej su tu take zbytocnosti ako 100 -ky nepotrebnych komparzistov, problemy boli uz od prvych dni tocenia. Dve stranky z vyse 110 stranoveho scenara mali byt natocene za 1 den, v reali sa tocilo 5 az 8 stranok zo scenara za den. Potom vznikol casovy sklz. Rozpocet narastol z povodnych 10 milionov dolarov na obludnych 44 milionov /cim chcel Cimino asi konkurovat legendarnej Kleopatre, neviem/ a na vysledku sa to pekne podpisalo - v kinach film doslova zhorel a utrzil smiesne sumy. Dalej. Su tu sice sceny ako rozlahla nadherna slnkom preziarena krajina a nadherne scenerie, ale dej sa akosi vytratil, respektive ho tu vobec niet. Herci ako Kris Kristofferson /Peckinpahov Convoy, Bring me the Head of Alfredo Garcia/, Brad Dourif /One Flew Over the Cuckoo´s Nest - neskor znamy Grima z Lord of the Rings/ popripade Joseph Cotten /Obcan Kane, vynikajuci europsky noir 3rd Man/ nehraju dohromady nic, ich postavy su len jednorozmerne a ploche. A film tymto vsetkym divaka dokonale unudi. Uz chapem, preco Cimino vyhasol a preco je dnes tam, kde je. 15 % ()

curunir 

všechny recenze uživatele

,,BYŤ V TEJTO KRAJINE CHUDOBNÝM JE NEBEZPEČNÉ." __ O ,,Nebeskej bráne" i o jej neslávnej povesti viem roky a možno práve preto som jej sledovanie dlhodobo neriešil, nieto ešte odkladal na vhodnejšiu dobu, aj keď tá nakoniec prišla. Aj tu som najprv musel prejsť istou duchovnou prípravou predtým, než som si film pustil. Celkové rozpoloženie diváka počas sledovania je veľmi dôležité, keďže sa nejedná o oddychové dielo, navyše poznačená obrovským rozsahom. Nad tým, čo Michael Cimino nakrútil by David Lean žasol a John Ford zaplakal. Samozrejme mám k videnému pripomienky, zároveň som uchvátený tým, čo som videl už len pre perfekcionalizmus hraničiaci s Ciminovým bezbrehým velikášstvom, čím je nutné zdôrazniť, že ,,Nebeská brána" je síce zdĺhavá (a pre mainstreamového diváka nevhodná), no na druhej strane nenudí a osobne som si tri a pol hodinový film užíval každým dúškom. V tomto smere treba zdôrazniť, že epickosť dosahuje dielo skôr svojou formou než obsahom a bezpochyby tu tkvie hlavná príčina jeho neúspechu. V režisérskej verzie, kde prvých dvadsať minút tvorí - na prvý pohľad nesúvisiaci - prológ z Harwardu, sa o zápletke dozvieme po štyridsiatich minútach a vyše ďalších dvoch hodín trvá, kým tento v obrysoch jednoduchý príbeh začne spieť do svojho finále. Viem si predstaviť, že pod rukami iného režiséra by vznikol rezký dvojhodinový! western (takže aj zostrihaná 149 minútová verzia by v čomsi presahovala), čím by však prišiel o všetky, často drobné prvky, ktorými je ako celok zaujímavý. Boli by sme ochudobnení o spomínaný prológ a epilóg na lodi (vďaka čomu sa zdôrazňuje tragický ráz života hlavného hrdinu), o tanečnú sekvenciu na korčuliach (slúžiacu na zbúranie dogmy o zaostalosti prisťahovalcov tým, že ukáže, ako sa vedeli zabávať) a možno tiež o to, ako prisťahovalci v noci pred bitkou spievajú ,,Slovenské mamičky", pričom autor hudby David Mansfield zvolil melódiu tejto piesne aj pre scénu oplakávania Christophera Walkena. Lepšej charakterizácii postáv však na ploche svojej gigantickej dĺžky venuje film veľmi málo priestoru a niektoré pasáže mohli skôr padnúť za obeť tomu, ako sa Kristofferson stal zástupcom zákona, Walken lovcom zločincov, aby boli lepšie načrtnuté motivácie postáv. Nakoniec sa prikloním k nižšiemu hodnoteniu kvôli vyššie uvedeným nedostatkom, aby som opantaný zdigitalizovanou blu-ray verziou (ktorejpritom nejde nepodľahnúť) nestratil objektívnosť, jedným dychom však dodávam, že pri ďalšej projekcii dám možno plný počet hviezdičiek. Oscar za výpravu mal miesto ,,Indianu Jonesa" putovať sem, Vilmos Zsigmond mal byť za svoju brilantnú prácu minimálne nominovaný. (454. hodnotenie, 64. komentár k filmu) ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Měl by se film opěvovat jen proto, že jeho tvůrce dosáhl nadlidského perfekcionismu a každý rám zastupuje tu nejrozmáchlejší výpravnou kinematografii? Jestli ano, tak si Nebeská brána zaslouží ne 5, ale rovnou 10 hvězd. Jenže film podléhá i složitějším způsobům komunikace s divákem a já se ne vždy tetelil blahem nad tím, jak bídně vykreslené postavy kroužily tři a půl hodiny na tanečních parketech, po americkém západě a v milostném trojúhelníku, který nemá žádný emocionální základ. Motiv kruhu, v němž se celou dobu bloudí (v průběhu závěrečné bitvy i doslovně), vytváří neopakovatelně pocitový antiwestern o rozkladu amerického snu a slepém putování za lepší budoucností, v němž Cimino suverénně prokázal nehynoucí sílu obrazového 'Leanovského' vyjadřování - často jsem byl upřímně uchvácen složitou strukturou životem bující mizanscény či nasvícením a rámováním statických záběrů. Nebeská brána je umělecké dílo, které ale vyvolává asi takovou diváckou odezvu jako předražené obrazy v galerii - jste na ně po nějakém čase naštvaní, že je nemůžete mít a sáhnout si na ně. Jakkoli je tedy ve filmu spousta pasáží, které si zaslouží zarámovat a vložit do trezoru, zároveň obsahuje i plno scén, které nedávají valný smysl a jsou tak dlouhé, že i v té galerii by jim před jejich skončením zhasli a zavřeli. A jakkoli je Nebeská brána skutečně pozoruhodný a zřejmě poslední snímek svého druhu, při srovnání s podobně žánrově rozvratným Tenkrát na západě docela paběrkuje. A znovu bych si ji na rozdíl od Leoneho mistrovského díla jen tak nepustil. 75% ()

Galerie (93)

Zajímavosti (35)

  • Pri natáčaní bolo použitých celkovo viac než 457km filmu a spracovaných bolo viac ako 304 km filmového materiálu. (sudruh sustruh)

Související novinky

Zemřel Michael Cimino, režisér Lovce jelenů

Zemřel Michael Cimino, režisér Lovce jelenů

03.07.2016

V 77 letech nás v sobotu opustil Michael Cimino, jeden z nejnadějnějších režisérů 70. let. Cimino pomáhal v roce 1973 napsat druhý film s drsným Harrym (Magnum Force) a Clintu Eastwoodovi se zalíbil… (více)

Sam Mendes na Divokém západě

Sam Mendes na Divokém západě

10.12.2009

U tohoto tvůrce už nás „nečekané“ žánrové volby nemůžou překvapit. Proč by si nemohl zkusit třeba western? Obzvlášť, když se schyluje k návratu kovbojek na filmová plátna (komiksový Jonah Hex,… (více)

Jeff Bridges tasí kolty

Jeff Bridges tasí kolty

12.09.2009

A nebude to poprvé v jeho kariéře. Ještě jako mladík si zahrál ve westernu Bad Company či v proklínaném velkofilmu Nebeská brána, v 90. letech ztvárnil titulní roli v „prequelu k Deadwoodu“ Divoký… (více)

Reklama

Reklama