Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mrazivý thriller o muži, jehož nejhoršími nepřáteli se stanou světlo a svědomí, před kterými se nedá utéct. Dvojice švédských detektivů Engstrom a Vik přijíždějí na samý sever Norska a jako první případ dostanou vraždu patnáctileté dívky. Vrah po sobě důkladně zametl stopy a zdá se, že jedinou stopou k němu je dívčin zapomenutý batoh. Past nalíčená policisty téměř sklapne - ale vzápětí dojde k nečekanému a tragickému zvratu... (ČSFD)

(více)

Recenze (106)

okkac 

všechny recenze uživatele

Oproti americkému remaku, který považuji za výborný, je ale přeci tento seversky chladný (nedočkáme se žádného přehnaného emocionálního chování postav, všichni mají stále stejnou tvář, což ale neberu jako negativum, právě naopak) originál pro mne zajímavější. Hlavně postava Skarsgarda je tu mnohem větší uchyl a svině než Al Pacino v US verzi (hlavně scéna v autě se spolužačkou zavražděné, recepční a scéna se psem), holt amíci na to nemají zkrátka koule. Plus lepší závěr co se osudu detektiva týče. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Americká verze se mi líbila, přesto plný počet * jsem ji nedal. Tajně jsem doufal, že původní norská ji trumfne. No je fakt, že Nolanův počin je takový koukatelnější, civilnější, protože toto je hodně syrové, naturalistické (např. scéna se psem). Těžko srovnávat výkony hlavních hrdinů; Pacino i Skarsgård byli naprosto výteční, ale druhý jmenovaný byl pomalu větší záporák jak klaďas a i se svojí sexuální chtivostí byl asi o něco uvěřitelnější. But on the other hand, co se týče vraha, zaujal mě víc Robin Williams, protože byl charakterově prokreslenější; v Skjoldbjærgově verzi jsme se o něm nedozvěděli vlastně nic. Příběh se zase tak moc nelišil, teda až na konec, ten se mi víc líbil v norské verzi. Co se týče realičnosti, originál znovu vede, tedy až na 1 scénu, a to při ohledávání mrtvé dívky; nikdo mi nevymluví, že ta "mrtvola" mrkla pravým víčkem a kamera tělo zabrala tak nešťastně, že jsem měl neodbytný pocit, že vidím, jak dýchá (dle nepatrného posunu břicha nahoru a dolů). Takže bych to viděl stejně jako v případě americké verze na 4*; přesto se mi asi líbila o něco více ta Nolanova. ()

Reklama

Maq 

všechny recenze uživatele

Detektivky jsou tolik oblíbený žánr a tolik se jich napíše a prodá, že je zatracený kumšt vymyslet něco nového! Originalitu tohoto díla navíc posiluje i jeho filmové zpracování, takové syrové, s úspornou produkcí. Dovedu si představit prostor, který se Nolanovi nabízel pro jeho remake. Ale shánět se po něm nebudu, co mám z originálu vpasovaného do standardní hollywoodské metráže? ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Tam, kde Nolanova verze dominovala zjevně vyšším rozpočtem a vytříbenější režií nabízí norský originál pouze lehce nadprůměrné řemeslné provedení a pár výtvarně pěkně odvedených scén. Tak, kde si Nolan hojně vypomáhal všemožnými technickými vějičkami, působí norský originál hodně uměřeně. Přesto je z mého pohledu lepší, protože narozdíl od hollywoodské morálky nabízí seversky neučesanou zkazku o psychicky labilním detektivovi, který nedojde k žádnému vyššímu právu a celým příběhem propluje jako nevyspalá kreatura, která hraje jen a jen na sebe. Žádný řád, žádný zločin a trest. Všimněte si do očí bijících rozdílů ve scéně se psem a s výslechem kamarádky zavražděné, tam nejlépe vyniká rozdíl mravného amerického vidění a severské drsné školy. Skarsgård je úžasným prototypem hrubého a vnitřně hnusného zástupce práva, proti němuž vrah vyhlíží jako vyrovnaná a harmonická bytost. Škoda jen, že narozdíl od Williamsova mordýře je norská verze trochu nevýrazná a vzájemné dialogy s detektivem nemají patřičné pnutí. Ale vzato do důsledku mi kombinace norské přírody a psychické trosky v rouše zástupce práva velice sedla a užil jsem si jí víc než americkou verzi. A to navzdory faktu, že technicky se Norové s Nolanovou brilancí jen sotva mohou meřit... ()

Alqarin 

všechny recenze uživatele

Absence většího rozpočtu i nějaké výraznější vizuální stylizace dávají tradiční skandinávské ponurosti opravdu hodně vyniknout. Vizuál je bezbarvý a depresivní a uprostřed téhle vyslovené deprese pobíhá ultra stroze charismatický Stellan Skarsgård, přičemž se bezostyšně snaží zachránit svůj zadek na úkor jiného. Právě ta absence morálky, která v americké verzi krášlí Al Pacinův raskolnikovský vnitřní souboj, je největším producentem čirého lidského hnusu - hlavního předmětu norské Insomnie. Není sice tak skvěle vypointovaná jako Nolanův remake (už proto že Skarsgårdovi tu schází protivník kvalit Robina Williamse), ale zdeptá vás o dost víc, protože je zbavena veškerého idealismu. Obě Insomnie, jak norská, tak americká, si tak spolehlivě hájí své místo na slunci, jelikož se nejedná o "souboj" remaku s originálem, ale o koexistenci dvou velmi kvalitních a pozornosti hodných filmů. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (2)

  • Film se dočkal promítání v mnoha zemích – Kanada (září 1997, Toronto IFF), Argentina (listopad 1997, Mar del Plata FF), USA (květen 1998), Francie (srpen 1998), Velká Británie (listopad 1998), Švédsko (prosinec 1999, TV) a Finsko (červenec 2016, TV). (Varan)
  • Natáčelo se v Norsku ve městech Nyksund a Tromsø. (Varan)

Související novinky

Přehlídka Scandi v deseti českých městech

Přehlídka Scandi v deseti českých městech

14.01.2017

Třetí ročník přehlídky současného severského filmu Scandi představí v kinech nové tituly i tvůrce. Skandinávský rodinný film, komedie, současné i historické drama, horory i detektivky. Zástupci všech… (více)

Reklama

Reklama