Insomnie

Nebudu nic srovnávat, nejsem regálová brigádnice v Tescu. Insomnie nakročila velmi směle, vůně jemně propečeného bifteku se pomalu rozpínala místností, ale jak odplula mlha, začal film pomalu vychládat. Syrovost je fajn, tu mám rád, ale já osobně bych to dokořenil trošku větší špetkou napětí. (Challenge Tour 2015, film č.13) (13.04.2015)

Absence většího rozpočtu i nějaké výraznější vizuální stylizace dávají tradiční skandinávské ponurosti opravdu hodně vyniknout. Vizuál je bezbarvý a depresivní a uprostřed téhle vyslovené deprese pobíhá ultra stroze charismatický Stellan Skarsgård, přičemž se bezostyšně snaží zachránit svůj zadek na úkor jiného. Právě ta absence morálky, která v americké verzi krášlí Al Pacinův raskolnikovský vnitřní souboj, je největším producentem čirého lidského hnusu - hlavního předmětu norské Insomnie. Není sice tak skvěle vypointovaná jako Nolanův remake (už proto že Skarsgårdovi tu schází protivník kvalit Robina Williamse), ale zdeptá vás o dost víc, protože je zbavena veškerého idealismu. Obě Insomnie, jak norská, tak americká, si tak spolehlivě hájí své místo na slunci, jelikož se nejedná o "souboj" remaku s originálem, ale o koexistenci dvou velmi kvalitních a pozornosti hodných filmů. (15.01.2012)

Až do nebes jsem tady vychválila Insomnii (2002). K její předloze jsem se dostala až za delší čas a můžu jenom říct, že pocitově jsou to dva naprosto odlišné filmy. Zatímco Insomnie (2002) je hlavně o soucítění s hlavní postavou "chudák malej", u téhle norské si říkáte pořád dokola "ten parchant jeden", ale zase za mě "krásnej parchant". Je plná erotického dusna, ze Stellana je to cítit na hony daleko a až jsem kvůli tomu nemohla usnout. Ráda si na některé scény opět vzpomenu. Drsný, rázný, surový film, ufff! (08.10.2016)

Mám za sebou filmový srovnávací večer, kdy jsem si pustil kriminálky INSOMNIA v obou verzích: norský originál i americký remake, kterým jsem začal. Jádro příběhu i rozuzlení je samozřejmě stejné. Příběh je docela nápaditý a nezvyklý, tak udrží pozornost až do konce. Američané si svou verzi vyšperkovali známymi herci v hlavních rolích, různými efektními vylepšeními a většími či menšími změnami ve scénáři. Díky tomu remake vypadá efektněji a pro pochopení příběhu i postav jednodušeji. Naopak origiál je sirový, přirozenější a drsnější, což mu spíš přidává na autenticitě a uvěřitelnosti. Každý film má něco do sebe, ale přesto mi byl bližší originál, kterému dávám o 10% lepší hodnocení. (01.09.2011)

No, znova se na to už asi nepodívám, ale zajímavé to rozhodně je. Viděl jsem sice už americký remake, ten byl v něčem lepší (občasná koukatelnost), v něčem zase horší (přehnanější), ale jinak bych si netroufnul říci, který ze snímků je lepší. Toto je evropská produkce, a taková ta surovost, umělečtější tón, nepodbízení se, pesimismus a tak, to na tom filmu znát je, ale je otázkou, jestli je to problém nebo ne. Mně to nevadilo. (03.02.2008)